Nichiro Akuma
Nichiro len pri zazvonení dopísal. A trocha sa pousmial. Pri tom, ako test odovzdával, tak pošeptal svojmu démonovi.
"Ďakujem Norio, bez teba by som to asi nezvládol, zaujímalo by ma ako to zvládli ostatní..." No Norio len pokojne prikývol.
"Mám pocit že Byakugan a Sharingan problém nemali, tým myslím Sayu a Laviho, a Keiko s Tsuki sa istotne nejako vynašli..." No, potom čo jeden zo skúšajúcich spomenul genjutsu, a ostatné veci, tak Nichiro dosť zneistel, no bol rád že jeho nespomenuli, aj keď predsa nemali ako zistiť, že podvádzali, pretože ich vnútorné rozhovory nemal kto počuť. Nichiro len vyšiel von, a tam čakal na ostatných.

Lavi Hyūga

Vyzerá to tak, že zotrvalo viac ľudí než by som predpokladal, pohľadom sa nakoniec zablúdil aj na Keiko, Nichira a ostatných, všetci tento test zvládli, každý kto mal niečo za sebou sedel dnes tu. Postavil som sa a opustil som následne miestnosť, chcel som si ešte prezrieť mesto a pár vecí pri aréne.

Toshi Takari

20 ? Ale noták, to snáď hlúpy vtip ?, pomyslel s úškrnom na tvári pohodlne opretý o stoličku zostal sedieť a sledoval každého ako postupne opúšťa miestnosť. Stále bolo dosť ťažké uveriť, že tú niektorý nie sú úplne zbytočne, aj keď na druhej strane boli taký s ktorými sa chcel on sám stretnúť už veľmi dávno. Pohľad mu padol na chrbát jedinej Uchihy v miestnosti, alebo takých ktorý boli záhadný ale bola z nich cítiť istá dávka nevysvetliteľnej sily.. vstal prešiel popri lavici a opúšťal toto miesto. Ktovie či vedeli aj o mne, zadíval sa na okoloidúcu skupinku ľudí s Doujutsu v očiach, a pokračoval ďalej, napriek tomu, bolo tu len pár ľudí ktoré približne vedeli ako Toshi bojuje.. Tatsuki Hantazu, Saya Uchiha, a napokon Kuzuri, ten toho vie najviac, ale nie je taký chytrý ako Uchiha, každopádne, poznajú len malé útržky z toho čo dokážem, čím viac to budem držať mimo okolia tím lepšie, zamyslel sa, a pokračoval v ceste na obed očakávajúc výsledky.

Nichiro Akuma
Keď za ním von prišla Tsuki, tak sa len zamyslel. Bolo ich tam už len 20, takže konkurencia bola ohromná, ale predsa ešte boli dva testy, dva testy, v ktorých musel obstáť.
"No, zaujímalo by ma či mi naozaj neprišli na moje konverzácie s Noriom, ale naozaj to bolo dosť drsné. Myslím že Norio vedel väčšinu, aj keď mám z toho blbý pocit, ale kto by nemal, po tom čo toľko ľudí vylúčili, bolo to dosť stresujúce... A pritom to bol prvý test. Som zvedavý, čo budú zač tie ostatné testy, predpokladám že len ťažšie a ťažšie..." Nichiro sa však rozkecal, pričom hneď stopol, a pozrel sa na Tsuki.
" A čo ty? Vedela si sama, alebo si sa vynaliezla?" Opýtal sa s menším podpichnutím, no v podstate bol rád, že aj ona to zvládla.

Saya Uchiha

Když jsem odložila pero a vstala jsem měla jsem o čem přemýšlet. Mohlo by být naprosto jasné že o těchto podvodech věděli.Některé podvody mi přišli k smíchu avšak byli to pokusy které by mě nenapadli.Když jsem vyšla ven našla jsem Tatsuki a Nichira. ,,Konečně za námi" pousmála jsem se a koukla se na nebe.,,Ehm Nee-chan? " koukla jsem se na Tatsuki. ,,Víš před testem jsem se tě chtěla optat jestli by jsi nešla se mnou k místnímu kováři.Slyšela jsem že je to umělec a zjevně bych pro něj měla práci" s těmito slovy jsem se zakřenila.Rukou jsem si spravila svoje katany na zádech.,,Nichiro,pokud by jsi chtěl,mohl by jsi jít s námi" navrhla jsem a koukla znovu na nee-chan. ,,Teda pokud se bude chtít jít Tatsuki" dokončila jsem a tak nějak čekala.

Keiko Lysea

Jakmile padla zmínka o mých genjutsu, jen jsem se na blbě zašklebila na muže před námi, přičemž jsme si s Ame oddychly, protože i když to věděli, tak nás nevyhodili, což bylo jen dobře pro nás obě. ,,Ame! Zvládli jsme to, nevykopli nás!" ,,Moc se neraduj Baka! Ještě nevíš, jestli máme dobře výsledky!" ,,Pravda! Ale tak co, alespoň jsme tu zůstaly po celý čas!" Usmála jsem se a rozhlédla se po místnosti, zůstali tu všichni mí přátelé, což bylo jen dobře, chtěla jsem se zeptat Laviho, jak dopadl on, ale akorát jsem zahlédla kus jeho vlasů, jak mizí za dveřmi. Aha, tak nic... Tiše jsem si povzdychla a vyšla ven z místnosti, uviděla jsem Akumu-san, Tsuki-chan a po chvilce se k nim přidala i Saya-chan, takže jsem je nechtěla rušit a raději se s rukami v kapsách vydala pomalu ven do ulic. Ame? Asi bych ti měla ještě jednou poděkovat za pomoc. Díky, že si mi to připomněla! Jakmile odtud vyjdeme, tak chci tu zmrzlinu, výbavu a pár nakládaných oček! Neboj se, všechno bude! A ještě jako dárek ti dám láhev krve, ale to dořešíme potom! Super! Ame byla ráda, že dostane ode mě bonus, vlastně si to i zasloužila, protože mi tentokrát hodně pomohla, ale nechala jsem to na později a raději se šla vrátit do hotelu, kde jsem se chtěla trochu zabydlet a poupravit to na svůj styl...

Saya Uchiha

Když se mě optala na test musela jsem se zasmát. Pak moje tvář nabrala dosti vážný výraz. ,,Dobrá tedy,oficiálně se omlouvám tobě Tatsuki,tobě Nichiro a posléze se omluvím i Keiko za to že jsem od Vás opisovala." usmála jsem se. ,,Ale vy tři jste byli jediní lidé v místnosti kterým jsem byla schopna věřit.Takže uvidíme jak to dopadne" naklonila jsem lehce hlavu na stranu. ,,Co se kováře týče ..." sáhla jsem na jednu ze svých katan. ,,Hračky by potřebovali obnovu jestli mě chápeš" koukla jsem Tatsuki přímo do očí. Moc jsem o tom nechtěla mluvit nahlas.Nebe mě něčím uchvacovalo.Snad to bylo tím co jsem se chystala udělat.Ale muselo to tak být.V neposlední době se mi do uší dostali podivné věci a já chtěla být připravená.Navíc to byla příležitost jak se podívat na další skvosty tohoto muže který dokáže vytvořit něco tak úžasného jako je meč.

Toshi Takari

Baviť sa takto otvorene, je to skutočne zvláštna skupinka ľudí, zahľadel som sa do davu odkiaľ vychádzali slová ako podvádzanie a podobne, hoci toho veľa počuť nešlo, radšej som sa obrátil a kráčal čo najďalej od mojich "priateľov" z Temnej Ríše, za ktorých by som určite bol ochotný položiť svoj život, pri tej myšlienke sa mi na tvári zjavil skutočne úprimný úsmev, z pobavenia.

Lavi Hyūga

Jak patetické, zbožňujem štastné konce, ozvalo sa spoza Keiko, pričom to bol môj ironický hlas, pri pohľade na zbiehajúcu sa skupinku ľudí z Temnej Ríše, Chrámu Ohňa. Zadíval som sa na ex-členky Akatsuki, bolo to nezvyčajné, že som vôbec v ich prítomnosti rozprával inak ako vydávajúc príkazy na záchranu života, alebo útekom pred niečím, čo nám ide po krku. Takže si to zvládla ? opýtal som sa Keiko, ostatní ma akosi očividne totálne netrápili, alebo som im dôveroval natoľko, že som sa ich nato nepýtal, mohli si vybrať z tých mála možností.

Keiko Lysea

He? Byla moje jediná reakce na známý hlas za mými zády, k mému překvapení to byl Lavi, který mě zastihl ještě těsně před tím, než jsem vyrazila směr hotel, nad otázkou jsem se jen široce usmála a otočila se k Hyuugovi čelem. Hai Lavi-kun jen uhm...Malá výpomoc od mé drahé polovičky a ještě jedné holčiny se hodila, sama bych tohle všechno nevěděla, takže jsem si musela jaksi propůjčit určité názory na otázky. Trapně jsem si podrbala vlasy a v tu chvíli mi došlo, že je mám vlastně ještě stále volně pohozené, kvůli technice, kterou jsem aktivovala při písemné práci, takže jsem si rychle vzala gumičku a stáhla je do culíku. A co ty Lavi-kun? Vím, že si dost chytrý, ale i tak tam bylo mnoho těžkých otázek, takže pochybuji o tom, že bys to dal sám...Povídej, přeháněj! Že ty jsi taky švindloval? Keiko nezapomeň na bonus! Potom ti pro něj zajdu Ame! Nějak mě momentální odměna za rady od Ame nezajímala a spíše jsem se takovým až dětsky zvědavým pohledem dívala do Laviho očí a skoro jakoby jsem prosila o to, aby mi řekl pravdu o podvádění...

Lavi Hyūga

Chvíľku som sa díval na Keiko akoby som vôbec netušil o čom hovorí, stále som rozmýšľal nad prítomnosťou členov klanu, ktorých som pred pár sekundami ešte sledoval, pravdou však bolo, že mali príliš veľký náskok a v meste sa mi stratili skôr než nás pustili z miestnosti, čo bola škoda, chcel som vedieť kde sídlia. Povedzme, že som sa väčšinu testu staral skôr o to, či opisuješ od správneho človeka, pousmial som sa naklonený narážajúc na svoje Doujutsu k nej aby väčšinu z toho čo som povedal nezachytilo moje okolie, a následne sa spýtal, počkáme na vyhodnotenie, alebo niekam plánuješ ísť ? z toho čo som predtým povedal bolo jasné, že moje odpovede budú rovnako dobré ako tie Keiko, čo znamenalo, že prejdeme, týmto som si bol dostatočne istý.

Nichiro Akuma
Prešlo niekoľko hodín, ani nie moc. Nichiro sa od všetkých odpojil, pričom si išiel po svojom. Najskôr si zarezervoval izbu, aj keď pôvodne sa chcel urobiť až potom, keď sa dozvie výsledky, no zistil že aj tak chce vidieť ako sa darí jeho priateľom. Vychytal celkom iný hotel, ktorý by sa skôr už hotelom ani nazvať nedal, no peniaze, ktoré mal mu vystačovali len na tento. Nichiro si následne odbehol do parky, kde si ľahol na zem, a tam pomaly zaspal. V hlave sa mu hýrili väčšinou otázky z testu, no sám bol zvedavý, ako to dopadne.
"Nichi, Nichi už budú hotové výsledky..." Horovil Norio celkom nadšeným hlasom, pričom sa Nichiro len nepríjemne zobudil. Očividne sa na ne tešil Norio viacej, ako Nichiro, no moc mu to nevadilo. Hneď ako sa dostavili k nástenke, Nichiro len našiel svoje meno na nástenke.
"Takže Nori, vďaka tebe sme mám pocit prešli.." Nichiro to hovoril s dosť veľkým úsmevom, pričom Norio bol šťastný, za oboch. Teraz už len chcel zistiť informácie o druhej skúške.

Keiko Lysea

Lavi-kun! Baka, baka, baka, baka, baaakaaaa! Dala jsem menší pěstí Lavimu na temeno hlavy a nafoukla tváře, nevydržela jsem tak ale dlouho a musela se začít hlasitě smát. Gomene Lavi-kun, ah nemusel sis vybrat zrovna mě, je dost možné, že to budu mít špatně, i když Ame se jen málokdy mýlí... Já se nemýlím nikdy Keiko! Fajn, fajn... Sklopila jsem hlavu, ale při další otázce jsem se opět zadívala na Laviho, přičemž jsem nahodila milý úšklebek. Původně jsem chtěla jít do hotelu, udělat tam pár změn, poté si dát teplé lázně před druhou zkouškou, ale asi se půjdeme prvně podívat na nástěnku, jak jsme dopadli a potom se uvidí... Keiko? No? Nechceš snad jít d- Nestrachuj se Ame a pojď se podívat na výsledky! Zašklebila jsem se, pomalu přešla za Laviho, položila mu ruce na jeho záda a rozeběhla se, takže jsem ho vlastně strkala před sebou. Promiň Lavi-kun, ale tvým pomalým stylem bychom tam došli až o dvě hodiny později! Lehce jsem se pousmála a o pár minut později jsme už stáli u nástěnky, na papíru s výsledky jsem hledala jméno Lavi Hyuuga. Hmmm L...L...LLLL..A tady! Lavi Hyuuga....prošel! Sugoooi Lavi-kun! Zatleskala jsem Lavimu a začala hledat své jméno. Kei....A Keiko Lysea - prošla! Arigato Ame-neechaaaan! Phe... Díky jsi zlatá! Moc mi nelichoť Baka nebo tě večer podříznu. Ah gomene! Ještě jednou jsem se podívala na nástěnku a hledala jména svých přátel, jak Nichiro, Tsuki tak i Saya-chan prošli za což jsem byla ráda, nakonec jsem se jen otočila na Laviho a mírně se uklonila. Jsi dobrý Lavi-kuuun! Párkrát jsem si na místě poskočila, jelikož jsme to všichni zvládli, takže jsem překypovala energií, kterou jsem potřebovala do něčeho vydat a nic není lepší než ze sebe dělat klokana mezi hromadou lidí...

Lavi Hyūga

Pohľad mi padol na nástenku okamžite som spozoroval svoje meno, nachádzalo sa v spodnej časti tabuľky zatiaľčo meno Keiko jasne svietilo na vrchu, bolo jasné, že to zvládla na výbornú. Spravil som presne ten počet ktorý som potreboval na prejdenie do ďalšej časti, vedel som, že viac nepotrebujem, úplne mi to stačilo. Tak pomalým štýlom, fakt ? opýtal som sa s úškrnom a prekrížil som ruky na pleciach, pričom som sa na ňu zahľadel, a nespúšťal z nej provokatívny pohľad, vieš, že keby som sa pohol trochu rýchlejšie, sotva by si sa nadýchla ?, žmurkol som na ňu s úsmevom, rukou som jej prešiel po vlasoch na ľavej strane aby som odvrátil jej pozornosť, a v momente keď odvrátila zrak do strany som stál už za ňou, vidíš ? Si rovnako rýchla ako ninja želva uškrnul som sa, a vopchal ruky do vreciek, a zadíval sa obďaleč.. ktovie kedy vyhlásia ďalšiu časť skúšok, odviedol som tému a dodal, a čo budeme robiť dovtedy, do hotela sa mi zrovna veľmi nechce, zamračil som sa do davu shinobi ktorý prešli skúškou, a nasadil si bielu kapucňu ako vo vnútri pri skúške.

Keiko Lysea

Hej Lavi-baka! To není fér! Já dost zaostávám za ostatními shinobi v rychlosti, síle a vlastně ve všem! Křikla jsem na Laviho a udělala uraženou, jeho rychlost byla úchvatná to se muselo nechat, vlastně měl i pravdu s tím nádechem. No dobře přiznávám, moje připomínka byla blbá a tvoje rychlost je uhm no...víc než výborná, ale potom nechápu tvůj styl ruce v kapsách a tempo šneka! Hodila jsem na něj jeden zvědavý pohled, ale poté si jen hlasitě povzdychla a při zmínce o jeho neochotě jít do hotelu jsem měla takový možná až otrávený výraz. Takže lázně? Keiko! Já vím, já vím...Ale tak co mám dělat? Nechci zase ztratit Laviho, už takhle je stresující když se mi jen na deset minut vytratí... Na společný lázně ale zapomeň! Co máš vlastně proti společným lázním? Hodně věcí! Ah...Tak Lavi-kun půjdeš uhm...s námi? Trochu jsem se začervenala a pousmála se na Laviho, přičemž jsem vlastně ani moc nečekala na odpověď a rovnou se rozešla směrem do ulice hledat lázně...

Lavi Hyūga

Hm.. tempo šneka a ruky vo vreckách, zopakoval som a pousmial sa na Keiko pričom som nato povedal len toľko, ak si rýchla ideš pomaly, ak si dobrá s mečom, neukazuješ ho všetkým naokolo, a ak dokážeš ublížiť dotykom dlane, vopcháš radšej ruky do vreciek, rovnako ako ty nevytiahneš flautu a nevtiahneš účastníkov skúšok do ilúzie skôr než príde ich čas, povedal som potichu, stále s tím menším úsmevom na tvári, bola to zvláštna odpoveď ale veľmi výstižná.

Následne Keiko ešte navrhla tie lázne, nebol to práve najhorší nápad, oddýchnuť si a doplniť tak sily pred ďalšou skúškou by mohlo mať určite len pozitíve účinky, v tom si Lavi všimol jej mierne začervenanie, skôr než som stihol niečo povedať bola však už na pochode, a tak som sa k nej len pripojil a kráčal pomaly vedľa nej, tentokrát si už udržiavajúc jej tempo. Ak by to Ame príliš vadilo, môžeš pozvať svoje kamarátky.. pochybujem, že tu budú zmiešané kúpele, okrem toho..., pozrel som sa na Keiko, vieš, už beztak si tak trošku nepredvídateľná a tvoje reakcie nie sú výnimkou, ktovie či budeš predvídateľnejšia polonahá, pousmial som sa a díval sa pred seba, ruky som si však nechal stále vo vreckách s kapucňou na hlave aj ked som svoju rýchlosť prispôsobil.

Keiko Lysea

Pozvat kamarádky? Myslíš Tsuki-chan, Sayu-chan a Akumu-san? Teda eh, Akuma není kamarádka, ale to bych je tu nejdřív musela někde najít a jak jsem tak koukala, tak tohle je ale sakra velké údolí. A já nepotřebuji společnost! Spíše jen to, že nejsem zvyklá chodit moc do lázní, takže je mi to mírně proti srsti! Pravda, lázně jsem nenavštívila už pěknou řádku měsíců... Začala jsem přemýšlet nad tím, kdy jsem to vlastně posledně zavítala do lázních v Celestusu, zřejmě to bylo v době mého příchodu nebo někde po něm, ale i tak to už bylo hodně dávno. A...o mojí nepředvídatelnost se neboj Lavi-kun! Já jsem nepředvídatelná ve všech situacích, takže hurááá do vody! Konečně jsem nalezla lázně, rychle jsem do nich vběhla, po výměně slov s recepční si vzala klíče od své skříňky a zalezla jsem za závěs, na kterém byl nakreslený znak ženy. Nic není lepší než si po dlouhé době zajít do horkých pramenů! Keiko jestli si myslíš, že ti tvůj plán projde, tak si na velkym omylu! Neboj se Ame! Jen to zkusíme! Začala jsem se vysvlékat a rovnat do komínku své věci, sebrala jsem si svůj ručník a obmotala si ho kolem těla, jen jaksi byly znát mé odlišné míry od ostatních, protože jsem měla ten kus hadru natěsno okolo hrudníku, takže jsem si ho musela přidržovat, aby mi náhodou nespadl. Fajn Lavi-kun nevím jak ty, ale já mažu do vody! Pomalu jsem přešla z šatny do lázní, protože běh byl v mé situaci dost nebezpečná záležitost, raději jsem to vzala slimáčím tempem a došourala se až za dveře, které jsem následně za sebou zavřela, překvapivě jsem tu byla sama, což mi vlastně udělalo radost. Sugooooi! Odhodila jsem ručník a rovnou skočila do horké vody, kde jsem si chvilku plavala pod vodou a nakonec se vynořila blízko stěny oddělující mužskou a ženskou část. Hmm... Keiko ne! Jen na chvilinku! NE! Prosíííím! Konec diskuze! Fajn! Urazila jsem se a raději se jen trochu víc ponořila do vody, zavřela oči a začala relaxovat...

Lavi Hyūga

Chrbtom opretý vo vode Lavi pozoroval oblohu, a vychádzajúcu paru naokolo. Rovnako ako Keiko, aj on tu bol nateraz sám, privrel oči a snažil sa si oddýchnuť a uvoľniť sa, lenže tu bol jeden problém... Keiko ? ani sa nepohol, neotvoril oči ale predsa sa zasmial na malý moment, jej krik a hádka s druhou osobnosťou sa totiž preniesol aj na druhú stranu oddelených častí horúcich prameňov. Na malý moment pootvoril Lavi mierne oči a zadíval sa na stenu oddeľujúcu mužskú a ženskú časť. Bolo by to tak ľahké, zmyslel si pokojne, očividne ma akési slušné správanie nezaujíma, v klane som však bol k slušnosti a rešpektu vychovávaný ako každý, takže by som sa mal radšej zdržať skôr než......

Byakugan! ozval sa Laviho vnútorný hlas, a na všetko čo predtým povedal úplne zabudol, koho to tiež zaujímalo. Trvalo to asi tak 7-8 možno 9 sekúnd, a Lavi zavrel oči, a spokojne sa pousmial, pričom ďalej odpočíval v kúpeľoch, ktovie či uvažovala nad tím, že som schopný sa pozrieť na druhú stranu, prakticky kedykoľvek...

Saya Uchiha

Jen jsem přikývla a šla jsem s Tatsuki když jsme došli k vývěsce koukla jsem se jestli tam jsou naše jména.Docela mě překvapilo když jsem tam viděla svoje jméno. ,,Páni,zjevně tomu neuniknu" zasmála jsem se tiše a objala Tatsuki. ,,Blahopřeji nee-chan" usmála jsem se na ni a pak koukla na nebe. Byla jsem zvědavá jak ten kovář bude vypadal. Podle toho co jsem slyšela by měl být docela dosti vzručný. Po nějaké chvíli jsem se koukla znovu na Tatsuki.,, Půjdeme?" optala jsem se a srovnala si katany na zádech. ,,Gomene,možná že jsem trochu nevózní. přiznala jsem se a tiše se zasmála. Počasí bylo docela dobré takže moje nálada byla vzhledem ke splněným testům více než-li dobrá.

Saya Uchiha

,,No co se týče druhé zkoušky.Pokud to bude tak jako posledně tak nejspíše budeme někde v nějakým lese něco plnit" povzdychla jsem si tiše. ,,Také doufám že budeme spolu v týmu.Už jsem si na spolupráci s tebou dosti zvykla a vím co od tebe mohu čekat" usmála jsem se mile a pomalu se vydala směr kovář. ,,Je to jako včera.Dosloa si pamatuji každý detail z minulých zkoušek. A musí říci že jsme mohli být tenkát rádi že jsme měli s sebou Junichiho" usmála jsem se ale pak jsem se zarazila. ,,Heeeeh,kdo ví kde je mu konec" u toho jsem se opět usmála. Vzpomínka na toho kluka mě jaksi zahřála u srdce. I když on nebyl zrovna z těch lidí co by toho moc nakecali. Podle mě to byl jakýsi druh blázna ale takového kterého jsem si dosti oblíbila.Pamatovala jsem si jej dokonale.Ten jeho obličej i jeho kosu. Byla to docela ironie.

Toshi Takari

Toshi na vyhodnotenie testu meškal, nepokladal to za nejak potrebné, úspechom preňho bolo už každopádne to, že jeho malý trik s magnetickým poľom medzi dvoma kovmi, sa skúšajúcemu páčil aspoň natoľko aby ho nechal prejsť do ďalšieho kola bez okamžitého vyradenia. Dokráčal k tabuľke, pozdvihol zrak a zahľadel sa na svoje meno, Toshi Takari, 22 bodov, to je slušné.. 2 body nad vecou pousmial sa, a prekrížil ruky za hlavou, pričom sa typicky pozrel na jasnú oblohu na ktorej momentálne vystúpilo Slnko na najvyššiu úroveň, bolo popoludnie.

Opätovne sa zahľadel na zoznam mien a uškrnul sa, niektorých poznám, niektorých zase nie, jedno majú spoločné, preberieme to aréne, prstom ukázal na arénu, akoby sa tam už chcel dostať. Čakal som príliš dlho, nehodlám sa vzdať pre nejaký párik začiatočníkov, alebo iné indivídua, cítil sa viac než pripravený, Toshi Takari na skúšku totižto nedočkavo čakal už niekoľko mesiacov.

Keiko Lysea

Byla jsem stále naštvaná na Ame, protože mi nedovolila šmírovat, ona byla poslední dobou jako vyměněná, občas mi to bylo k užitku, ale v těchto věcech mě hodně štvala. Ame? Nezkoušej to Keiko! Proč ne? Protože jsem to řekla! Bla, bla! Tu myšlenku prostě hodně rychle vypuď z hlavy a nechci slyšet žádný Ameee?, Prosííím! a takové kraviny! Jsi zlá! To ti došlo až teď? Ne! Odcekla jsem a pomalu se dostala opět ke stěně oddělující mě a Laviho, přičemž jsem po ní rukou přejížděla a hledala jakoukoliv skulinku, kterou bych mohla prokouknout na druhou stranu, hold jsem nebyla andílek a vidět Laviho v lázních mi za hádky s Ame stálo. KEIKO! Ticho ty Baka! Jo teď jsem Baka?! Hlavně že před chvílí jsem ještě byla Ame-neechan viď! Taky nevíš co chceš! Ale já mam naprosto jasno v tom co chci! Perverzně jsem se usmála a ukázala prstem na stěnu. OKAMŽITĚ S TÍM PŘESTAŇ! A když ne? Ame mi neodpověděla, vzala si na starost pravou ruku a začala mi do obličeje cákat horkou vodu. Bakaaa! Já tě varovala! Ame si zřejmě vychutnávala to, že já jsem vůbec nic neviděla, takže mi stále stříkala na hlavu horkou vodu, začala jsem se tam s ní prát, vypadalo to zřejmě více než komicky, protože jsem skákala z jedné strany lázní na druhou, přitom jsem byla nahá a ještě se rvala se svojí pravou rukou a přitom vykřikovala jméno Ame. Už si skončila? To bych se měla zeptat já tebe... Ameee? Fajn! Jsi hrozná! Jako malé dítě, ale jen na chvilku a pak dost! Arigato Ame! Otřela jsem si obličej, potichu se přesunula zpět ke stěně a konečně našla malou skulinku, do které jsem začala dloubat nehtem, abych si jí zvětšila, popravdě ani to zvětšování nebylo moc potřeba, protože jsem odtud krásně viděla na Laviho, takže jsem si jen přitiskla oko trochu blíže k dírce a doslova si užívala ten výhled, který jsem tu měla...

Keiko Lysea

Konečně jsem si plně vychutnávala lázně, když v tom prostě musel někdo přijít a celé mi to tu zkazit, navíc mi mojí zábavu zkazil obézní chlap, který si myslel, že bude králem, když tu vycáká veškerou vodu! S Ame jsme hodily pohled typu O_o", ale jakmile ho Lavi prohodil stěnou, která se pod náporem toho...Tlaku nebo hmotnosti v podstatě to vyšlo nastejno, nevydržela a slon přeletěl z mužských částí lázní, rovnou až do těch mých. N-N-N-NANIIIII??!!! Hlasitě jsem vykřikla jednohlasně společně s Ame a vrazila tomu chlapovi ještě jednu hezkou bombu do obličeje, uraženě jsem vyšla z lázní, obmotala si ručník kolem těla a pomalu šla do šatny. Tse Baka! Člověk si po dlouhé době přijde do lázní a rovnou mu před obličejem přistane takovýhle mamut! Nadávala jsem si pro sebe při cestě, až nakonec zalezla za závěs a v ručníku si lehla na jednu z laviček, přičemž jsem si dala ruce pod hlavu a dívala se do stropu. ,,Keiko? Proč chceš tolik být jako ocásek Laviho?" ,,Nechci být ocásek, chci být někdo, komu bude moci důvěřovat, o koho se opřít když bude nejhůř, vlastně...Zaslouží si to..." ,,A myslíš že my ne?!" ,,To ano, ale mě stačí to, že vidím Laviho alespoň trochu šťastného." ,,Keiko?" ,,Vím, co si myslíš a popravdě...Popřít to nemůžu, hodně se toho za těch měsíců změnilo." ,,Ah, takže to tě budu muset hlídat dvojnásobně!" ,,Ame?" ,,No?" ,,A co ty?" ,,Já? Já nic..." ,,Ale noooo!" ,,Ne!" ,,Ah tak fajn!" Vybavila jsem si ten Laviho úšklebek a poté jeho upřímný úsměv, který mě vždy pohladil po duši, musela jsem pousmát, protože asi jen já jsem ho viděla takhle pozitivně, přičemž ostatní z něj dělali jen sobeckého a brutálního ignoranta, kterému nezáleží na ničem jiném než na sobě. ,,Jen kdyby tě poznali lépe Lavi-kun..." ,,Vlastně my-" ,,Ano Ame..." ,,Ah potom se ale nedivím tomu, že z Laviho dělají hnusného parchanta." ,,Takhle o Lavim nemluv!" ,,To byl příklad Baka!" ,,Ah promiň Ame..." ,,Nějak to přežiju." Zvedla jsem se z lavičky a šla se převléknout, plášť jsem si tentokrát přes sebe nebrala, nechtěla jsem se hned potit, takže jsem si ho jen přehodila přes rameno a vyšla ven ve svém kompletu, který byl pro pár lidí dost ehm...Vyzývavý, ale za to už já nemohla...

Lavi Hyūga

Keď som konečne vyšiel z komplexu, cítil som sa akoby som sa práve prebudil, bolo mi ale strašne fajn, cítil som sa oddýchnutí a konečne pokojnejší ako keď som prehodil obézneho chlapíka na druhú stranu horúcej vody. Videl som, že Keiko tam už stojí tak som podišiel k nej potom ako som vyplatil onen vstup,.. tak ako bolo ? vopchal som jeden kunai do jedného a druhý kunai do druhého rukáva, vyzeral som však úplne inak, niečo sa na mne zmenilo. Nielenže som už nemal ruky vo vreckách, stál som viac vzpriamene a nepokúšal som sa zakryť si oči kapucňou na hlave, a hlavne, tenká vrstva obväzu okolo môjho čela bola preč, a jasne na mojom čele bolo vidieť Hyūga Sōke no Juinjutsu, niekoľko ľudí sa smerom ku mne pozrelo, ale ja som to buďto ignoroval, alebo nechápal ich pohľady.

Hyūga Sōke no Juinjutsu:

Keiko Lysea

Konečně jsem uviděla Laviho, který vypadal tak odpočatě, šťastně jsem se pousmála a okamžitě zareagovala na jeho otázku. Výýýýborně, jen kdyby mi před obličejem neproletěl hroch, který měl jen kousek tomu, abych ho nezabila. Nahodila jsem otrávený výraz a hlasitě si povzdychla, když už jsem se otáčela směrem k Lavimu, všimla jsem si pečetě na jeho čele, která tentokrát nebyla zakrytá. Lavi-kun! Rychle jsem položila ruku Lavimu na čelo, a tak zakryla prokletý znak jeho klanu. Nevím, jestli si na to zapomněl, ale prosím schovej tu pečeť, kdybychom narazili na nějakého jiného Hyuugu a o tobě se dozvěděl vůdce, nechci si raději ani pomyslet, co by stalo... V mém hlasu byl slyšet strach a já se jen smutnýma očima, plnýma obavami zahleděla na Laviho a konečky prstů mu pohladila čelo, přičemž jsem tak dala ruku opět pryč. Moc tě prosím Lavi-kun... Šeptla jsem a snažila se nás nějak schovat před těmi zvědavými pohledy lidí...

Lavi Hyūga

Pri slovách o hrochovi som radšej pomlčal, pretože to bola moja práca. Napriek tomu som sa pousmial, až kým Keiko nepriložila v rýchlosti ruku na moje čelo a ja som sa na ňu zadíval. Keď povedala čo chcela a dala ruku preč, len som sa obzrel okolo seba, myslím, že nič také nehrozí, prehodnotil som totiž svoj postoj Keiko, napriek tomu som si obväz nasadil, až príde čas, znemožním svoju rodinu, pretože ja tu bojujem výhradne za seba, podotkol som pokojne, akoby by mi nezáležalo na tom, či sa dožijem zajtrajška. Okrem toho o to sa báť nemusíš, čím ďalej sa v skúškach dostaneme, tím horšie budeme nahraditeľný, už teraz sme sa stali súčasťou tejto hry, pokiaľ tu sú vodci troch kontinentov, neskúsia nič, nemajú nato.. ako sa tomu vraví ? Guráž... a beztak im zatiaľ určite nestojím ani za zložitejšiu myšlienku pousmial som sa.

Nichiro Akuma

Potom, ako sa Nichiro dozvedel, že prešiel, bol na seba celkom pyšný, predsa len nemal málo bodov, a aj keď to zväčšiny vypracoval Norio, tak predsa len o to išlo. Nichiro sa následovne rozišiel do ulíc, pričom si všímal ľudí, tentokrát viacej, ako inokedy. Hociktorý z nich by mohol byť jeho oponent, aj ked v podstate všetci sú teraz jeho oponenti, aspoň tí, čo postúpili v teste.
"Nichi? Myslím, že by sme mali ísť do nejakej arény, alebo niečo také, predsa len potrebujeme zistiť aj schopnosti ostatných. Bude to menší problém, vyhrať, ale pokiaľ sa nám to podarí tak sme pripravení..." Norio vedel čo hovoril, no Nichiro netušil, kto by s ním bol schopný bojovať, keďže aréna bola v čase skúšok uzavretá. Nichiro sa zastavil, na ulici uvidel bielovlasého chalana, ktorý bol aj na teste. Bol to on. Nichira napadlo, že by mohol skúsiť požiadať o boj, aj keď to bolo celkom zvláštne, no asi najlepší nápad. Podišiel ku nemu.
"Uhm, videl som ťa na prvej časti Chuuninskych Skúšok, napadlo ma... Nechcel by si skúsiť skúšobný boj, ako nejakú predprípravku na boje? Vyzeráš asi najsilnejšie zo všetkých čo tam boli, a výzvy sú väčšinou na niečo dobré." Trocha sa pousmial, no moc milý nebol, moc ho nepoznal, ale chcel vedieť čo je to zač.