Daiki

Yare Yare, takže pán přece jen není nejhorší. Ale tohle nebude stačit, příteli řekl jsem a pousmál jsem se, normálně bych ho neviděl, ale při našem doteku na něm ulpěla démonická energie, takže jsem věděl přesně, kam se podívat, i když bez svého démonického oka, které vznikne až po Metamorfóze bych to neviděl. Velkou rychlostí sem vyskočil z oblaku, protože to mohlo činit problém a pozoroval jsem ho Stále neznáš mé schopnosti, takže se nepouštěj do zbytečných závěrů, chlapče řekl jsem usměvavě, v jeho těle ještě nebyl dostatek démonické energie na to, aby jsem dokázal reaktivovat techniku, to ale nevadilo, i tak v tomto souboji jsem nehodlal TU techniku použít. Problém byl však v tom, že pomalu mizel z mého zorného pole, protože to už i tak malé množství démonické energie pomalu mizelo pryč. Rychle jsem vytáhnul svou katanu, která začala zářit modrou temnou energií, kterou jsem vlastnil a zabodl jsem ji do země před sebou, v tu chvíli se okolo mě v okruhu 10 metrů utvořilo pole, na němž byla země nasycena démonickou energií, takže jsem poznal jakýkoliv dotek, který s ní přišel do kontaktu. Ucítil si opět nárust oné energie a v tu chvíli si mohl pozorovat, že pouhé světlo, které se mi na ruce vytvořilo se začalo formovat, po několika sekundách se otevřelo, bylo to něco jako oko...

Obrázek:

Daiki

Ale, kdybych ti to prozradil, tak by to přece nebylo ono, že? řekl jsem a pousmál se, potom jsem začal skládat pečetě a vytáhl jsem svou Katanu, či respektive Tanto ze země, pouze jsem se pousmál a čekal jsem na jeho krok, celkem zajímavý souboj se zajímavým průběhem pomyslel jsem si usměvavě a stále jsem stál na stejném místě, Hao mezitím mohl cítit, jak se velké množstvé démonické energie soustřeďuje pouze na ono jedno místo - to takzvané oko, které jsem měl na své levé ruce, oko se též začalo víc otevírat a zářit temnou energií...

Daiki

Konečně jede naplno pomyslel jsem si a pouze jsem se pousmál, začal jsem skládat pečetě a právě v pravou chvíli jsem ten proces dokončil Saishū Henkaku: Sōsenkō! (Konečná Přeměna: Démonický Strážce) vykřikl jsem, v tu chvíli se démonická energie proudící mým tělem opět zvětšila na obrovské množství, krom toho začala zvláštní démonická aura růst do větší části levé poloviny mého těla, dokud nezasáhla skoro celou levou půlku mého těla, můj vzhled se kompletně změnil, na zádech mi narostlo jedno křídlo a celá moje levá polovina se změnila na démonickou Poslední uvolnění, můžeš být pyšný, že ho vidíš... řekl jsem a nechal jsem se zasáhnout jeho ránou, nic vážného to nezpůsobilo, kromě toho, že jsem se zabořil o několik centrimetrů do země a zem v okolí 5 metrů okolo nás doslova popraskala na kusy, opět jsem odskočil o několik metrů a doskočil do zvláštní pózy...

Spoiler:

Daiki

Ach ale jistě... řekl jsem s úsměvem na tváři, jakmile jsem doskočil, tak jsem si všiml, že mě ten člověk sleduje, už však bylo pozdě, moje technika konečně načerpala dostatek démonické energie na to, abych ji mohl použít. Oko na mojí ruce se prudce otevřelo a začalo zářit chakrou, v tu chvíli uzřelo Haa a nastal záblesk světla a technika chytila Haa do Genjutsu. Toto však nebylo pouze obyčejné genjutsu, nýbrž speciální genjutsu klanu Amaku. Tím pádem se jeho tělo paralyzovalo. V tom genjutsu z Haa jakokdyby vylezl částečně jeho duch a ten byl svázán speciálními řetězy z démonické energie, což Haa v genjutsu kompletně paralyzovalo...

Spoiler:

Daiki

Daiki se pouze pousmál, potom složil jednu pečeť a techniku jako takovou zrušil, v tu chvíli se Hao zjevil zpět v našem světě, tou dobou už Daiki dávno nebyl ve své démonické podobě Klan Amaku původně pochází ze Světlé Říše... je to celkem ironie, když vezmu v úvahu, odkud ten klan pochází a jak vznikl. řekl jsem a pousmál se, otočil jsem se a podíval jsem se na Haa Ale, dost už řečí. Projevil si celkem dost solidní schopnosti, můžeš vejít do Kaso Shakai. Ale mysli na to, že to místo může změnit tvůj osud, a to myslím... doslova řekl Daiki, v tu chvíli se mu na tváři zjevil takový tajemný úsměv Nuže, vstup je támhle... dodal Daiki a ukázal prstem.

Lavi Hyūga
Město Jigoku -- Podsvětí (Kasō Shakai)

Lavi momentálne stál na vysokom kopci a sledoval mesto Jigoku. Samotné mesto bolo v podstate postavené na mohutných skalách pri stekajúcej rieke ktorej sa ale vodopád na druhú stranu vravieť nedalo. Nebolo príliš veľké, ale ako úkryt pre vydedencov spoločnosti ideálne, jak polohou tak obyvateľmi. Po niekoľkých minútach cesty, sa dostal Lavi na skalnatý povrch skrz ktorý bol akýsi vstup, žiadna stráž, žiadna pozornosť nič čo by o Laviho javilo akýkoľvek záujem bolo dokonca podozrivejšie než čokoľvek nemožné a neočakávané čo by Lavi v podstate aj čakal.

Mal len batoh cez plece, vyzeral v podstate ako chodiaca mŕtvola, všade samé šmuhy od súboja s Ayu, špinavé šaty a zanesené obväzy okolo rúk, ktoré niesli nedoliečené popáleniny od elementárnej podstaty Raiton. Jediné čo na Lavim nevyzeralo zničené bol jeho pohľad, ktorý by mnohí označili ako príliš agresívny ale zároveň pokojný a ľahostajný voči okoliu, alebo voči tomu čo videl a oni nemohli. Lavi po ceste skrz mesto ktoré akosi spoznával, narazil na niekoľko ľudí, väčšinou tu každý chodil sám a hľadel si svojich vecí, ale nikto z prítomných nepôsobil ako niekto čo by mu ochotne pomohol. Nakoniec sa zastavil pre veľkým nápisom a polorozpadnutou ceduľkou na ktorej viseli slová -Bar- páchlo odtiaľ skutočne zreteľne, pred vstupom si Lavi prehodil skrz hlavu kapucňu a nahliadol do vnútra svojimi očami, keď sa ujistil, že nieje zas tak nebezpečné tam vkročiť spravil to.

Čo však videl na vlastné oči ho prekvapilo, bolo to tam celkom vľúdne a pekné, podišiel k pultu, napriek tomu, že si bol vedomý toho, že robí možno hroznú chybu... na stôl položil papierik a na ňom bol nakreslený znak.


Potom ako ho posunul barmanovi v podstate až pod ruku povedal, prosím vás... hľadám niekoho u koho ste to možno videli, konkrétne tu... ukázal na pravé rameno samého seba a zadíval sa mu hlboko do očí. Lavi pôsobil dosť zvláštne, sem tam otočil hlavu, akoby sa obával o vlastný krk. Lavi tento znak už niekoľko krát videl na Akanamim, pomocou Byakuganu, hoci ho nikdy nespomínal toto bolo jeho jediné vodítko.

GM

Hm? vypadlo z barmana a znuděným pohledem se zadíval přímo do tvých očí, které si však kryl Ne, tenhle znak jsem nikdy v životě neviděl a i kdybych ho viděl, tak už jsem to určitě zapomněl, budeš to asi muset zkusit někde jinde chlapečku. A taky si dávat pozor na to, s čím se tady ochomejtáš, protože jinak předpokládám, že tě zhruba tak za týden najednou polomrtvýho v nějakým kanálu, to je jen taková moje malá rada, který by ses měl držet... řekl barman a dál čistil sklenice, do kterých lil ostatním lidem ve svém baru alkohol. Porozhlédl si se okolo sebe a prakticky si neviděl skoro vůbec nic zvláštního, všichni tu měli aktuálně chakru na úrovni klasického Jonina, což však nebylo nic moc překvapujícího, jinak však toto město bylo celkem poklidné, kdyby si o tom nevěděl tolik, pravděpodobně bys ani netipoval, že to může být město určené pro ty nejhorší z nejhorších.

Lavi Hyūga
Město Jigoku -- Podsvětí (Kasō Shakai)

Po malej chvíli Lavi vyšiel z baru von a očividne dosť nespokojný s tím ako to prebehlo. Ide to len tak ťažko ako som predpokladal, prečo ma to teda prekvapuje ? opýtal sám seba a pozdvihol vrchnú časť kapucne aby pohľadom spočinul na jednu z najvyšších budov v meste, v podstate nebola ani tak vysoká nakoľko bola iná, odlišná od ostatných a sama o sebe si vyžadovala pozornosť, ak Kaso Shakai skutočne existovalo, muselo mať správcu, niekoho kto bol ako Snow a Noctis, nehľadiac ani tak na silu ako na vysoké postavenie, Lavi vykročil priamo k budove, vedel však aj to, že je to príliš nebezpečné, lenže on mal výhodu ako nikto iný, nikdy do vnútra vkročiť nemusel, aby sa dozvedel viac než vôbec potrebuje. Najprv to teda skontrolujeme, šepol sám pre seba na tvári sa mu pohrával úsmev, dal ruku pred seba na znak pečate aby sa lepšie sústredil... Byakugan! ozval sa zlomok hlasu v jeho výkriku vnútri jeho mysle a jeho pohľad prenikol skrz ulicu, skrz dvere a hrubé steny, postupne premeral celé ono sídlo, chcel vedieť či odtiaľ nevedie práve vstup do podsvetia alebo tam možno nájde niečo spoločné s Tenshi, Akanamim alebo niečím iným, potreboval informácie. Jeho pohľad napokon spočinul na mužovi. Odrazu pocítil ohromnú potrebu odvrátiť zrak, niečo také totiž ešte skutočne nevidel napriek tomu, že jeho oči už v Nagatashi videli absurdné veci. Muž na ktorého sa Lavi díval sa volal Daiki, čo samozrejme netušil, v istom momente mal pocit ako vytušil prítomnosť jeho pohľadu a prerušil svoj kontakt s ním... to je absurdné pomyslel si Lavi a oprel sa o kamennú stenu domu v rohu ulice pri ktorom stál. Než sa niekam skutočne pohnem budem mŕtvy, potrebujem nový plán, nemôžem takto sledovať ľudí donekonečna bez toho aby si to napokon nevšimli, naviac.. to dievča ma videlo, a ako Genin v momente keď na mňa vypíšu odmenu budem len ľahký terčom, šepol sám pre seba, kedže sa mu ľahšie premýšľalo keď sa počul.

O niekoľko minút sa Lavi ocitol priamo pred onou budovou, do ktorej sa pre necelou minútou pozrel, odhodlane potlačil dvere dovnútra a vstúpil, možno robím veľkú chybu, ale nehodlám sa zastaviť tu, pomyslel si, a následne dvere za sebou v tichosti zavrel. Rozhodne to nebol obyčajný dom, alebo skôr veža kam vstúpil, lenže vyzerala ľudoprázdno napriek tomu, vedel, že to tak nieje. Započul zvuk niekoľkých krokov, v očiach mal Byakugan... o poschodí na ním bolo niečo ako archív miesto ktoré pozoroval aj predtým, preňho zdroj informácií a dosť pravdepodobne tam bol niekde aj popis toho, kde nájsť Kaso Shakai. Blížili sa k nemu dvaja shinobi, lenže Lavi sa im skrátka rozhodol vyhnúť, vošiel do ďalších dverí a počkal kým prešli ďalej, na hlave mal stále kapucňu využíval nepozornosti okolo seba, mal štastie, že nikto z prítomných nebol ani zďaleka tak dobrý sensebil aby ho bol schopný zachytiť. Ktovie, prečo to tu sleduje toľko ľudí, pomyslel si, keď pootvoril ďalšie dvere a jeho oči spočinuli na množstve kníh no nebol to archív, ale kancelária podobná tej čo mal Noctis, samozrejme zriadená inak ale účel bol očividne rovnaký, na stole ležala kniha Nuukeninov, a na stole vedľa nej kopa papierov, na jednom z nich boli aj informácie o Lavim, teraz to však nechal tak, nemal moc času na čítanie, siahol do skrinky lenže nič nenašiel, mapa do Kaso Shakai tu nebola, obrátil sa, že odíde v tom jeho oči spočinuli na kresbe nad dverami, na tvári sa mu zjavil úsmev, díval sa na mapu neutrálnej oblasti. Stiahol svoju kapucňu z hlavy a pousmial sa, našiel to miesto... v tom začul kroky, niekto sa vracal nahor, možno ďalší z tých dole ? zamyslel sa, pričom sa zadíval na otvorené okno, skôr než sa dvere lenže nezostával čas, Lavi Hyuuga v okamihu zmizol, stál však len pár centimetrov pri dverách kľačiac na strope dívajúc sa priamo pod seba, niekto len zaklopal a zadíval sa dovnútra, keď nikoho nevidel odišiel, Lavi si vydýchol zoskočil nadol, a chystal sa opustiť budovu.

Daiki Amaku

Už ti někdo někdy řekl, že rozhodně není slušné lézt cizím lidem do kanceláře? Máš štěstí, tohle je kancelář pouze podprůměrného hloupého člověka, který se mi stará pouze o administrační věci, v opačném případě bych tě asi zabil už ve chvíli, kdy jsi do této budovy vstoupil chlapče. ozvalo se z jedné strany, tam stál o zeď opřený Daiki a mírně se pousmíval Nepřeceňuj svoje oči, ani Byakugan nedokáže prohlédnout přes úplně všechno, na což si už určitě přišel, vzhledem k tomu, že vchod na to místo, kam tolik toužíš ostatně jako i to místo nevidíš. Ale pokud ti šlo pouze o to, stačilo se pouze zeptat, myslím, že každý Nukenin ve městě by ti řekl, jak se tam dostat. Rozhodně by to bylo moudřejší než se vyptávat na Tenshi. dodal ještě Daiki usměvavě a pomalým krokem přešel okolo Laviho až ke dveřím, strhl mapu ze zdi a sroloval ji do svitku, ten následně hodil směrem k Lavimu Klidně si to nech, není to nic podstatného. Tak jako tak se tam nedostaneš, aniž bych o tom věděl. dodal Daiki usměvavě.

Lavi Hyūga
Město Jigoku -- Podsvětí (Kasō Shakai)

Lavi prerušil tok chakry a dopadol na podlahu v momente keď ho shinobi prekukol. Účelom nikdy nebolo zistiť či niekto videl Tenshi, ale zistiť ako sa dostať do Kaso Shakai a odpoveď ste vy však ? opýtal sa Lavi so záujmom v hlase hoci to bola skôr odpoveď. To, že sa tam nedostanem je vec, ktorú som už počul, ostatne... napriek tomu spravím čokoľvek preto, aby som to zmenil v omyl, šepol, aj napriek svojmu postoju sa snažil chovať slušne. Zakladáte si na tajomstvách a klamstvách, aj to je dôvod prečo o polohe Kaso Shakai vie len málo obyvateľov ríš, čo musím spraviť aby som teda prešiel napriek faktu, že som pre vás len obyčajný Genin, ktorý nestojí za reč ? opýtal sa s jasným pohľadom v očiach, uvedomoval si až priveľmi dobre, čo je muž ako Daiki zač, napriek tomu chcel ísť ďalej. Čo vie tento muž o Tenshi ?

Daiki Amaku

Tvoji oči pravděpodobně nebudou jediným způsobem, jak pohlížíš a analyzuješ lidi, že? optal se Daiki s letmým úsměvem na tváři, přičemž stál opřený o něco jako trám A proč se vlastně někdo jako ty chce dostat na takové místo, kromě faktu, že je to jediné místo, kde ti nemůže nikdo podříznout krku při spaní a nebo i za bílého dne? Nemá smysl mi lhát, rozhodně tam nejdeš jen a pouze kvůli tomu, to by si nehledal Tenshi a informace o nich a tak tím na sebe zbytečně upozorňoval, takže bych byl celkem rád, kdyby si mi řekl pravdu, potom si můžeme možná promluvit o tvé vstupence do Kaso Shakai, dříve ale ne. dodal Daiki celkem arogantním hlasem, moc dobře věděl, že mladý člen klanu Hyūga chce do Kaso Shakai i pro jiný důvod než pouze ten, který byl notoricky známí většině Nukeninů a přesně tenhle důvod, tuto skrytou touhu chtěl Daiki znát.

Lavi Hyūga
Město Jigoku -- Podsvětí (Kasō Shakai)

V Laviho očiach sa na moment zablesklo niečo čo vyzeralo ako prekvapenie, nečakal by, že tak skoro sa dostane správa o tom, že hľadá Tenshi až tak vysoko. Spoliehať sa.. odmlčal sa na moment, akoby uvažoval nad niečím celkom iným, len na oči, nech sú akokoľvek bystré, by ma stálo mnoho. Potrebujem ho na vstup do Kasō Shakai, neexistuje iná cesta než mu povedať čo chce počuť, pomyslel si Lavi. Organizácia známa ako Tenshi, otvorene vystupujúca voči Akatsuki ? Chápem, že sa chránite, napriek tomu, Tenshi nieje mojím cieľom, hľadám len istú osobu, nosí rovnaké tetovanie ako oni a jeho meno je Akanami, kedysi povedal, že sa mám zastaviť, hoci... rozhodne to neformuloval presne takto, pousmial sa Lavi, keďže si spomenul, na sľub ktorý mu dal, práve pre ten si Lavi prišiel, pre ten jediný sľub bol ochotný opustiť celý svoj život shinobi Temnej Ríše, vzdať sa všetkého len pre jediný cieľ, cestou k začiatku nového života bol Akanami, hoci Lavi vôbec netušil či ho tu nájde, minimálne si nemohol byť istý.

Daiki Amaku

Chráníte? Ne nikoli, nepocházím z Tenshi, ale dobře si trefil, že o nich toho vím opravdu hodně. řekl Daiki a pousmál se, potom se odlepil od trámu a zadíval se směrem k Lavimu, přímo do jeho očí Takže říkáš Akanami, hm? Netuším, jestli mluvíš pravdu či ne, ale tak jako tak nemám důvod tě tam dolu pouštět. Budeš muset něco udělat, pokud se tam chceš dostat, leda by si šel s někým, kdo za to opravdu stojí, ale většina takových lidí tě spíš podřízne, takže ti nezbývá nic jiného, než prokázat tvou cenu. Buď ber a nebo nech být, ale tuhle možnost už ti podruhé nedám chlapečku, takže si to rozmysli hodně dobře... dodal Daiki chladným hlasem a potom se otočil směrem ke dveřím, měl v plánu odejít z místnosti a nechat Lavimu čas na rozmyšlenou, přece jen se jednalo o celkem těžké a zásadní rozhodnutí, byl si však více, než-li jistý, že to Lavi přijme.

Lavi Hyūga
Město Jigoku -- Podsvětí (Kasō Shakai)

Tak chlapček, pomyslel si Lavi, toto formulovanie jeho osoby sa mu rozhodne nepáčilo, napriek tomu to veľmi dobre vystihlo asi to, čo si o ňom Daiki Amaku myslel. V momente ako sa ich očný kontakt pretrhol a Laviho pohľad padol na jeho chrbát pričom ho následne sklopil k zemi. Prešiel som si mnohým, neobzriem sa späť a nezastavím sa, pokým nedosiahnem to čo musím, šepol. Myslite si o mne čo len chcete, nazývajte a vydávajte ma za čo vás napadne, ale netvárte sa, že mi rozumiete, povedal pričom sa stále tlmeným pohľadom díval do zeme, akoby premýšľal nad niečím celkom iným, než slovami ktoré vyslovil. Nech je cena akákoľvek, podstúpim riziko aj keby to znamenalo smrť, bez cesty ktorú som si zvolil, by moja budúca existencia, akokoľvek pochabá nemala absolútny zmysel. Koniec koncov, tak som sa už rozhodol, otázkou však je, čím mám ešte preukázať svoju cenu ? Nakoniec, ste to vy kto sa mi stavia chrbtom.. pri týchto slovách to vyznelo už trochu drzo, Lavi zodvihol zrak a napriek tomu sebaisto pozrel na Daikiho, netušil presne čo chcel, ale začínalo mu dochádzať, že pre vstup do Kaso Shakai sú úmysly bezcenné, každý kto sa tam dostal mal len jediné, odvahu a silu, aby sa vzoprel Daikimu, čo však mohlo znamenať aj pár ďalších vecí, ako smrť, poníženie alebo uznanie, pre Laviho bola len jediná možnosť.

Daiki Amaku

Takže opravdu chceš ještě dál? Si blázen, jestli ti to ještě nikdo neřekl, mladý Hyūgo, nicméně ti dám šanci, ostatně se mi líbí tvá povaha, pravděpodobně jeden jediný důvod, proč jsem tvou chabou existenci ušetřil a nechal tě promluvit. Ale konec už těchto planých keců, je načase začít mluvit vážněji. řekl Daiki a pomalu avšak jistě se otočil opět směrem k tobě, podíval se přímo do tvých očí, kde doslova viděl tu touhu dostat se na to místo, do kterého znal cestu pouze on sám a nikdo jiný A opravdu si schopen udělat cokoli jen proto, aby si se dostal tam, kam chceš? Dokážeš zajít jakkoli daleko jen kvůli tvému jedinému cíli? Zahodit všechna pouta, co si kdysi dávno měl ještě za tvého pobytu v Temné Říši a celkově, to vše... ? optal se Daiki, skoro jako kdyby tu odpověď i věděl, ale jednoduše to prostě od tebe chtěl slyšet, bylo to všechno tak zvláštní, moc dobře si věděl, že tenhle muž má obrovskou moc, ale z nějakého důvodu tě ještě nezabil.

Lavi Hyūga
Město Jigoku → Podsvětí (Kasō Shakai)

Lavi pozorne hľadel na jeho chrbát, po celý ten čas neodvracal zrak, ani nežmurkal, nechcel pôsobiť, že má pochybnosti a skutočne ani žiadne nemal, no potom sa Daiki Amaku opýtal tu jedinú, základnú otázku, tú ktorú čakal od niekoho iného, lenže pri tom ako sa obrátil a opäť sa Lavimu pozrel do očí v nich bolo aj niečo viac, Daiki jeho odpoveď dávno poznal hoci ju Lavi nikdy nevyslovil, aspoň nie nahlas. Každý jeho čin za posledné roky však prahol len po týchto okamihoch a dnes bol pripravený spraviť prvý vážny krok na svojej ceste, ktorú si vybral. Ak už si raz zvolím nebude cesty späť, prehovoril chladne, následne sa odmlčal a po prvý krát mierne privrel oči až sa napokon zavreli, keď ich otvoril pomaly naspäť očividne unášaný poslednými myšlienkami na svoj doterajší život šepol len pár slov, urobím.. čokoľvek, dokončil so sebaistým hlasom.

Daiki Amaku

Oh opravdu? Takže cokoliv, dobrá tedy.. máš ode mne úkol, jednoduchý úkol. Stačí, aby si zabil svou kamarádku, vlastně teď už tvůj cíl Keiko. Chci, aby si mi jako důkaz přinesl tu flétnu, kterou používá v boji. Pokud se někdy chceš dostat do Kaso Shakai, tak musíš přinést tu flétnu. A nemusíš se pokoušet, poznám moc dobře, jestli je pravá či ne, na světě existuje jen jedna jediná. dořekl Daiki a krutě se zasmál, potom se podíval směrem k Lavimu a dodal A dávej si pozor, budu sledovat každý tvůj krok, takže se ani nepokoušej mě podvést, a být tebou si dávám pozor na shinobi z Temné Říše, na tvou hlavu je odměna ve výši pěti miliónů Ryo, a rozhodně nikdo si nenechá tak snadnou kořist ujít, chlapče. následně už se Daiki skutečně otočil a zamířil si to ven z místnosti rovnou po schodech nahoru do své pracovny.

Lavi Hyūga
Město Jigoku → Podsvětí (Kasō Shakai)

Akonáhle Daiki prehovoril stalo sa to, čo Lavi nečakal, bola to skutočne posledná vec, ktorú chcel. Raz povedal, že bude musieť spretrhať všetky putá len preto aby sa dostal k svojmu cieľu a priblížil sa svojej vlastnej rodine, nikdy však neočakával, že to bude takto skoro, bola to ale skúška, ak v nej uspeje stretne sa s Akanamim a môže pokračovať vo svojom ťažení. Žiadna zmena pohľadu však pri jeho slovách nestala, akonáhle však dokončil a povedal čo má na srdci, sa Lavi obrátil Daikimu chrbtom a opustil miestnosť bez jediného slova či pozdravu, bol čas návratu do Celestus, na miesto kde buď príde o život on alebo Keiko Lysea.