First topic message reminder :

Hudba (Senya OST):

Vůdce Akatsuki Origin / Noctis Lucis Caelum

Yare Yare... Nocte, tebe bych tady vskutku... nečekal řekl jsem a pousmál se, stín kryl mou tvář, Noctis stál přede mnou a vedle něj leželo jedno z těl Hiruka Velmi dobře, nic jiného jsem od dědice Rikudou Sennina ani nemohl čekat, že? řekl opět muž zahalený stínem a podíval se na něj Konec tlachání, přišel jsem si pro svou odplatu a taky ji dostanu řekl Noctis a začal se přibližovat k tomu muži, poté se však zastavil, z venčí to vypadalo zvláštně, avšak byl chycen ve velmi zvláštním Genjutsu Ta- taková síla! Jak je tohle sakra možné!? Je to snad jen... Genjutsu? pomyslel si Noctis a podíval se všude okolo sebe, byla tam jen tma Den velkého zúčtování se blíží, vchod k dědictví Rikudou Sennina se brzy otevře a ty máš něco, co chci já. Dej mi svitek s Otvírací Pečetí promluvil onen muž a podíval se na něj Jak o tom může vědět? Tajemství toho svitku znají jen- problesklo mu hlavou Jak jsem si myslel, nemáš ten svitek u sebe. Nejsi přece hlupák... Calle promluvil opět neznámí hlas, v tu chvíli se Noctovi rozšířili zorničky v očích Ca- Call?! Tak mi říkali na celém světě jen dva lidi... jak je tohle zatraceně možný!? přemýšlel Noctis a stále měl překvapený pohled Pečetní Svitek, Učeň Rikudou Sennina... Call... existuje pouze jedno logické vysvětlení... pomyslel si Noctis, v tu chvíli muž vystoupil ze stínu a konečně ukázal svou tvář, přešel okolo Nocta a pousmál se Ce- celé ty roky jsi to byl ty? Ty si vedl tuhle organizaci a schovával ji pod rouškou stínů noci... mělo nám to se Snow dojít promlouval Noctis s velmi zvláštním hlasem V... ten den se mi změnil celý život, myslel jsem si, že jdu na jistou smrt, avšak... opak byl pravdou, tehdy Akatsuki Origin vedl jistý muž, který mne naučil všechno, co umím dnes... promluvil ten muž a podíval se Noctovi do obličeje Sám víš, že nemáš šanci mne porazit, ani ty... ani Snow, ani jeden z vás. Dej mi ten svitek! vykřikl ten muž a natáhnul ruku, Noctis se jen pousmál Možná že neporazím já, a možná tě neporazí ani Snow, ale pamatuj. Ať ti to přijde jakkoliv hloupé, tak jednoho dne se Yin a Yang spojí a vznikne síla, kterou nikdo na světě neporazí, dokonce ani Rikudou Sennin dořekl Noctis Jednoho dne se sejdeme na válečném poli a tam si již nebudeme rovni, zabiju tebe i Snow bez zaváhání... řekl ten muž, Noctis jen odvětil Budu se těšit... a poté zmizel v roji okvětních lístků Senbonzakury...


Hiruko (Pein)

Všech 6 těl se postavilo v obrovské místnosti, všechna těla položila Shinobi, která unesla a Shinobi se právě probudili v místnosti. Všechna těla zmizela až na tělo jménem Hiruko, které Pein používal nejspíše nejvíce Vítejte v Organizaci Akatsuki Origin... mocné Organizaci, která doposud byla skryta v roušce stínů. Vy jste vyvolení, zkouškou pravdy může projít pouze jeden tým, což jsou tři Shinobi, proto jsme vzali z každého týmu jednoho člena a budeme vás trénovat, nemá smysl odporovat nebo se snažit utéct, najdeme vás, všude a kdykoliv. Můžete pouze pokorně souhlasit s tím, co vám zadáme promluvil Hiruko temným hlasem a podíval se okolo sebe Hideiyoshi, Tenzo, Mia, Kioko, Aguri, Tenshou, Ayatsuri, Ryu a nakonec... Takeru. Každý z vás si vybere svého mistra zde, v Akatsuki Origin a bude s ním trénovat dokud mistr neuzná za vhodné, každý z vás bude mít vlastní pokoj a v podstatě dostane cokoliv bude chtít, pod příslibem loajality...

Kensei

Poslouchal jsem celou dobu Tatsuki a ani jsem nekýval hlavou , ani jsem nemrknul a když dopovídala , chvilku bylo ticho . Ale jo , proč ne . Pověděl jsem Tatsuki a vrátil se zpět do své komnaty , abych si vzal pár věcí , které potřebuji . Kuš samotného Shinjiho . Pověděl jsem si a hned potom , když už jsem měl na zádech kuš , vzal jsem Noctisovu katanu a dvě jablka , které už byly poslední v mé komnatě . Když jsem vyšel z komnaty , tak mě napadla otázka , na kterou jsem se chtěl zeptat . A ... máte nějaký plán ? Kam jít ? Řekl jsem a stál jsem malinký kousek od Tatsuki .

Kensei

Celou dobu jsem naslouchal co povída Tatsuki a docela jsem o tom přemýšlel . Je opravdu zajímavé , že nemyslí na sebe , ale hlavně na ostatní a to jak na přátele , tak i na rodiče . Je docela milá . Povídal jsem si ve své hlavě a po chvíly jsem se rozešel za Tsuki . ´Po chvíly jsme všichni tři mlčely a já osobně nevěďěl co říct , tak jsem mlčel a pokračoval v cestě dále .

Saya Uchiha

Celou dobu jsem šla s nimi a jen mlčela.Neměla jsem ani co říct. Spravila jsem si límec od pláště a poposunula si katany .Ještě jsem si skontrolovala jesli mám vše co potřebuji a pak jsem se jen opřela o zed.Když se Tatsuki vrátila pokračovali jsme ven.Zajímalo by mě co se bude dít.A hlavně jak všechno bude probíhat.

Hideiyoshi

Hej prcci, Hiruko vás volá do Trůního Sálu. Máte se tam ihned hlásit... řekl jsem a podíval jsem se na všechny přítomné, přitom jsem poukázal svým pohledem směrem na dlouhou chodbu, která vedla přímo ke dveřím Trůnního Sálu A nezapomeňte zaklepat, Yorotsuki-sama nemá moc v lásce, když někdo do Trůnního Sálu vejde bez zaklepání. dodal ještě, poté udělal pouze zvláštní, takový tvrdý, avšak přitom přátelský úsměv a šel dál směrem odkud přišel.

Saya Uchiha

Jen tak letmo jsem se podívala na Hideiyoshiho a pokývala hlavou. Stejně jako Tatsuki jsem se rozešla tím směrem. Neříkala jsem nic. Měla jsem dojem že slova nejsou zapotřebý.Srovnala jsem si po cestě svoje katany a jen tak letmo nahlédla zdali mám všechno vybavení které jsem se naučila nosit vždy u sebe ať se děje cokoliv. Trochu mě zajímalo co po nás chtějí ale tou myšlenkou jsem se nenechávala ovládat. Můj výraz v obličeji byl jako pokaždé klidný a vyrovnaný takže by ani nikdo nemohl určit co si o tom všem myslí. I když ve skutečnosti jsem byla ráda že se něco děje. Už mě nebavilo jen tak posedávat. A ten fakt že by nás někam mohli poslat mi stačil. Procházka nebo nějaká akce? vždyť je to jedno. Proletělo mi myslí a nad jsem se jen lehce pousmála.

Hiruko

Takže... je načase vyrazit. Cesta nebude tak dlouhá, ale vypadá to, že budeme mít menší potíže přímo ve chrámu. Hlavně se držte při mě a nemluvte, všechno můžete velice jednoduše skazit pouze jedním jediným slovem, takže pozor na to. Jednoduše zůstaňte až do chrámu ve svém henge a všechno ostatní nechte na mne, vypadá to, že tohle bude vaše první pořádná mise, tak se snažte, nesmíme neuspět, musíme těm geninům minimálně zabránit v tom, aby získali to, pro co si do chrámu jdou. Hlavně nechci vidět, že budete mít s někým slitování jen proto, že ho znáte ze svého starého života, ten již neexistuje, jasné? dokončil Hiruko svůj monolog, poté se vedle něj za pomocí Kuchiyose no Jutsu zjevila jedna jeho sféra, ta se ihned kousla do prstu a praštila rukou do země Kuchiyose no Jutsu! vykřikla a přivolala několik větších prehistorických ptáků, na jednoho z nich si Hiruko sám nasedl a už pouze čekal na vás.

Saya Uchiha

trochu mě zarazilo když jsme nesměli mít s nikým slitování.Ti všichni co jsem znala si nezasloužili hrubé zacházení.....Budu to muset nějak udělat.Pomyslela jsem si.Rozhodně jsem si v aka nechtěl způsobit problémy ale svoje přátele jsem také nehodlala zabít. Ihned jsem udělala henge abych se s tím nemusela zdržovat potom a jen čekala až se poletí. Neměla jsem v umyslu tuto misi pokazit ale pořád mi běhalo hlavou že bych mohla potkat své přátele. A ta myšlenka že bych s nimi musela bojovat se mi moc nelíbila. Raději jsem tedy byla zticha jak se po mě chtělo.

Hiruko

Vyrážíme, připravte se.. řekl jsem a pousmál jsme se, všichni jsme vyrazili na ptácích směrem do temné říše, kde se chrám, kam jsme mířili nacházel Takže, pro bližší informace. Ten chrám je v podstatě jako žijící bytost, dávejte si moc dobrý pozor na to, co v něm děláte na co myslíte, protože podle toho, jak se budeme chovat bude naše cesta složitá. Hlavně nezapomínejte na to, že dokud nedorazíme do chrámu se nemáte vůbec projevovat, mohlo by to způsobit velice ošklivé problémy. dodal Hiruko, to už však přelétal společně s Tatsuki a Sayou nad oceánem a měl to namířené přímo do země démonů.

Saya Uchiha

Letmo jsem se koukla na Tatsuki a musela jsem se pousmát. Bylo na ní vidět že se raději drží při zemi. Moc jsem jí to za zlé neměla. Byla jsem na tom stejně.Snad s tím rozdílem že mě výšky nevadili.Tiše jsem seděla a sledovala okolí.Takže to zase vše začne......heh...zajímalo by mě jak se jim v temné daří prolétlo mi hlavou ale hned jsem od toho upustila a snažila se soustředit.

Hiruko

Po několika desítkách minut cesty jsme konečně dorazili až k místu, kam jsme hned od začátku mířili, prastaré ruiny bělejší barvy se před námi majestátně tyčily a já jsem se pouze pousmál. Věděl jsem, že sem již někdo vešel, protože jsem cítil venku jasnou stopu chakry, prehistorický pták nás vysadil v zadní polovině ruin Takže, někde zde se nachází tajné dveře do těch ruin. Ale dávejte si pozor, je tam pravděpodobně už tým vyslaný z Celestu, který má získat to stejné co vy, v případě, že je najdete je zabijte a získejte tu věc, jedná se v podstatě o kámen, jasně červený kámen. Nemůžete ho přehlédnout, kdyby něco, tak stačí říct a já vám pomohu, a teď dovnitř... dořekl jsem, potom jsem se přiblížil k jedné z mnoha stěn, poskládal jsem jednu pečeť, ucítili jste jemný větřík Fuutonu, který rozvál obrovský kulatý kamenný znak na zemi, každá z mích sfér si postupně stoupla na jednu z pěti částí znaku v určitém pořadí, poté jste uslyšeli pouze zvuk pohybujícího se kamene a kruh uprostřed celého kamene se posunul dolu a utvořil v podstatě něco jako schody.

Saya Uchiha

Jakmile jsem dosedli koukla jsem se mlčky kolem sebe abych se přesně ujistila kde to jsme. Když jsem naznala že je to vcelku jedno Tatsuki již šla dovnitř a tak jsem ji následovala. Netušila jsem co nás to bude čekat ale doufala jsem že jsem připravená. Ta myšlenka že alespoň uvidíme své přátele mě uklidňovala natolik že jsem se vůbec nestresovala a šla volným krokem jako kdyby se nic nedělo a já byla skutečně ta osoba za kterou jsem se nyní vydávala. Vzhůru vstříct osudu.......pomyslela jsem si když jsem pokračovala i se svojí kamarádkou.