ZPRÁVA Z NEDALEKÉ VESNICE

Úroveň: C
Popis: Velice prostá a jednoduchá mise s jasným a přímočarým úkolem, kterým je dostat se do vesnice vzdálené od Celestu zhruba 20 kilometrů, z této vesnice následně vyzvednout zprávu od radního vesnice o tom, co se ve vesnici děje a samozřejmě o vojenském stavu vesnice. Následně tuto zprávu musíš doručit do Celestu, není nutné zprávu doručit, ale je to tak lepší a zajistí ti to plnou odměnu za misi. Pokud svitek nedoneseš, tak musíš sám poreferovat krátce o stavu, ve kterém se vesnice aktuálně nachází.


Tým: Mokuto (Mokuto Takahiro)

Odměna: 900 EXP, 2 Reputace, 1000 Ryo

Mokuto Takahiro

Přikývl jsem a vyběhl jsem z jeho kanceláře a zcelé hlavní budovy. Proběhl jsem několika ulicemi, kde mě zbrdil hlouček lidí, proto jsem vyběhl po zdi domu na střechu a zbytek města jsem proskákal ze střechy na střechu dokud jsem nedorazil před branu. Tam jsem se koukl na mapu a když jsem si cestu celkem zapamatoval, mapu jsem schoval a rozběhl se pryč z města. Běžel jsem celkem rychle, abych se do vesnice dostal co nejrychleji. Pak by mi zbyl ještě nějaký čas se najíst. Byl jsem už nějaký kus za městem Celestus a na chvíli jsem se zastavil abych se zaposlouchal do okolních zvuků a taky jsem kontroloval, zda mně někdo nesleduje.

GM

Běžel si lesní cestou a měl si pocit, jako kdyby se okolo tebe vlastně vůbec nic nedělo, žádné nepřátelství, ani souboje ani nic podobného. Slyšet si akorát zvuky přírody a několikrát prasknutí větviček z toho, jak v lesíku okolo tebe prošlo pravděpodobně nějaké zvíře. Ještě si před sebou měl polovinu cesty do vesnice a vlastně se zatím vůbec nic nestalo, bylo však celkem horko a tobě začínalo být vedro. Před sebou si spatřil něco jako menší potůček, do kterého padal vodopád vody z vysoké hory před tebou, voda v něm byla čirá a očividně neznečištěná. Bylo by to pro tebe příjemné a hlavně by si mohl doplnit zásoby vody na cestu a najíst se, cesta do města je totiž ještě celkem dlouhá a ještě k tomu musíš myslet i na cestu zpět, kde už tě může pravděpodobně potkat i horší počasí, než aktuálně je. Proto by ses měl připravit, krom toho tě může ještě k tomu i někdo přepadnout, ale to spíše cestou zpět, protože cestou do vesnice k tomu nemá nikdo žádný důvod.

Mokuto Takahiro

Celkem hlasitě mi zakručelo v břiše. Ono taky mělo proč, neboť jsem dlouho dobu nejedl. Když někde blízko prošlo nějaké zvíře, tedy aspon podle praskání větví jsem doufal že je to nějaké zvíře. Připravil jsem se a vletěl jsem na místo kde se ozvalo prasknutí. Popadl jsem zvíře za hlavu a trhl sním na stranu, čímž jsem mu zlomil vaz. Ujistil jsem se, že je mrtvé a přehodil jsem ho přes rameno. Zamířil jsem k potůčku, kde jsem mrtvé zvíře položil na zem a začal hledat nějaké klacky na zapálení ohně. Sirové se mi to jíst teda nechtělo. Po nalezení několik malých a větších klacků jsem se dal do rozdělání ohně. Nějaký ten kus papíru jsem měl u sebe a najít dva kameny zase tak složité nebylo, protože ty leží snad všude kolem mně. Mým jediným kunaiem, který už toho měl dost za sebou sem rozřízl zvířeti břicho a vybral všechny vnitřnosti. Nebyl to moc dobrý pohled, když ty střeva vylezla z břicha, ale co se dá dělat...Poté jsem pomalu rozřezával části těla, která jsem pak hodil na oheň, který jsem si předem rozdělal. Do prazdné láhve jsem nabral vodu z potůčku, najedl se...ikdyž to chutnalo docela divně...a vyrazil dál.

GM

Celkem dost dlouho si procházel skrze hluboký les, do kterého si před hodnou dobou vešel, čekal si tu nějaký problém, překvapení však bylo právě v tom, že se tam prakticky vůbec nic nestalo, po několika desítkách minut, kdy jsi procházel lesem si před sebou spatřil větší zeď a několik domečků vedle sebe, to určitě musí být ta vesnice, do které se máš dostat kvůli vyzvednutí toho svitku. Přišel si do vesnice, na náměstí tě již očekával starosta, respektive si alespoň předpokládal, že to bude starosta, byl to muž menší postavy s trošku zavalitějšími proporcemi, takže to musel být pravděpodobně on, jakmile tě uviděl, tak se na tebe pousmál a potřesením ruky se s tebou pozdravil Takže ty musíš být ten shinobi, co si sem má přijít pro naší zprávu, že? Mám ji v kanceláři, ale brzo bude noc, takže jsem ti chtěl nabídnout, jestli nechceš v naší vesnici přespat, přece jen, ráno vyrazíš a dorazíš do Celestu akorát tak odpoledne, ale nutit tě nebudu, jen jsem ti to chtěl nabídnout... tak kdyby si chtěl, tak hostinec je támhle vpravo ta budova dokončil muž a podal Mokutovi svitek se zprávou.

Mokuto Takahiro

Zadíval jsem se na svitek, který mi starosta podal. Schoval jsem ho do svého kimona. Ikdyž jsem nebyl moc unavený, i přesto jsem nabídku na přespání přijal. Mé oči si potřebovali odpočinout a taky po tom "jídle" co jsem si dal v lese mi nebylo moc dobře, sice to nebylo nic vážného, jen menší nevolnost...ale i přesto bych byl raději v pořádku a teď když mám u sebe ten svitek je větší možnost, že bych byl přepaden, tudíž být v plné síle je samozřejmostí. Pokýval jsem starostovi a zamířil k hostinci. Pomalu jsem vešel dovnitř a vzduch se změnil. S čistého prostředí jsem vešel do zakouřené místnosti plné ožralů, kterých jsem si raději nevšímal. Ono taky, kdybych je tady všechny zmlátil, tak by mi ten pokoj zadarmo asi nedali. Došel jsem k hospodskému, aby mi podal klíč od pokoje...jen jsem doufal zda je se starostou domluvený a dojde mu, že já jsem ten shinobi, který zde ten pokoj má mít.

GM

Tady máš klíč chlapče, je to ten větší pokoj v horním patře, jsou to druhé dveře z leva hned co vyjdeš schody, pokud něco budeš potřebovat, jen sejdi dolů a my se o to už postaráme, budeme rádi, když na naši vesničku budeš vzpomínat v dobrém. promluvil hospodský a mírně se pousmál, přitom se zadíval směrem nahoru k pokoji a jednoduše kývl na dívku, která zde obsluhovala, která ihned pochopila. Odešla dozadu a po několika minutách se vrátila s nějakým jídlem, povlečením a teplou vodou, společně s tebou vešla do pokoje, kde ti všechno čerstvě uchystala, aby si se cítil příjemně, potom se pouze mírně pousmála, vyšla z pokoje a zavřela za sebou dveře. Akorát přicházela půlnoc, pravděpodobně nejlepší čas k tomu jít spát.

Mokuto Takahiro

Pokýval jsem hlavou na dívku, jejiž přítomnost byla velmi příjemná a hlavou mi proběhly vzpomínky na jedinou přítelkyni kterou jsem kdy měl a kterou už vživotě neuvidím. Ihned jsem jich ale zbavil a dal jsem se do jídla, které chutnalo velmi dobře. Po té jsem se umyl a šel spát, neboť mně ráno čekala cesta zpět do Celestu.
Ráno jsem vstal velmi brzo. Důkladně jsem se rozcvičil a dal jsem si 50 kliků po 5 sériích. Po té jsem se oblékl, skontroval svitek a menším klusem jsem vyrazil směrem k Celestu.

Game Master

Bylo krásné a příjemné ráno, na tvé cestě zpívali příjemně ptáčci a ty si se cítil skoro jako v ráji, slunce příjemně zářilo, ale přitom nepařilo a nebylo dusno. Příjemné stromy, které lemovaly tvou cestu tvořili na zemi nesourodý stín, který ti připomínal skoro pavučinu. Cesta byla příjemná, skoro až bláznivě dokonalé na ten svět, ve kterém si se aktuálně nacházel. Na nebi nebyl ani mráček a les, do kterého si teprve před několika minutami zavítal přímo voněl přírodou, stejně tak jako si slyšel zvuk dopadající vody, pravděpodobně ten potůček, který si cestou sem musel míjet, to byla dobrá zpráva, alespoň si moc dobře věděl, že jdeš správně a krom toho pravděpodobně i rychleji, protože Celestus nemohl už být tak daleko od tohoto místa. Zatím to vypadá, že se mise vyvíjí velice dobře, i když co čekat, na této úrovni mise se rozhodně nepočítá s něčím jako přepadení či něco podobného.

Mokuto Takahiro

Bylo moc pěkné počasí, proto jsem přešel do chůze. Vytáhl jsem láhev s vodou a napil se, jelikož jsem měl dost vysušené ústa. Netušil jsem jak daleko to mám ještě do Celestu, ale už bych tam chtěl být a začít s tréninkem. Schoval jsem láhev a přidal do kroku. Musel jsem být už blízko, proto jsem ještě více zrychlil. Po chvíli jsem běžel dost rychle a stromy kolem mně jen ubíhaly a mizeli v dálce za mnou. Les přestal být tak hustý a paprsek slunečního svitu mi prozářil černým obvazem. Ještě pár minut a měl bych být v městě.