First topic message reminder :

Noctis Lucis Caelum, Mifune, Snow

Tři lordi se usadili, jejich pohled ihned spadl na zatím prázdné soubojiště této majestátní arény, čtyři obrovské sochy činili tuto arénu vskutku velice majestátním místem pro poslední část zkoušek chuninů, obecenstvo se usadilo pohodlně v hledišti arény, šlo tam spatřit i několik tváří, které neprošli druhou či první zkouškou, což však nebylo překvapením. Potom, co se všichni usadili se dveře arény zavřeli a před ně se postavila jednotka shinobi, která zabraňovala komukoliv rušení souboje. Noctis, Mifune i Snow si stoupli a otočili se směrem do hlediště na obrovský počet lidí, ke kterému však již byli dávno zvyklí promlouvat. A je to tady, konečně tak dlouho očekávaná třetí zkouška, která určí, kdo z postupivších je nejlepší, poslední rozhodnutí. Zde, v místě, kde přátelství neznamená nic uvidíme souboje těch nejtalentovanějších geninů obou říší. Najednou začalo mocné trio mluvit Ještě jednou vítejte na třetí zkoužce, poslední zkouška, která určí, kdo je nejlepší. Do třetí zkoušky prošli Tatsuki Hantāzu, Keiko Lysea, Lavi Hyūga, Shirōbei Yoshitoki a Toshi Takari, pět shinobi, kteří se zde utkají v souboji o čestný titul Chunina. Ale konec již řečí, je načase konečně započat souboje, na které všichni tak moc čekáte! vykřiklo mocné trio, poté se opět usadilo, uprostřed arény se zjevil shinobi, očividně Jonin.

Game Master

Hudba (Moujuu OST):

A nastala smršť kouře a prachu jak uvnitř, tak i mimo bleskovou bariéru, kterou teprve před několika málo sekundami Shirobei utvořil k tomu, aby toho Uchihu imobilizoval. Po několika sekundách začal prach a celkově kouř pomalu avšak jistě stoupat a mizet, obrys postavy se pomalu rozjasňoval, až kouř zmizel společně i s technikou, na zemi leželo mrtvé tělo toho Uchihi, ale něco nebylo v pořádku, vypadalo znetvořeně a celkově podezřele, najednou se začalo zvedat Ahaha... snad sis opravdu nemyslel, že se ti povede mne porazit! vykřikl Uchiha, aktuálně bylo jasné, že už není mezi živými, ještě chtěl něco říct, když v tom se ozvala obrovská rána a tělo spadlo na zem, na arénu někdo zaútočil! Podobalo se to raketám, než však narazily rakety do arény, tak začaly prostředky holí v rukách soch zářit a utvořili bariéru, která útok pohltila Ryūsenshi Kekkai (龍戦士結界, Bariéra Dračích Válečníků)? Copak existuje ještě někdo, kdo je schopen použít tu techniku? Generace těch válečníků má být dávno po smrti ozvalo se, v jednu jedinou chvíli se na jedné římse arény zjevilo všech deset členů Akatsuki Origin v čele s mužem, co měl na hlavě kápi a byl to právě ten muž, kdo promluvil o té bariéře. Touhle dobou již dávno všichni normální lidé utekli do bezpečí ostrovního krytu, Shirobei odskočil ze soubojiště k Tatsuki a ostatním Takže jsme se nepletli, celou dobu jste plánovali odstranit je v době Zkoušek. ozvalo se od tria vůdců kontinentů, stále v klidu seděli na svých místech a pozorovali, co se děje. Pak se však něco stalo, zahalený muž v čele Akatsuki odhrnul svou kápi a ukázal svou tvář, byl to Yorotsuki, v tu chvíli se Noctis i Snow zarazili Takže si si přišel pro TO, Madara se činil... poznamenali oba dva a podívali se na něj vražedným pohledem, Yorotsuki se pouze pousmál a podíval se na Noctise a Snowa Mám tu ale něco, nebo spíš někoho, kdo mi pomůže se k tomu tentokrát dostat- dodal, v tu chvíli se za ním zjevil Tobi, v jednom oku měl Rinnegan a v dalším Sharingan, v tu jednu jedinou chvíli se Noctis a Snow opravdu zalekli Proti jeho síle nemáte zbraň! řekl Yorotsuki, v tu chvíli Tobi máchnul rukou směrem k Noctovi a Snowovi, v jeho ruce se utvořil chakra řetěz, který k nim letěl obrovskou rychlostí Amaterasu! ozvalo se a řetěz se spálil a zmizel Přesně tak, oni možná zbraň nemají, ale zato já ano! promluvil pro vás neznámí Shinobi Yoe!? vykřikl Tobi, okolo Yoea zprava doleva byl Itachi, Naruto, Minato a Kushina Stejně jako si ty pokřivil čas a prostor já jsem použil moci svých očí abych povolal nejmocnější shinobi svých dob- dodal Yoh a pousmál se.

Nichiro Akuma

OST Björk - Army of Me (Sucker Punch Remix):

"Čo... čo sa to tu deje?!" Zakričal Nichiro, ktorý si všimol, že sa tu toho stalo viacej, než dosť, tento krát to bolo však oveľa horšie, ako niekedy inokedy. Bol to priamy stret, niečo, o čom sa Nichirovy ani nesnívalo. Bola to finálna bitka, ktorá by mala rozhodnúť osudy nejedného Shinobiho. Nichiro sa však len pousmial, a namiesto vystrašenej reakcie, nechcel byť on ten, ktorý by zbabelo utiekol. Nichirovy sa nachvíľu začali triasť ruky, a zahľadel sa do zeme, nebolo mu vidno oči, no odrazu bol počuť mohutný smiech, ktorý vychádzal z jeho úst. Nichiro sa otočil na Tatsuki, a spol. a pošeptal.
"Teraz je šanca, kedy môžeme Tatsuki a Sayu urobiť voľnými. Myslím, že to práve teraz musíme skúsiť. Len mi niečo sľúbte, všetci to prežijeme, však?" Opýtal sa, aj keď nečakal na odpoveď, a rozbehol sa, smerom do arény, kde sa ladným výskokom odrazil od steny, až nakoniec pokojne pristál na zami. Teraz sa nachádzal niekde v strede arény, aj keď tam bol teraz sám, dalo by sa povedať, že jeho kuráž bola obrovská, pretože nedával zo seba pocítiť žiadny strach, aj keď by bol šťastnejší, kebyže sa tam ešte niekto objaví. Bol schopný bojovať, pre svojich priateľov, pre svoj klan, a pre celú Temnú Ríšu.
"Nichiro? Toto je asi najblbšia vec, ktorú kedy ideme robiť, ale nech sa stane, čo sa stane, užijeme si to. Sľúb mi, že si zapametáš všetky taktiky, všetko, čo sme kedy prežili. Nikdy nezabudneš, kto si, kto sme. Pri bitke musíme byť ostražitý a musíme vedieť nepriateľa prekvapiť. Sme v situácii, kedy platí poriekadlo, buď všetko alebo nič. Dokážeme to, Nichi..." Aku mal trocha hlbší prejav, no očividne aj on si uvedomoval, čo všetko je v hre.

Keiko Lysea

Kouř se rozplynul, to co se však stalo dále, se mi nezdálo snad ani v tom nejdivočejším snu, seběhli se tu všichni z Akatsuki Origin, prozradili je právě jejich pláště s černými mráčky, poté povstali i vůdci zemí, načež se tu nakonec ještě objevila skupina lidí, kteří budili respekt už sami o sobě. Ame máš co jsi chtěla! Dáme se do práce! Konečně! Akce, na kterou se jen tak nezapomene! Začala jsem se hlasitě smát, přičemž si olízla rty, já i Ame jsme byly právě ve svém živlu, musela jsem však nejdříve před bojem ukrýt Tatsuki a Sayu, v tu chvíli se však ozval Nichiro, kterého jsem jaksi nestihla už zastavit, nemohla jsem mu však slíbit to, že tenhle souboj přežiji, byla jsem tady nejslabší a rozhodně to brala na vědomí, takže jsem jen rychle drapla Tsuki-chan a Sayu-chan za ruku a táhla je za sebou pryč z hlediště, oni dvě tu byly ve větším nebezpečí než kdo jiný, v tu dobu jsem zahlédla i Laviho, do očí se mi nahrnuly slzy, jelikož ho tu nechávám samotného, jenže to jsem chtěla změnit hned po tom, co schovám své přítelkyně. Vy dvě odsud musíte zmizet, nebylo by dobré, kdybyste tu zůstaly, musím vás dostat pryč, ale potom se od vás bohužel oddělím, je mi to líto, avšak tady mě čeká hodně práce... Takže vás vyprovodím k okraji arény, odtud už budete pokračovat společně s davem, měly byste se v něm ztratit, když nastala taková panika, ale dávejte si prosím na sebe pozor, nechci aby se vám něco stalo! Běžela jsem s oběma kunoichi ven z arény, nebylo to moc daleko, jenže loučit se mi s nimi nechtělo, bohužel nebylo jisté to, zda je ještě někdy vůbec uvidím, pevně jsem obě dívky objala, přičemž mi po tváři stekly dvě slzy. Jestli je tohle konec, tak jsem vás ráda potkala, obě jste skvělé kunoichi a rozhodně to dotáhnete daleko, bylo mi ctí s vámi sdílet alespoň nějaký ten čas, prosím, nezapomeňte na všechno, co jsme společně prožily, stejně tak nezapomenu já na vás... Ale teď už běžte! Musíte odsud co nejrychleji zmizet, pokusím se vás potom vyhledat, pro tentokrát...Sbohem Tsuki-chan, Saya-chan! Pustila jsem přítelkyně a obě je cvrnkla do čela, musela jsem se při tom pohledu na ně usmát, byla jsem ráda za všechno, co jsem až doteď prožila, zvuk z arény mi však připomněl to, proč jsem je odvedla jen ke konci arény, rozeběhla jsem se zase zpátky na bojiště, ještě jsem stihla zvednout ruku na pozdrav, bylo to moje takové typické gesto loučení, to bylo to poslední, co ze mě mohly holky vidět, jelikož jsem se ztratila kdesi v útrobách arény...

Bolelo mě, že jsem musela nechat kamarádky takhle na pospas osudu, jenže utéct z boje mi bylo cizí, nebyla bych to potom já, očima jsem rychle našla Laviho, ke kterému se rozeběhla snad tou nejvyšší rychlostí, kterou moje nohy dokázaly vyvinout, doteď jsem ho nechávala samotného, no byl čas na změnu. Sate Lavi-kun, přeci tě nenechám bojovat samotného ne? Ozval se můj hlas zpoza Laviho, vystoupila jsem ze stínu, který vrhala aréna a se sebevědomým úsměvem stanula přímo vedle svého nejlepšího přítele. Pořád si chtěl bojovat či? Máš možnost, ostatně Ame se potřebuje taky vyřádit, takže kdyžtak víš, kam mi hodit kunai, kdyby se to vymklo kontrole. To ať tě ani nenapadne Keiko! Miluju boje a ty mi to chceš zatrhnout! Konečně můžu nakopat pr*el nějakým cucákům, takže mě neomezuj laskavě! Už ti to pěkně leze na mozek Ame-nee... Uchechtla jsem se a vytáhla zpoza pláště svojí Maitetsuki, se kterou si začala pohrávat v ruce. Takže, kdo bude první? Prohlížela jsem si všechny členy Akatsuki, jelikož jsem je viděla poprvé a možná také naposledy, myšlenky na mojí smrt číslo dva, mě ale nijak neděsily, spíše mě ještě více dokopávaly k tomu, abych tu ze sebe vydala to nejlepší, co budu moct...

Lavi Hyūga
Nepríjemné, ozval sa hlas v Laviho mysli, nachádzal sa na strane arény, odkiaľ z tieňa kde ho nebolo vidieť po celý ten čas, pozoroval arénu, teraz však jeho zrak pripadol len pre členov Akatsuki, ktorý vtrhli do arény, v tom chaose, keď sa ľudia začali hromadne pod panikou útoku hýbať smerom k východom, sa Lavi len uškrnul. A do mňa budú hádzať predmety, za jeden odstúpený súboj, jak ... ironické, preblesklo mu hlavou. Stalo sa však niečo neočakávané, ... Nichiro Akuma vkročil do arény, naprieč davom ľudí, sa rozhodol zostať ako samovrah na bojisku. Následne dorazila Keiko, ktorú som už čakal, pretože mi jej prítomnosť neunikla. Chceš bojovať ? To je fajn, pretože bojovať s tebou bude pre mňa... omnoho lepšie, ako ísť proti tebe, teraz už nemám dôvod ustúpiť, zvlášť keď ma dopĺňaš Keiko, na tvári som mal menší náznak úsmevu.. Tenshi sú na scéne, a môj cieľ opäť na dohľade, hoci najprv treba zaistiť víťazstvo jedných nad druhými, aby sa veci mohli pohnúť ďalej.. pomyslel som.

Toshi Takari
Bože môj, zmlkni už, ozval sa môj hlas, spoza Keiko, sedel som sa lavičke, len pár schodíkov vyššie kde oni stáli hoci sotva to už počula keďže bežala preč, cez plece som mal prehodenú katanu, a díval sa vysoko do radov Akatsuki, kde sa zjavil Tobi, ktorého útok následne zlikvidovali ďalší elitný shinobi, ktorých som už raz v živote videl, a nebolo to tak dávno. Toto bude rozhodne epická bitka... pozrel som sa na Tatsuki a Sayu, existuje stále veľa ľudí, ktorý vám neveria, máte dve možnosti, ostatne ako všetci prítomný, ujsť ... alebo dokázať kam patríte raz a navždy, je to ale na vás, ten žaluď dole si už ale vybral, a môj kamoš to teda doteraz nebol, dokončil som s úsmevom a prižmúrenými očami, som vstal, oprášil si nohavice ešte od zeminy po súboja s Tatsuki okolo ktorej som prešiel, a postupne skončil v blízkosti Nichira, pretože som zoskočil do arény.

Vtedy si vravel, že .. by si si rád dal boj však ? opýtal som sa, s katanou cez plece som sa zadíval do výšky, na Takera Takahashiho a spolok. Vieš čo ? Ak prežiješ viac zásahov ako ja, máš môj rešpekt Akuma, okrem toho, uznám, že temná ríša nieje tak vymletá ako vyzerá, uškrnul som sa, mal som z toho očividne dobrú srandu, hoci to bola len maska na to, že ochvíľku budeme riešiť dosť epický problém.

Saya Uchiha

Seběhlo nse to tak rychle že jsem nestihla nijak reagovat. Ba i můj sharingan jako kdyby byl v tu chvíli zpomalený jako nikdy před tím . Uvědomovala jsem si že Akatsuki konečně odhalili svoji přítomnost. No když jsem následně spatřila toho týpka se snaringanem a rinneganem musela jsem jen tak na sucho polkout. V tom se odkudsy vzali další shinobi které jsem vůbec neznala. Jako kdyby něco bylo špatně.

Všimla jsem si jen že mezi nimi je i Uchiha s dlouhými černými vlasy.Ale to už mě a nee-chan Keiko-san táhla pryč od toho všeho. Když nás tedy dostala před arénu a já s nee-chan zůstala sama Tatsuki dlouho netrvalo aby se tam vrátila. Měla jsem co dělat abych se rozhodla co udělám. Mé tělo mě stále bolelo po druhé zkoušce ale nebyla jsem na tom zase tak špatně abych nic nezvládla.

Takže asi tak po pár vteřinách jsem se vydala zpět za ostatními a stoupla jsem si vedle nee-chan s odhlodlaným pohledem. Jednou rukou jsem strhla oba obvazy na nohou a odkryla tak stále popálená místa na kůži. Následně na to jsem strhla i obvazy na rukou a vytáhla jsem jednu ze svých katan které jsem měla stále na zádech. Což mi tak nějak připomělo že jsem měla jít ke kováři. Ale na to jsem nyní nechtěla myslet.?,myslím že mě znáš dost dobře nee-chan aby jsi věděla že já nikdy neutěču.A nemohu přeci dopustit aby sis všechno užila sama ne? " nadhodila jsem téměř šílený úsměv. Byla jsem odhodlaná ochránit ty na kterých mi záleželo protože i oni dělali to samé pro mě. Teď jsem museli stát při sobě. Co záleželo na tom kdo je ze světlé či temné říše. Nyní nastal čas aby se naše síly spojili proti společnému nepříteli.A ten nepřítel se jmenoval Akatsuki Origin.

Koutkem oka jsem sledovala ty shinobi kteří se objevili a zjevně byli na naší straně. Nemohla jsem přestat sledovat toho dlouhovlasého Uchihu a blonďatého mladíka.Vše bylo pro mě zvláštní ale jedno jsem věděla na sto procent. Nechtěla jsem litovat svých rozhodnutí a tak jsem nemínila vzít svá slova zpět ani kdyby mě celé týdny mučili. Ať se stane cokoliv,jsem ráda že jsem vás poznala.A že jsem Vás mohla brát jako svoji rodinu pomyslela jsem si o těch kteří tam byli s námi a už jen vše sledovala ostřížím zrakem a sharinganem

Game Master

Hudba (Gekiha OST):

Dobře teda. Je načase se přeskupit... Snow-sama, Noctis-sama... vy dva se budete muset postarat o Yorotsuki, jste pravděpodobně jediní, kteří mají dostatečnou moc, jak ho udržet na uzdě. Tenshi se postarají o Madaru a já s Genini se postarám o zbytek Akatsuki. promluvil Mifune Ale Mifune-sama.. řekl Noctis a podíval se směrem k Mifunemu Nepodceňuj starého Samuraje Nocte, udělejte to! vykřikl Mifune. Noctis a Snow pouze přikývli a rozběhli se směrem k Yorotsukimu, ten to ihned spozoroval Jak se opovažujete, neměli by jste se mne ani dotknout, vy dva! řekl Yorotsuki a mírně odskákal, nakonec společně s Noctem a Snowem skončili mimo oblast vnitřní arény někde venku na volnějším prostranství Už to dávno není tak, jak to bylo v minulosti, nyní jsme už jiní lidé a ty nad námi už nemáš žádnou moc, sám sis vybral tu cestu, cestu touhy po moci a nyní... bez ohledu na to, kdo jsi a co jsi pro nás znamenal, zemřeš! vykřikl Noctis, Yorotsuki se pouze pousmál a úplně odhodil svůj plášť Tak teda začneme... řekl Noctis a poskládal několik řad pečetí za sebou Hatsu → Jin → Kai → Min → Shin → Gan → Reppyo → Shōzen → Mika → Dan → Raku → Shō → Fu → Sai → Dan → Gika → Ragu → Bagi! dokončil řadu pečetí Noctis, v tu chvíli okolo jeho těla začala rotovat Senbonzakura v obrovské rychlosti Sanryuken (Třetí Stupeň: Mečový Styl) šeptnul Noctis, Yorotsuki se pouze pousmál Takže už to použil? Příhodné... pomyslel si Yorotsuki.

Hudba (Kokuten OST):

Dobře detičky, je načase to pořádně roztočit! Tenhle souboj nebude jen tak něco! vykřikl Mifune a mírně se pousmál, stále stál na balkóně pro vůdce kontinentů Tenhle souboj je dost možná můj poslední souboj, nenechám si ujít příležitost, jak si pořádně před smrtí zabojovat! pomyslel si usměvavě Mifune a vyskočil do vzduchu Kuchiyose no Jutsu! vykřikl Mifune, když akorát prolétával vzduchem, pod jeho rukama se zjevila pečeť na Kuchiyose na jutsu a najednou se z ničeho nic zjevil obrovský oblak kouře, mohli jste již spatřit matný obrys Mifuneho, ale vypadal jinak, najednou kouř ustoupil a vy jsi Mifuneho uviděli, vypadal však úplně jinak, než předtím (Obrázek), jakmile to členové Akatsuki uviděli, pouze se zhrozili C- cože? Seiryū? Copak ta legenda je opravdu pravdivá? Dračí Bojovníci vskutku existovali... a podle pověsti byl Seiryū nejmocnější z nich, uvidíme teda, jestli legenda nelhala! vykřikli členové Akatsuki, na to se Mifune pouze pousmál Po letech opět přivolán, a jak tak koukám, situace se pořádně vyhrotila, je očividně načase ukázat jim, zač je toho loket! ozval se velice mohutným a silným hlasem obrovský drak, na jehož rohu Mifune stál, skrze brnění by jste ho nepoznali, ale byl to opravdu on, jeden ze čtyři legendárních dračích válečníků a též poslední přeživší. Byakko, přezdívaný Bílý Tygr... Suzako, též znám jako Tyrkysový Pták... Genbu, nebo-li Černá Želva a nakonec Seiryū... Azurový Drak a též nejmocnější ze všech čtyř válečníků.. pomyslel si Hiruko a při té představě se pouze pousmál.

Hudba (Hyakkaryouran OST):

Yoe, Yoe... Yoe, takže si se rozhodl založit vlastní organizaci z těch nejmocnějších jedinců jejich dob? Nepřekvapuje mne to, neměl jsem se pokoušet tě vyvolat, udělalo mi to akorát samé problémy, vskutku. Ale co už, co jsem si nadrobil, tak to musím uklidit. řekl Tobi a pousmál se, Yoe pouze udělal výraz, jako že mu to je jedno a mírně kývnul na ostatní, nechtěl moc používat svou moc hlavně kvůli následkům v budoucnosti Nemá smysl proti nim používat schopnosti jednotlivých sfér, Yoe je bude negovat za pomocí Ritsuganu, budu na to muset jinak pomyslel si Tobi, Yoe opět kývnul na lidi okolo něj, v tu chvíli se okolo nich utvořila jistá formace Sentaishin Fūin! vykřikla Kushina a praštila rukou do země, v tu chvíli se pod nimi objevil obrovský znak pečetě Teď Minato šeptla Kushina, Minato na to pouze kývnul hlavou, Naruto utvořil jednoho klona a společně s Minatem začali formovat Rasengan, respektive onen klon formoval ten Rasengan Taikyoku Rasengan! vykřikl klona Naruta, Naruto se mírně rozhoupal a za pomocí Minata klona doslova odstřelil k Tobimu, ten se pouze pousmál a znehmotnil se, respektive se chtěl znehmotnit, ale nešlo mu to Ksóó.... Kushino!? pomyslel si, jeho reakce však byla dostatečně rychlá, technika narazila do jeho těla a v tu chvíli byla pohlcena za schopností jedné ze sfér Rinneganu, snad jedna z mála schopností, která bude stále ještě použitelná.

Saya Uchiha

Stála jsem poboku Nee-chan a ostatních připravená udělat cokoliv abych pomohla zaženhat tu hrozbu která sem dorazila. Hrozbu s kterou snad všichni uvnitř v srdci počítali. Bylo snad všem jasné že se Akatsuki při zkouškách objeví, boužel nikdo nepočítal že se objeví v takové sestavě. Nebo snad ano?
Můj sharingan rudě zářil v mích očích. Měla jsem zvláštní pocit z toho Uchihi který zjevně nepatřil do naší doby, ale snažila jsem se na to nemyslet a zbytečně se rozptylovat. Moje ruce , ačkoliv měli stále ještě nějaké ty známky popálenin , byli připravené dělat pečetě.Sice jsem měla v ruce katanu ale zbavit se jí a následně začít dělat pečetě pro mne nebyl zase takový problém.
Najednou jeden z členů velké trojky, přesněji řečeno Mufine-sama , udělal pečetě pro přivolávací techniku a vše se zahalilo bílím kouřem.Kouř postupně ustupoval a já nemohla věřit svým očím. Jeho vzhled byl najednou tak jiný a ten tvor kterého vyvolal se tvářil tak majestátně, stejně jako sám Mufine-sama.
Když na nás promluvil jen jsem rázně přikývla hlavou a zaměřila se na ostatní členy Akatsuki Origin proti kterým jsme měli jít. Všechny jsem je do jednoho poznávala. Přeci jen já i Tatsuki nee-chan jsme byli v jejich sídle a dalo by se říci že jsme byly členy jejich temné organizace. Ale já si spíše myslela že jsme byly pouhými loutkami kterých by se časem přeci jen zbavili.
Koutkem oka jsem jasně viděla jak shinobi co se zjevili a byli na naší straně zaútočili. To jak byli sehraní a dokázali spolu spolupracovat mě doslova uchvacovalo.
,,Jsem ráda že jsem tě poznala nee-chan. Pokud by se něco stalo chci aby jsi věděla že jsi to nejlepší co mě kdy potkalo.To ale neznamená že je nechám aby ti ublížili" promluvila jsem kupodivu dosti klidně což mohlo znít až děsivě. Jen trochu jsem se usmála ale ani na chvíli jsem nepřestala sledovat cíle proti kterým jsme měli bojovat.
,,Keiko-chan, je mi líto toho co se stalo při druhé zkoušce. Možná už nebudu mít příležitost se omluvit takže se ještě jednou velice omlouvám." Promluvila jsem ke Keiko hned poté co jsem promluvila k Nee-chan. ,,Nichiro? Jsem ráda že tě znám.Děkuji že tě mohu považovat za přítele" věnovala jsem další slova Nichimu.Celou dobu jsem se usmívala.Jako kdybych se ničeho nebála.
,,Jsem ráda že Vás znám všechny. I ty s kterými nemám moc dobré vztahy" dodala jsem nakonec ale můj úsměv neustál.
Necítila jsem se jako na konci cesty. Spíše jako na začátku další kapitoly svého dosavadního života.Ve tváři jsem měla odhodlání a jakousi úctu. Ne k těm proti kterým jsme bojovali. Ale k těm kteří stáli po našem boku v této situaci. K těm kteří se rozhodli postavit se hrozbě tváří v tvář.

Lavi Hyūga
Zas to je len prázdna schránka ? zamyslel sa Lavi, Byakuganom dívajúc sa na jediného člena Akatsuki, ktorého tak dôverne poznal, pretože to bol práve ten muž, proti ktorému stáli s Akanamim, vtedy sme obaja boli nepríjemne zaskočený, naštastie nás z toho dostali. Chikamatsu (近松モンザエモン, Chikamatsu Monzaemon), tak sa tuším predstavil... prebehlo v mojich myšlienkach, následne som však spozoroval, otras len pár metrov od nás zo sa spod zeme ozval rachot, a v aréne sa zjavil hustý oblak dymu.

Toshi Takari
Čas veci trochu rozhýbať ! Ozvalo sa v mojej hlave, počas rozptýlenia, keď sa všetky oči upreli na Mifune-ho, a jeho skutočne impozantnú techniku zvolávania, nás na malý moment všetkých zahalil oblak dymu, a ja som poskladal všetky potrebné pečate. Po tom ako si vymenili členovia Akatsuki možno aj ustráchané pohľady pri spozorovaní Seiryū ako ho oslovili, sa ozval môj hlas... Raiton: Shichū Shibari ! Bolo jasné, že táto technika nebude pre elitných členov Akatsuki problém, avšak... momentálne stáli všetci jeden vedľa druhého, plán bol jasný, napraviť to. Piliere ktoré sa rázom vysunuli zo zeme v dostatočnej a nerovnomernej vzdialenosti okolo nich, pohltili výboje raitonu, pričom sa sústredili na každého člena Akatsuki, pretože výboje boli všade. Keď nič iné, aspoň sa veci dajú do pohybu, a mi niečo zistíme, ... pocítil som úbytok na chakre, stále som nebol 100%-ne fit po súboji s Tatsuki, aj napriek tomu, že ma pred malou chvíľkou dali dokopy, mal som ležať na lôžku, stále môžem kedykoľvek použiť tamto, pomyslel som unavene.

Nichiro Akuma

"Drak, a naša technika. očividne ju Toshi vie tiež. Zaútočil nejako skoro, nemyslíš si? Mali by sme zaútočiť aj my? Predsa len sme síce na blízko, ale... Ale radšej by sme mali počkať..." Pošeptal Nichiro, Akuryo len neustále prikyvoval, a pošeptal.
"Je zvláštne vidieť svoju techniku, z iného pohľadu, no očividne ju Toshi ovláda o dosť lepšie, predsa len je to silný Shinobi, všakže..." Bola to skôr len rečnícka otázka, no Nichiro tam nechcel čakať len tak. Drak, ktorého povolal Mifune bol priam majestátny, Nichira pri tom napadlo len jedno, Dovahkiin. Aj keď to bolo pravdepodobne niečo úplne iné, Nichira to priam nabudilo, vidieť takéhoto náderného tvora naživo, Nichiro ani neveril, že niečo takéto je reálne, no očividne bolo. Nechcel tam len stáť, preto svoju katanu vytasil oproti členom Akatsuki, držal ju v naklonenej rovine, a okolo jeho Shiraishie sa začala motať démonická chakra, ktorá ju nakoniec úplne obalila. Nichiro bol teraz pripravený na boj, aj keď si nebol istý, na koho by mal zaútočiť, tak sa radšej rozhodol, že to urobí tak, že ten kto na neho zaútočí ako prvý, tak toho sa bude pokúšať dostať, aj keď to bude pravdepodobne dosť ťažké...

Keiko Lysea

Akatsuki se mi sice vůbec nelíbili, ale i přes to všechno jsem se na ně dívala s úšklebkem psychouše, který chce za každou cenu někomu konečně rozlámat kosti na milion částí. Tak jakého si vezmeme jako prvního Lavi-kun? Nejsem útočný typ, to sám dobře víš, takže je na tobě, koho chceš mít v blízkosti...Ale mám pro tebe jedno překvapení, doufám, že se ti bude líbit! Mrkla jsem na Laviho a zadívala se na Nichira, který jako jediný stál uprostřed arény, vypadalo to dost komicky, stát takhle sám na bojišti a čekat, až mi někdo vrazí kudlu do zad, najednou se přede mnou rozprostřel dým, opět... Vylezlo na nás další překvapení v podobě obřího draka, který vypadal dost silně a zároveň tak úctyhodně, že jsem si tu připadala jako zebra mezi smečkou lvů. Keiko, nechceš přejít do módu B? Ne! Zatím ne, však víš, co to s námi potom dělá... Až si budeš stěžovat, že jsi se nestačila vyhnout technice, tak tě odignoruju! Umím se o sebe postarat! To jsme viděli v Chrámu! Dost hádek Ame, teď tu nejsme sami, alespoň pro jednou se mnou spolupracuj bez keců! Fajn pako! Moje druhá polovička sice přijala návrh, avšak s tím, že jí za to potom koupím minimálně dva poháry jahodové zmrzliny, ani mě to moc nepřekvapilo, v tu chvíli se však už Toshi pustil do boje. Tak nezůstaneme pozadu ne? Podívala jsem se na Laviho a mírně se pousmála, flétnu jsem pevně sevřela v ruce a přiložila si ji k ústům, zatím jsem nehrála, nebyl důvod, potřebovali jsme to tu rozhýbat, o což se postaral Toshík ze Světlé, tudíž už jsem jen čekala na nějaké reakce ze strany nepřátel...

Lavi Hyūga
Pripojíme sa k ostatným, rozhodol som napokon, neboli sme zase tak vzdialený od ostatných, a u nich bude pre používateľa Genjutsu akým bola Keiko, najbezpečnejšie. V momente sme zišli dolu, akurát včas, pretože sme si mohli vypočuť informácie o tom proti komu vlastne stojíme. Ayatsuri je majstrom bábok, čiže bábkar, povedal som v okamihu, akoby to bola predpoveď počasia na zajtrajší deň. Pri ich pohľadoch, som len dodal... už som sa s ním stretol, ale len na malý moment pokrčil som plecami.

Toshi Takari
Pri zmienke o Takerovi, som sa rozpomínal na všetky tie problémy ktoré mi už stihol za život spôsobiť. Ja... eh... Takeru Takahashi, je to už asi... následne som začal počítať v mysli, a poškrabal som sa vo vlasoch, pričom som sa neprítomne zadíval niekam mimo, akoby som nad niečím usilovne premýšľal, ... stretol som sa s ním, viackrát než s vami, ale v podstate máš pravdu, bojuje s elementom Shoton-u, a nieje to práve typ človeka, ktorý sa bezhlavo púšťa do boja, ak viete čo myslím, povedal som napokon, a z toho bolo jasné určite minimálne toľko, že to nebolo naše, prvé, druhé a ani len tretie stretnutie, jedno však možno bolo povzbudzujúce viac pre mňa než nich, stále som žil.

Keiko Lysea

Pomalu jsem šla vedle Laviho a očima zkoumala okolí, jestli tu na nás nevybafne něco dalšího, už jsem chtěla hrát melodii typickou pro jedno z mých genjutsu, když v tom se z ničeho nic ozvala Tsuki-chan, která tu neměla vůbec být, na tož říkat informace o Akatsuki přímo před jejich zraky. Tohle dopadne špatně, Ame? Super! Věděla jsem přesně co dělat, jenže to už se pro změnu připojil k debatě i Lavi, zůstala jsem mlčky stát a v ruce si zase začala pohrávat s Maitetsuki. To jenom já si nedala rande s žádným z těch divných týpků? To se mi nechce moc věřit... Řekla jsem si spíše pro sebe a posmutněle si vzdychla.Však si ani moc dlouho nežila, co chceš Keiko! Pravda, takže teď Ame? Itai no Dōki! Šeptla jsem a jednou rukou křečovitě svírala rukáv Laviho, spojení mě a Ame nebyla zrovna příjemná záležitost a tohle mi alespoň drželo ústa zavřená, abych tu nevykřikla bolestí, jakmile bylo po všem, celá tahle malá akce nemohla trvat déle než dvě sekundy, jsem začala pociťovat fyzickou i psychickou změnu. Bez jakékoliv mé výpomoci se mi rozpustily vlasy, které nabraly na délce, sahaly mi až do poloviny zad, takže teď mohly mít stejnou délku jako měl mladý Hyūga, pod levým okem se mi objevila jizva, typická pro mojí zákeřnější polovičku Ame, zuby se trochu zešpičatěly, takže jsem byla vzdáleně připomínala piraňu a nakonec se mi změnilo i levé oko, což byla asi ta nejvýraznější změna ze všech, oko patřící Ame jsem zatím nechávala zavřené, byla by jsem totiž nerada, aby se mě Lavi lekl. Tohle je jedna z mých technik, kterou jsi podle mě ještě neviděl...Lavi-kun není to moc hezké na pohled, ale má to své účely... Otevřela jsem i levé oko, poprvé mohl Lavi pozorovat spojení obou dvou osobností, které dřímaly v mém těle, pohledem jsem opět zabloudila na Akatsuki, na které hodila jeden dost nepřátelský pohled. Konečně venku! Po tak dlouhé době! Flétnu jsem zatím nechávala jen tak v ruce, nebyla jsem v centru dění, takže jsem nepotřebovala hned útočit, ostatně na přímé útoky jsem nebyla nikdy moc dobrá, zůstala jsem tedy stát na svém místě a odtud pozorovala jak své přátele na bojišti, tak i Mifuneho a jeho draka a nakonec Akatsuki Origin, skupinu shinobi, kterou bych už podruhé v životě vidět nepotřebovala...

Kuzuri Yuki

S napětím jsem z povzdálí sledoval vše, co se v aréně dělo.Neměl jsem z prvu vůbec chuť zasahovat, ale uchvátilo mne to, když se v aréně oběvil nádherný majestátní drak.Skoro jsem si ani nevšiml, toho samuraje, co na něm stojí, jelikož něco tak úžasného jsem ještě nikdy neviděl.Mé síly v této bitvě, proti Akatsuki, jenž byli ohromě silnou organizací neměli šanci, ale alespoň místo toho, abych seděl na tribunách jsem se chtěl postavit, vedle těch jenž jsem věřil více, než Akatsuki.Hyōton: Haryū Moko řekl jsem a ledový tygr, který se podemnou vytvořil mne v okamžiku přepravil dolů k ostatním, jenž stáli proti Akatsuki.Seskočil jsem z něj a on se připravil na útok.

Game Master

Yataa- Takže Tatsuki má lepší paměť, než se zdá promluvil temným hlasem Hiruko a podíval se směrem na Tatsuki, sice mu nebylo právě příjemné to, že právě vyzradila informace o všech Akatsuki svým společníkům, ale na druhou stranu se tímto mohl tento souboj stát ještě zajímavějším a hlavně alespoň částečně vyrovnanějším, obrovské kamenné bloky, které se okolo Akatsuki utvořili už dávno zmizely za pomocí moci očí Kioko, i ta už však začínala pociťovat menší úbytek na chakře a to hlavně kvůli tomu souboji ještě se Shirobeiem Takeru... šeptnul Hiruko, Takeru se pouze pousmál a podíval se jedním okem na Mifuneho, potom začal skládat dlouhou řadu ručních pečetí a mávnul rukou směrem k Tatsuki, v tu chvíli se okolo Tatsuki zformovalo několik desítek krystalových bodáků, které letěly směrem k ní, těsně předtím, než se však stihly dotknout těla Tatsuki okolo nich prosvištěl Shuriken, okolo kterého čiřela velice zvláštní energie, projela bodákem jako nůž máslem Yare Yare, legenda nelhala, přece jen se znalosti Tentonu stále předávají mezi vaši generací promluvil Takeru na komentář toho Shurikenu, Mifune se pouze pousmál a potom mrknul na všechny členy jeho dočasné divize.


Neměl jsem tě přivolávat, udělal si mi vskutku víc problémů než pomoci, ale co se stalo, stalo se. Stále se ke mne ale můžeš přidat, můžeme se stát neporazitelnými! Já jakožto nový Mudrc Šesti Cest a ty jakožto můj pomocník, sám víš moc dobře, že nemáš dostatečnou moc k tomu, aby si dokázal potlačit moje schopnosti v tomto světě úplně, přidej se ke mě! křičel Tobi směrem k Yoeovi, ten se však pouze pousmíval a pozoroval ho svýma zvláštníma očima Jsi čiré zlo... Tobi poznamenal Yoe, v tu chvíli se Tobimu mírně rozšířila zornička, stále však držel přes svou masku úsměv Jak tak koukám, tak ty tvoje kouzelný oči dokážou prohlédnout opravdu leckterou lež opáčil Tobi, tou dobou už dávno ze svého dlouhého skoku dopadnul na zem, aktuálně nevěděl, co měl dělat, měl obrovskou moc, ale kvůli Yoeovi nebyl schopen tu moc použít, respektive by si tím akorát uškodil, krom toho Elementární Techniky nemají smysl. Musel vymyslet plán, který by dokázal Yoea alespoň na chvíli odstavit, aby mohl mezitím zničit ostatní shinobi v jeho skupince Konec už řečí řekl Yoe a mávnul rukou, v tu chvíli se okolo Tobiho zformovalo několik plamenů Amaterasu, Tobi ihned zmizel a v zápětí se zjevil jinde, avšak ve stejné sekundě, kdy tohle udělal se za ním zjevil Minato s Ransenganem v ruce a přímou ranou ho trefil do zad, až Tobi odletěl o několik metrů daleko.

Toshi Takari

Zatratená technika... pohľadom som padol na Kioko Uchiha, ktorá ma tím ako ľahko odprášila moju techniku, trochu odstavila z hry, bolo mi jasné, že piliere budú neúspešne, rovnako ako bude neúspešné všetko ostatné pokiaľ oni budú stáť jeden vedľa druhého. Nejaký nápad ? opýtal som sa smerom k Mifunemu, nateraz bolo jasné, že by sme sa mali držať jeho rád, pretože on vyzeral dostatočne pokojný, aj napriek tomu, kto proti nemu stál. Niežeby som mal strach, ale istá dávka znepokojenia a pochybnosti o tom, či tu budeme niečo platný by sa našla, povedal som dosť flegmatisticky, a prešiel pohľadom z Takera na Mifune. Medzitým sa ozvala rana, ktorú nešlo každopádne odignorovať, pretože muž v maske s divnými očami, proti ktorému stáli ostatný očividne svoj súboj už skončil, aspoň to tak vyznelo.

Saya Uchiha

Po tom co se stalo jsem ještě chvíli stála jen tak na místě. Viděla jsem jak zaútočili na nee-chan no než jsem stačila cokoliv udělat jejich technika byla zneškondněna Mufine-sama. Jen jsem na něj kývla ve znamení vděku. Nedokážu si ani představit co bych dělala kdyby Nee-chan zasáhli. Ale přeci jen nějaký účinek to mělo. V mém těle se nashormážilo tolik adrenalinu že to snad ani nebylo možné. Tatsuki udělala pár kroků dopředu a já rozhodně nemínila stát až za ní. Stoupla jsem si až k ní a pak na chvíli zavřela oči. Když jsem je otevřela můj sharingan rudě zářil jako čerstvě prolitá krev.Jediné co jsem k těm lidem cítila byla jedna velká nenávist a odpor.Sice mě něco málo naučili ale to jsem nebrala v potaz. Nesnášela jsem ty dny kdy jsem byla jejich loutkou.
Ruce jsem složila do pečeti. ,,Katon: San Hassei!" špitla jsem jen tak tiše a z mích úst vyletěli rovnou tři ohnivé koule .Tušila jsem že to pro ně nebude nějaký velký problém ale chtěla jsem je nějak zabavit když tam stáli tak pohromadě.Technika byla vyslána na prostředního takže dvě koule co letěli z boku letěli vždy na jednoho člena na konci jejich ,,Kroužku". Ohnivé koule se docela rychle přibližovali. Moje ruce mě stále bolely ale to jsem jaksi v tu chvíli ani nevnímala. Soustředila jsem se jen na to abych zasáhla. Byla jsem tak akorát od nich takže jsem v duchu čekala nějaký ten účinek.
Koutkem oka jsem sledovala nee-chan s pohledem že ať se stane cokoliv vždy budu stát při ní. Ve výhledu jsem měla i svoji učitelku z Akatsuki.K ní bych možná byla schovívavější protože byla vždy milá ale okolnosti mi to nedovolovali. Koule se stále přibližovali a byli už u nich.

Saya Uchiha

Jakmile Toshi promluvil všimla jsem si jak se nee-chan chystá na techniku.Instinktivně jsem zavřela oči.Ale i přes zavřená víčka jako kdybych viděla světlo i když tlumené. Uvědomovala že kdybych se na to dívala mohla jsem přijít o používání svého sharinganu na nějakou tu dobu. Toshi,Toshi....snad ta technika nebyla určená mě pomyslela jsem si v duchu ale ne že by mne to děsilo. I když tato technika měla velké účinky. Spíše jsem se usmívala protože jsem pochopila že některé věci lidé dělají kvůli jakémusi podnětu. Stejně tak jako jsem já zůstávala v boji abych chránila to co mi je drahé. Své přátele. Zdálo se to divné ale dokonce jsem si uvědomila že lidé ze světlé říše nejsou zase tam špatní. Byli poměrně v pohodě. Pečetě které nee-chan dělala mi přišli více než povědomé jelikož jsem s ní byla neustále.A tak i tohle mě donutilo k úsměvu. Všichni se snažili a spojovali své síly. Nezáleželo na tom kdo odkud pochází.Nyní jsme bojovali jako jeden, pro jednu věc.

Keiko Lysea

Yare yare... Ozvala se Ame, když Lavi začal utíkat ven z arény, asi mu došlo, že Akatsuki nejsou žádné hračičky a raději vzal nohy na ramena, byla jsem z toho celkem skleslá, protože jsem v něj více věřila, ale nechávala jsem to tak, přeci jen to bylo jeho rozhodnutí, jenže někdo tady z toho měl ohromnou srandu. Keiko tohle je podle tebe ten vznešený klan? Jediný co umí, je vznešeně zdrhat, to jim jde dobře! Ame! Určitě měl nějaký důvod... Jestli se dál hodláš bavit s bačkorama, tak si vytvoř novou osobnost! Necháme toho, jestli se budeme hádat, tak ta technika pomine hodně brzo, raději se pojď zapojit do boje! Máš spoustu řečí, ale zatím jsi nehnula pro záchranu holek ani prstem. To ale není můj problém! Pojď už radši... Seskočila jsem do arény, těsně vedle Tatsuki a zadívala se na ní svým zdémonělým pohledem. Tam nahoře nebyla žádná legrace, snad to tady bude lepší! V tu chvíli cosi vykřikl Toshi, rychle jsem si rukou zakryla obličej a zavřela obě oči, nehodlala jsem znovu přijít o zrak, v mysli jsem si mezitím vyřkla jméno jedné své techniky, která patřila mezi ty nejslabší, ale pro tentokrát mi to zatím stačilo. Kasumi Jūsha no Jutsu... Zatímco jsme my všichni společně s Akatsuki byli oslepeni Toshiho technikou, moji kloni začali vylézat ze všeho živého i neživého v okolí až nakonec pokryli značnou část arény, každý z nich si vzal do ruky tři kunaie a prudce je hodil nahoru směrem k Akatsuki, tudíž na těch x shinobi letěla sprška železných dýk...

Nichiro Akuma

"Myslím, že naša hlavná nevýhoda bude v tom, že sú tak ďaleko, môžeme niečo skúsiť, ale vyzerá to tak že budú mať dosť času sa tomu uhnuť. Vďaka Tatsuki aspoň vieme, že čo môžeme čakať, a zatiaľ najnebezpečnejšie vyzerá ten Sharigan. Predsa len teraz bol schopný Toshiho jutsu jednoducho zničiť." Toto jutsu bolo aj Akuryove, ale aspoň vedel, že ho nebude schopný použiť. Nichirova Shiraishia bola naplnená démonickou chakrou, a jediné, čo Nichiro urobil, bol zvláštny pohyb rukou, no následne z meča vybehla vlna démonickej chakry, ktorá si to mierila do skupinky extrémnych Shinobi, mieril to presne dostredu, a pokiaľ by sa jednalo o perfektnú situáciu, tak by tá vlna zasiahla všetkých, samozrejme s týmto Nichiro ani zďaleka nerátal, pretože vedel, že jedno jutsu na diaľku nemá šancu, hlavne keď on sám je skôr zameraný na boj z blízka. Čakal teda, kým sa Akatsuki dajú do pohybu, aj keď nechcel vedieť, aké zdatnosti v taijutsu majú, hlavne keď bol Takeru schopný v podstate v sekunde Tsuki zabiť. Dosť ho zaujalo, však čo povedal o Tentone. Znelo to pre neho ako nejaký element, aj keď o ňom ešte nepočul.

Game Master

Postarejte se o členy Akatsuki, já se postarám o Hiruka a jeho sféry, to je jejich základní síla. Ale dávejte si pozor, ostatně to asi nemusím říkat... řekl Mifune a pousmál se, mávnul svou Katanou dopředu, Hiruko se pouze pousmál a vyrazil též dopředu, v tuto chvíli se Hiruko s Mifunem střeli v aréně, tváří v tvář, šest sfér versus Mifune. Mohli od sebe stát pouze několik desítek metrů, v jednu jedinou chvíli se proti Mifunemu rozběhla jedna ze sfér, její tělo byla mechanické, takže měla pravděpodobně největší sílu, Mifune seskočil ze svého draka a mírně na něj kývnul, jeho Katana začal zářit jasnou barvou skoro jako nebe, její čepel byla prodloužená větrnou podstatou a okolo té ještě bleskala blesková podstata Tenton pomyslel si Hiruko, když se zadíval na jeho zbraň, následně přišel střet sféry a Mifuneho Teď! vykřikl Mifune po jednom z nepodařených útoků katanou, v tu chvíli drak vzlétnul a jeho křídla rozvířila prach všude po celé aréně, tím se pohled všech šesti sfér paralyzoval, alespoň na malou chvilku, kterou Mifune musel využít ve svůj prospěch, jednou dobře mířenou ranou doslova rozsekal sféru na jednotlivé končetiny a ještě v době, kdy prach ustával se rozeběhl v prachu proti ostatním sférám, počas běhu použil Kage Bunshin no Jutsu a utvořil si dva klony, sám ještě v prachu vyskočil nahoru a naskočil na svého draka, klony nechal dál běžet, v jednu chvíli začaly skládat pečetě Tenton: Shinkūha Shuriken! (Element Nebe: Shuriken Podtlakových Čepelí) vykřikli a následně zmizeli v oblaku prachu, jakmile prach pominul, tak už Hiruko mohl vidět pouze dva letící shurikeny, oba dva měli jako základ klasický shuriken ve svém středu, avšak okolo byla nashromážděna obrovská energie, Hiruko se pouze pousmál a před jeho sféru Devu skočila sféra Preta, která začala techniku pohlcovat C- cože? Nejde to!? pomyslela si sféra, v tu chvíli se oba shurikeny změnily na Mifuneho klony, které v rukách drželi stejné shurikeny, které ihned mrštily po sféře Pretě Shinra- nedořekl Hiruko Přesně jak jsem měl v plánu, nemůže použít Shinra Tensei, protože by i sféry okolo něj odletěly, bude muset obětovat sféru Pretu! problesklo Mifunemu hlavou, tou dobou již tělem sféry projel obrovský shuriken, pak se ale stalo něco nečekaného, tělo sféry se doslova rozletělo do všech stran Yare Yare, legenda nelhala... Tenton je opravdu mocná zbraň. Nikdy bych nečekal, že bude ještě potomek Azurového Draka žít, ale očividně jsem se pletl promluvil Hiruko.


Shoton... šeptnul Takeru a okolo Akatsuki se ve chvíli zformovala krystalová obrana, která onen výbuch světla odrazila zpět k těm, kteří ho použili, tento krystal byl však jiný od ostatních, jeho barva byla jiná, Takeru pravděpodobně změnil typ kvůli lepšímu odrazu světla, i tak však ohnivé koule nepředstavovali problém, protože po několika sekundách se stěna z krystalu změnila na stěnu vody a ohnivé koule tak uhasli ještě dřív, než se k Akatsuki vůbec dostali, Kioko se opět činila. Technika, kterou však použila Tatsuki už byla mírný problém, hlavně kvůli tomu, že při zničení udělal problémy snad ještě větší než při setrvání, do tohoto se zapojila sféra Animal od Hiruka, která přivolala přímo pod členy Akatsuki obrovského ptáka, který je pozvedl nahoru a tím pádem se od pylu odprostily, kvůli tomu však mírně strádal Hiruko, protože nestihl svou Animal sféru použít na pomoc sám sobě Katon: Goryuka no Jutsu! vykřikla Kioko a všechny květiny tam dole spálila na uhel, pták zmizel a Akatsuki spadli opět na zem, aktuálně na ně však pro změnu letěla vlna démonické energie, museli se rozdělit, teď už ano, každý z nich se rozeběhl do jiné strany Suiton: Suiryudan no Jutsu! vykřikl Ryu a poslal obrovského vodního draka přímo oproti vám, Kioko, která se rozběhla společně s Ryuem přidala do vodního draka ještě dávku Raitonu Shoton: Suisho Meikyo no Jutsu! vykřikl Takeru a utvořil okolo vás bariéru z krystalu.




Hehe Minato, minulost se opakuje? poznamenal Tobi usměvavě a podíval se na Minata, ten ihned pochopil, kdo tenhle muž je, až moc dobře to věděl. Tobi se mezitím zvednul a mírně se oprášil, dostal přímí zásah, ale pro jeho tělo to neznamenalo prakticky vůbec nic Kuchiyose no Jutsu! vykřikl Tobi, v tu chvíli začalo Naruta pálit břicho, přímo cítil, jak v něm Kyubi vře a chce ven Co to sakra..?! řekl Naruto, avšak ani Tobi nezůstal pozadu, opravdu se velice divil tomu, že pečeť je natolik mocná, že dokáže udržet Kyubiho i přes Tobiho Kuchiyose no Jutsu, v jednu jedinou chvíli se však na těle Tobiho zjevila zvláštní pečeť Shimata... Keiyaku Fūin!? Ale kdy!? vykřikl Tobi, najednou ztratil kontrolu nad vším, co chtěl přivolávat Jistě, musel si do své pečetě zapracovat techniku s opožděnou aktivací, to ale vůbec nic neznamen- nedořekl Tobi a zasekl se, tělo Yoea se začalo z ničeho nic měnit, začalo nabírat jinou podobu, lidštější podobu Celou tu dobu... tohle byl váš cíl!? Přerušit kontakt mezi mnou a Yoem?! Tohle vám nedaruju! vykřikl Tobi a máchnul rukou, v tu chvíli z ní vyletělo několik řetězů Shinra Tensei! vykřikl Yoe a Tobi společně i s řetězy odletěl o několik metrů daleko, jeho tělo získalo již plnou podobu, i předtím vypadal normálně, ale teď se něco změnilo Za pomocí Keiyaku Fūin zrušil pouto mezi mnou a Yoem, které mu bránilo používat jeho plné schopnosti, ale i přes to, nesmí přece zasahovat do minulosti, či- pomyslel si Tobi a vykulil obě dvě oči, konečně mu to došlo.

Nichiro Akuma

Hneď, ako si všimol, že Lavi išiel do akcie, a v podstate zachránil Nichira a ostatných pred vlnou zelektrizovaného draka, Nichiro ihneď vypálil démonickú vlnu, ktorú síce použil druhý krát, no tento krát bola menšia, a omnoho účinejšia, pretože koncetroval viacej chakry do menšieho priestoru. Teraz Nichiro stratil možno 50% démonickej chakry, no neprestával, pretože hneď ako vypálená vlna na Kioko vyletela, Nichiro sa pomocou Akuma Tenso premiestnil ku Lavimu. Nichiro však ďalej nič nerobil. Zatiaľ sa vedľa neho ani neobjavil Akuryo, pretože toho si šetril až na ďalší ťah. Stál trocha ďalej, no stále sledoval ako sa vlna démonickej chakry valí na Kioko. Dúfal, že to výjde, respektíve mu stačilo aj to, keby Kioko nestihla vyrušiť Laviho. Vedel, že tento boj nebude ľahký, no zároveň si uvedomoval, že do tohto boja viacej geninov vstúpiť nemôže, pretože potom by ich ostatní Akatsuki zvalcovali, predsa len ich bolo omnoho viac, a vychádzalo by to viacej, kebyže ide jeden genin proti dvom Akatsuki, no šanca na prežitie genina by tým rapídne klesla.

Keiko Lysea

Lavi?! Ozvala jsem se společně s Ame v jednu chvíli, obě nás dost překvapilo, že tu ten Baka ještě trčí, ostatně jsem byla radši, když jsem věděla, že je v bezpečí a ne v aréně, kde jde momentálně všem o život. On si snad dělá srandu?! Jednou si zdrhne, pak si to rozmyslí a zase si jako největší boss příjde, to kde žijeme?! Ame klid, pamatuj si, že pokud se budeš vztekat, tak nás za nedlouho vyřadíš z provozu. To je vážně otrava být s tebou zesynchronizovaná, doufám, že mě takhle nechceš držet moc dlouho! Neboj se... Lehce jsem se pousmála a přejela pohledem po všech zbylých členech Akatsuki a poté po svých spolubojovnících. Co si takhle zahrát karty s ostatníma než to tady skončí? A jinak jsi v pořádku? Nic tě nebolí, nemáš teplotku?! Tvojí debilitu by měli zaznamenat do nějaké knihy rekordů, protože tohle už nechápu ani já. Tse! Jinak už jsem si vybrala, půjdeme si dát rande s tím šulinem, co má vlasy skoro jako Lavi-kun! To bílý cosi? Přesně! Tak fajn... Rozeběhla jsem se přímo oproti bělovlásce a chytla pevně do ruky svojí katanu, okolo něho v rozmezí takových 5 metrů stáli ještě dva další, nějaký pankáč a jakási fialka, která měla z chlapů snad nejhorší vkus a slovo móda mu asi nic neříkalo. ,,Tohle je sebevražda, víš o tom?!" ,,Jasně, ale proti tomu fialovýmu nepůjdeme, Tsuki-chan říkala, že si na něj máme dávat velký pozor, a už takhle si vzít na triko dva Aka členy, není zrovna dobrý nápad." ,,Jestli tohle přežijeme, tak tě zabiju osobně!" ,,No jo..." Věděla jsem, že po téhle technice se mi rapidně sníží zásoba chakry, ale co se dalo dělat, už jsem byla pár metrů od Aguriho, když jsem na pana kuřáka hodila Genjutsu Shibari, které ho uzemnilo na celou minutu, potřebovala jsem se jich rychle zbavit, protože být takhle blízko nebezpečným lidem byla opravdu sebevražda. Mezitím jsem se skrčila k zemi a ostrou čepel nastavila tak, aby byla směrem k členovi Aka, poté jsem se jen prudce zvedla a katanou se tak snažila rozříznout tu chodící vybledlou tvář napůl...

Saya Uchiha

Hleděla jsem na to vše co se stalo. Když jsem zahlédla Laviho musela jsem se pousmát. Možná že jsem si na chvíli myslela že jen tak bez boje utekl ale byla jsem ráda že jsem se mýlila. Stále jsem v něm viděla tu znešenost jeho klanu. Bylo to docela zvláštní že si to myslel někdo jako já.Někdo z klanu Uchiha.
Vše co se odehrávalo mi přišlo jako z jiného světa což z nějaké té poloviny byla dokonce i pravda. Sledovala jsem nee-chan jak vyrábí další své lahvičky.Jen v mysli jsem na to přikývla takže to nikdo ani nemohl postřehnout.
Začala jsem sledovat Keiko-chan protože to vypadalo že se k něčemu chystá.Tušila jsem a tak nějak věděla že její techniky jsou účiné v jednom směru o kterém jsem věděla.Doufala jsem že použije nějakou účinou techniku. Já osobně jsem přemýšlela co použiji jako svůj další tah..
Přišlo mi hloupé použít jednu a tu samou techniku ale možná by to bylo i dobré.
No stále jsem sledovala činy Keiko a jen vyčkávala.
V tom Keiko vystartovala proti jednomu členu akatsuki a já viděla že použila jednu techniku která se mi dosti hodila. Ihned jsem složila jsem stejné pečetě jako před chvílí a vyslala svoji techniku. ,,Katon: San Hassei!" křikla jsem z toho návalu adrenalinu a sledovala jak ty tři koule letí proti tomu nehybnému bodu kus před námi. Keiko-snad se ti nic nestane.Pomyslela jsem si v duchu ale trochu se mi ulevilo když všechny tři koule proletěli kolem Keiko aniž by ji ublížili a dále si to šinuli ke svému jasnému cíli.
Tato technika neměla v úmyslu poškodit ale odstavit tuto osobu ze hry abychom se mohli věnovat ostatním členům Akatsuki. SKoro se mi zdálo že jak ve mě koluje adrenalin jako kdyby technika byla rychlejší než kdy jindy. Jelikož koule letěli dosti rychle jedna minuta pro mě byla jako celá věčnost. Během pár vteřin již byla technika téměř u cíle.
Doufám že to výjde a žádnej dement se do toho nepřimýchá! Porojelo mi okamžitě hlavou a já se pousmála. Tuto techniku si mohla pamatovat snad jen Moje senseika z akatsuki protože ji viděla když jsem se ji učila. Ale za tu dobu jsem si s technikou ještě trochu pohrála a nyní ji předvedla v dokonalém stádiu.

Game Master



Hiruko se ještě jednou podíval na sféru, která se teprve před několika málo sekundami rozpadla do všech stran a jemně se pousmál, pouze pohnul hlavou a sféra pekel schopná oživovat cizí těla se ihned rozkročila směrem ke zničenému tělu, poté se však stalo něco opravdu nečekaného, jakmile sféra pouze vkročila na místo, kde zemřela předchozí sféra, tak se začala zvláštně klepat a po několika sekundách se její tělo též rozletělo do všech stran, Mifune se v tu chvíli pouze pousmál, jeho plán vyšel. Na druhou stranu Hirukův obličej neztrácel neutralitu Něco tak mocného, že se to dokáže skrýt dokonce i přes mýma očima? Jaktože jsem to chakrové pole neviděl předtím. povzdechnul Hiruko, stále byl však v klidu i přes to, že tři z jeho sfér jsou na padrť Takže spojení Futonu, Katonu a Raitonu... smrtelná kombinace, obrovská průrazná síla, největší existující a ještě k tomu ten element pracuje na podtlakové bázi, vskutku velice impozantní, když to přičtu k tomu, koho je ten muž potomek a jak je starý, tak jeho schopnosti musí být srovnatelné se schopnostmi Takera, ne-li dokonce přesahující, přece jen podle pověstí dokázal Tenton proříznout i Shoton jako nůž máslo, ale nikdy v životě bych si nepomyslel, že bude existovat někdo, kdo je ještě schopen ten mocný element ovládat... pomyslel si Hiruko, musel změnit strategii, moc dobře věděl, o co Mifunemu jde a vlastně základ jeho plánu se mu už povedl Takže ten element je vlastně Kekkei Tōta, má dvě využití, dokáže fungovat jako nejsilnější řezný element a ještě k tomu jako podtlakový element... a pokud spojí všechny tři podstaty, tak vzniká smrtící zbraň. Ten shuriken nebyl určen pro zničení sféry, ale po jeho výbuchu musel ve svém okolí utvořit prostor podobný vakuu, kde neplatí zemský tlak a jakmile tam Jigokudo vkročil, tak ho zemský tlak působící na vnitřek jeho těla roztrhnul zevnitř... dokonalá kombinace, dokáže zachovat určité elementární fyzikální zákony a přitom jich i tolik porušit, vskutku smrtící technika, budu si na něj muset dávat pozor... nemluvě o tom, že v tom jeho vakuu podobném prostoru nepůsobí ani gravitace, takže Shinra Tensei nebude mít smysl... pomyslel si ještě Hiruko.

. . .

Takže vaším cílem bylo nás rozpojit, musím uznat, že nejste vůbec špatní, ale pouze strategie nebude mít proti nám vlastně žádný účinek. řekl Ryu klidným a chladným hlasem, ve kterém šla slyšet jistota, jakmile uviděl Laviho a kořeny spoutali jeho nohy, ani se nesnažil vyhnout. Jeho meč začal zářit barvou jeho chakry, ve chvíli Ryu bodnul svým mečem před sebe a v tu jednu jedinou chvíli vyjelo okolo Laviho jen tak ze vzduchu zhruba přes třicet čepelí různě okolo něj, což ho donutilo uskočit o několik metrů dozadu Seishinken: Jigenkan Shi (Meč Sta Pečetí: Interdimenzionální Smrtící Sek) šeptnul Ryu a doslova přeťal kořeny poutající jeho nohy, vlna démonické chakry se rozbila o masivní krystalovou zeď, kterou utvořil Takeru, poté jste už mohli pozorovat pouze to, jak Takeru dlouhým skokem míří přímo na místo, kde stojí Kioko a Ryu, klony od Tatsuki se již dávno proměnily na pouhý krystal. Takeru začal skládat pečetě a praštil rukou do země Shoton: Hassho Koryu! vykřikl a vytvořil tři velké draky mířící přímo na Tatsuki s úmyslem ji zabít, ještě v letu drak vypustil z úst několik dávek ostrých krystalových jehlic též přímo mířených na Tatsuki, ta byla aktuálně hlavním cílem.


Kyōka Shohō: Chakura Chūnyū! šeptnul Tenzo a z jeho rukávů vyjely dva chakroví hadi, kteří se doslova zavrtali do těla Aguriho a právě příchozího Tenshoa, Hideiyoshi stál na místě paralyzován tvým Genjutsu Shibari, které však za malou chvilku mělo pominout. Jakmile se had dostal do těla Tenshoa a Aguriho, tak se okolo jejich těla začala zvedat obrovská a mocná fialová chakra, na několik sekund jim vystoupli žíly po celém těle, poté však opět zmizeli, Tenzo se pouze pousmál a podíval se směrem na Keiko, stále měl trumf v rukávu, ale nechtěl ho používat, pouze kývnul na Tenshoa a Aguriho, ti se oba dva pousmáli a podívali se na Keiko s vražedným pohledem, Tenshou poskládal několik pečetí a poté praštil rukama do země, v tu chvíli se země začala tříštit pod Keiko a ta odletěla o několik metrů dozadu zpět. Ohnivé koule se ve chvíli roztříštili o kamennou stěnu, která z ničeho nic okolo všech přítomných Akatsuki bojujících s Keiko vystoupla. Jinak však kromě obrany ještě ani jeden z nich nic nedělal, pravděpodobně čekali na to, až se Hideiyoshi probere z tvého Genjutsu Shibari aby mohli bojovat společně.

. . .

Yoe se pouze pousmál, teď měl Tobiho přesně tam, kde ho i mít chtěl Udělal si chybu Tobi, neměl si mne přivolávat zpět, nakonec se to obrátilo proti tobě. Ani tak mocná technika jako Kuchiyose: Edo Tensei nedokáže spoutat moc praotce Shinobi, a teď za to budeš platit... Naruto, Kushino, Minato, Itachi. Všem vám děkuji za vaši obětavost, ale dál už tenhle souboj musí zůstat pouze mezi mnou a Tobim, nesmím vás do toho zaplést ještě víc, než to aktuálně je dořekl Yoe a pousmál se, potom praštil rukou do země a z toho místa vyjel řád pečetících znaků přímo pod skupinku Shinobi, která po jasném světle pečetě zmizela, Yoeovi ukápla mírně slza, jak viděl mizet Minata, Naruta, Kushina a Itachiho, ale poté se otočil zpět k Tobimu, jeho obličej se změnil, právě od chvíle, kdy byla uvolněna Keiyaku Fūin, jeho úsměv se změnil, stal se z něj nový člověk.

Spoiler: