First topic message reminder :

Noctis Lucis Caelum, Mifune, Snow

Tři lordi se usadili, jejich pohled ihned spadl na zatím prázdné soubojiště této majestátní arény, čtyři obrovské sochy činili tuto arénu vskutku velice majestátním místem pro poslední část zkoušek chuninů, obecenstvo se usadilo pohodlně v hledišti arény, šlo tam spatřit i několik tváří, které neprošli druhou či první zkouškou, což však nebylo překvapením. Potom, co se všichni usadili se dveře arény zavřeli a před ně se postavila jednotka shinobi, která zabraňovala komukoliv rušení souboje. Noctis, Mifune i Snow si stoupli a otočili se směrem do hlediště na obrovský počet lidí, ke kterému však již byli dávno zvyklí promlouvat. A je to tady, konečně tak dlouho očekávaná třetí zkouška, která určí, kdo z postupivších je nejlepší, poslední rozhodnutí. Zde, v místě, kde přátelství neznamená nic uvidíme souboje těch nejtalentovanějších geninů obou říší. Najednou začalo mocné trio mluvit Ještě jednou vítejte na třetí zkoužce, poslední zkouška, která určí, kdo je nejlepší. Do třetí zkoušky prošli Tatsuki Hantāzu, Keiko Lysea, Lavi Hyūga, Shirōbei Yoshitoki a Toshi Takari, pět shinobi, kteří se zde utkají v souboji o čestný titul Chunina. Ale konec již řečí, je načase konečně započat souboje, na které všichni tak moc čekáte! vykřiklo mocné trio, poté se opět usadilo, uprostřed arény se zjevil shinobi, očividně Jonin.

Nichiro Akuma

Noctis prehovoril, a dokonca vyzeral aj dosť vyčerpane. Nichiro nevedel, ako niekto dokáže unaviť tých dvoch až takto moc. Postupne podišiel k Noctisovy, kde boli aj ostatní. Meteorit? Pomyslel si, pretože o tomto meteorite už neraz počul. Moc sa mu to nepáčilo, no asi bol čas dozvedieť sa pravdu, Nichira taktiež zaujímalo, čo bude s Chuuninskými skúškami, aj keď asi už nič.

Akuryo sa zjavil vedľa Nichira, chcel to počuť tiež, aj keď by to počul rovnako. Jeho pohľad však najskôr spadol na toho človeka, ktorý sa už niekoľko krát premenil. Nichiro to moc nechápal, no všetko nasvedčovalo tomu, že toho bude vedieť veľmi veľa, a všetko to tu spôsobil.

Saya Uchiha

Viděla jsem lordy jak došli k Narutovi.Když promluvil koukla jsems e zmateně na nee-chan. Chce tím říct že jsme měli zemřít? Všichni? Trochu jsem to nechápala. Nee-chan ke mě došla a já se vydala s ní blíže jak nám bylo řečeno. Stále mi vrtalo hlaovu co to bylo řečeno.
Možná že já bych umřela ale všichni? To bylo přeci nemožné.Nebo se mýlím? ptala jsem se v duchu sama sebe a zmateně se koukla po všech přítomných i genninech s kterými jsem nikdy moc nevycházela.
Nakonec jsem pohled zaměřila na hlavní cíl který mě musel zajímat .A naslouchala jsem se zájmem.

Noctis Lucis Caelum, Snow, Uzumaki Naruto, Shirōbei Yoshitoki

Před mnoha lety v dobách válek a konfliktů, mimo jiné v dobách, kdy vznikla Temná Říše přivolal na zem Rikudo Sennin obrovskou moc, která měla zpacifikovat lidi a donutit je se spojit, tou mocí byl desetiocasí démon Juubi. Ten starý muž nám nikdy neřekl, z jakého místa pochází, nicméně sem přišel v obrovském meteoru, která spadl z nebe, ten meteor ten večer dopadl přímo sem na místo, kde stojíme. V těch dobách jsem byl já a Snow učněm starce, ale to je jiný příběh. Nicméně jde o to, že obrovská a mocná chakra, která najednou dopadla na zem otevřela něco jako dveře, portál do jiného světa, stařec to nenazval jinak než Sensekai, Svět Mudrců. Na tomhle místě skryl Elementární Kroniku a zapečetil vchod tak, že Juubiho rozdělil do devíti odlišných monster, které rozesel po celém světě, Juubiho tělo přitom zapečetil a poslal ho zpět, odkud přišlo, v dnešní době je Juubiho těla zapečetěno v měsíci. Nicméně, pokud by se někomu povedlo spojit v sobě chakru všech ocasích démonů a potom ji uvolnit zde, portál by se opět otevřel a jeho strážci, desetiocasí démon by se probudil. Už je to mnoho let, co jsem se Snowem přišel z toho světa, ale očividně ještě existuje někdo, kdo tu legendu zná. Nicméně k otevření pečetě je zapotřebí pět elementárních kamenů, které ucelí poslední - šestý kámen, kámen Yin a Yang. Tehdy jsem se já a Snow stali strážci těch dvou kamenů a převzali jsme tak na svá bedra moc, kterou kameny propůjčují, avšak společně i s odpovědností. Podle pověsti- nedořekl Noctis a Naruto ho přerušil -ten, kdo do Elementární Svatyně přinese všech pět kamenů a spojí Yin a Yang získá přístup k Elementární Kronice a tak se stane nejmocnějším shinobim na světě. Přesně, jak jsem četl. dokončil Naruto Takže jsem měl pravdu, moje Bijuudama způsobila narušení času a prostoru, co je však horší, právě jsem přivolal obrovský meteorit, který sem letí s Juubiho tělem uvnitř... a pokud sem doletí, je konec dořekl Naruto Budu to muset zastavit... dodal Copak ses to ještě nenaučil? Nenes to břímě sám ozvalo se Jsem tu s tebou synu... i já -ttebane! ozvalo se znova Takže, jdeme na to -ttebayo! ozvalo se znovu, postupně na arénu vyskákali všichni členové Narutova týmu, ten se pouze pousmál a postupně se na ně všechny podíval Omlouvám se vám všem, ale nemůžu to nechat pouze na vás, tohle je můj úkol! vykřikl Naruto a praštil rukou do země, v tu chvíli ze země vyjelo několik desítek řetězů, které okolo všech přítomných udělali bariéru Banbutsu Sōzō! vykřikl Naruto a dal před sebe ruce, v tu chvíli se mu v každé jedné ruce zformoval oheň, jeden hořel bílou barvou a druhý černou Sbohem, předávám vám svou vůli. Itachi, nikdy jsem nepoznal někoho s tak obrovskou mocí a inteligencí jako tebe, tvé srdce je čisté a tvé skutky mluví za tebe. Naruto, ty se nikdy nezměň, tvoje cesta osudem tě postaví ještě před mnoho těžkých rozhodnutí, ale pamatuj si, že se nikdy nesmíš vzdát. A nakonec, otče... matko, je mi tak moc líto, že jsem nedokázal za celou tu dobu s vámi promluvit, ale... jdu k vám, tak to snad napravím dodal Naruto a podíval se na nebe Sasuke, tvoje oči se stali nástrojem míru, jaká ironie... jen mě počkej, jdu za tebou- pomyslel si ještě Naruto a potom ruce napřímil dlaněmi naproti sobě a spojil je do pečetě Hada, v tu chvíli se zjevilo jasné světlo, Lavi okolo mohl vidět obrovské množství jasně zářicí chakry, natolik mocné, že ho začaly bolet oči a musel deaktivovat Byakugan, teď už vám bylo jasné, že bariéra neměla účel pouze pro vaše uvěznění.

Nichiro Akuma & Akuryo

Pri Noctisovom monológu narušovaným Narutovými kecami len obaja prikyvovali. Nichiro väčšinu vecí pochopil, no jedna vec ktorej nedokázal pochopiť bola tá, že všetci idú zomrieť. A vďaka bariére, ktorú okolo nich vytvoril Naruto asi ani nemali ako újsť. Bolo to celé zvláštne, no Akuryo sa rozhodol, že sa vráti spät, predsa len už to svoj počul. Nichiro tam len stál, a nechápavo sa pozeral na všetkých naokolo. Moc nepochopil, odkiaľ sa ten meteorit, či čo to je vzal, no očividne mu to bolo jedno. Všetkému až tak moc neveril, pretože sa toho za poslednú dobu stalo veľmi veľa.

Saya Uchiha

Poslouchala jsem celé to vyprávění a sem tam nemohla věřit svým uším. Bylo to tolik nových informací které jsem nechápala a nebo se snažila pochopit. Urovnávala jsem si své myšlenky.Když jsem spatřila jakousi bariéru z řetězů. Už v tu chvíli jsem pochopila že to co nastane rozhodně nebude pěkné. Koukla jsem se po všech co byli kolem a zatla jsem ruce v pěst.Nemohla jsem udělat nic a to mě nehorázně vytáčelo.Nebyla jsem z toho moc nadšená ale musela jsem to přijmout. Pět elementárních kamenů? zopakovala jsem si v duchu a jen mlčky sledovala dění. Kronika? Kdo by o to stál? Z tohohle budou jen nepříjemnosti. Nějak se mi to všechno nelíbilo a přejel mi mráz po zádech.

Noctis Lucis Caelum

Juubi je aktuálně ve stavu podobném stázi, ale stále je to stvoření, které žije. Pouze přišel o obrovskou část jeho chakry, jak již řekl Naruto, pokud někdo otevře portál, tak Juubi se má snést na zem a chránit kroniku, jenže tím, že se portál neotevřel kvůli tomu, že množství chakry bylo nedostatečné se dveře ke kronice neotevřeli ale Juubiho tělo v podobě meteoru sem stále míří. Je to vlastně celkem jednoduché, funguje to na principu toho, že jakmile se v blízkosti místa, kde kdysi dávno existovala ta časová trhlina náhle zjeví obrovské množství Juubiho chakry, tak to Juubi okamžitě vycítí a přijde si pro tu chakru, jenže je problém s tím, že pokud by Naruto přišel o všechnu chakru, tak zemře. Je to složité a nemůžete to pochopit ihned, nicméně na tom něco bude, rozhodně nejste kdejaké děti, od dob, co jste prvně přišli do Celestu či Sancta uběhla dlouhá doba a vy jste se všichni za tu dobu změnili, jen ti nejsilnější z vás přežili, to bude určitě něco znamenat. poznamenal Noctis...

Keiko Lysea

Polovičku příběhu, který tady Noctis-sama vyprávěl jsem znala snad nazpaměť, kniha o historii světa shinobi měla své pevné místo u mě na poličce, kde byla jako první, tudíž u mě byla tou nejčtenější, moc mě tedy nezaujalo to, co nám tu vykládal společně s tím žlutovlasáčem, pak ale přišla řada na jakousi dimenzi a řeč padla i o té všem známé Elementární Kronice. ,,Moc, kterou propůjčuje kronika by mi možná dovolila přivolat opět na zem svého otce, co myslíš Ame?" ,,Být všemi uznávaná by opravdu nebylo špatné! Navíc zabíjet jen pohybem ruky, kdo by to mohl odmítnout!" ,,Navíc bych tak i mohla pomoci Lavimu k jeho snu, jen se bojím toho, že on bude chtít kroniku také, aby se pomstil..." ,,Smůlička no..." ,,Ame to neříkej! Beztak jí ještě nemáme a pochybuji, že jí vůbec někdy dostaneme, i když... Otou-san..." ,,Chceš ho přivolat? Chceš! Tak ode dneška začneme pořádně makat!" ,,Hai! Staneme se pořádně silné!" ,,S tím počítej! A také zabijeme každého, kdo nám bude stát v cestě!" ,,Hai!" Jakmile jsem však souhlasila s vražděním, tak mi padl pohled na dlaň, kde jsem měla znak draka, vzpomněla jsem si na ten den, kdy jsem mluvila se Shinigamim, to už jsem ale musela přestat snít a začít dávat pozor, jelikož se zase začalo něco odehrávat. ,,Argh to je otrava! Já chci už domu do pr*ele!" ,,Klid Ame, už to dlouho trvat nebude..." Mlčky jsem se dívala na ty řetězy kolem nás a poslouchala proslov toho žluťase, kterého jsem neznala, ale věděla jen jedno, že se nás pokusí zachránit, avšak to jestli uspěje nebo ne, to už bylo ve hvězdách, jenže v tom zase Noctis-sama promluvil. Uhm? Ozvala jsem se rozmrzele, jakoby jsem se právě probudila z dlouhého spánku, bylo to trochu moc informací na můj malý mozeček, Ame to však pochopila a jen mě v mysli ujistila, že mi to vysvětlí později, lehce jsem si pro sebe kývla hlavou na souhlas a hodila na Noctise takový zaujatý pohled, i když jsem vůbec neměla páru o čem se to tu tlachá...

Saya Uchiha

Jakmile začala zase řeč poslouchala jsem dosti pozorně.Jen ti nejsilnější? projelo mi hlavpou a před očima mi přeběhli tváře všech které jsem tam znala před tím než nás odtáhli k Akatsuki. Junichi,Arinori a Kenta. Všichni tři mi moc chyběli. KOukla jsem se koutkem oka na Nee-chan a jen trochu na ni kývla. Nedopustila bych aby jí někdo ublížil. Uvědomila jsem si že ani já bych nechtěla zemřít ale chránit ty na kterých mi záleží mi přišlo mnohem důležitější. K čemu je komu nějaká síla která dokáže všechny pozabíjet,když člověk nebude mít to na čem mu záleží. Moc nebyla něčím co jsem považovala za nějak důležité i když v dnešní době mi připadalo že svět se řídí heslem, kdo má moc má vše.
K čemu je aby se někoho všichni báli a poslouchali jako loutky? K čemu jsou vraždy nevinných? A v tom jsem si uvědomila že ani já nejsem beze skvrn.Vzpoměla jsem si na svého otce. Nemohl za nic. Ale to jsem si uvědomila až postupem času a bylo veliceš pozdě. Jen plnil rozkaz.Před očima se mi zjevil můj bratr a já si velice tiše povzdychla. Snad jako kdyby mě pronásledovalo jakési prokletí. Lidé které jsem si slíbila chránit umírali. Nejdříve můj nelepší kamarád. Poté můj otec. Ale Tsuki jsem chtěla ochránit a klidně za to položit i svůj život.

Nichiro Akuma

Takže pokiaľ to chápem, tak ten človek, myslím že sa volá Naruto chce zastaviť meteorit, ktorý sa tu rúti kvôli nemu? To je dosť múdre, aj keď sa mi nezdá, že Noctis-sama je nejaký výrečný, čo on nikdy nebol. Myslíš že je to až také zlé? Predsa len je fakt, že tu všetci sme, a sme všetci bezmocní, vlastne, očividne aj samotný Noctis-sama proti tomuto nič nezmôže.... Nichiro mal chvíľkový monológ, no Akuryo sa rozhodol na neho zareagovať.
Neviem, všetko to teraz vyzerá až moc zvláštne. Noctis začal rozprávať, valí sa na nás meteorit, nachádzame sa v nejakej bariére. Myslím, že viem prečo nás tu uzavrel. Teda, neviem, ale viem že utekať by nemalo šancu. Myslím, že ten meteorit doľahne na celý svet, aj keď je pravda, že pokiaľ by sme mali Elementárnu Chroniku, tak máme šancu to zastaviť. V podstate môžeme urobiť čokoľvek chceme. Je to ale dosť nepodstatné, pretože sme asi ani nepochopili, kde sa tá chronika nachádza. Myslím že terajší plán bude asi najlepší, keď si stanovíme, že chceme prežiť, Nichi..." Pošeptal Akuryo, pričom Nichiro znova začal skúmať situáciu, čo v podstate robil celú dobu kým Akuryo hovoril.

Noctis Lucis Caelum

Hodlá použít Banbutsu Sōzō, jenže jen s jedním elementárním kamenem ho ta technika téměř určitě zabije. Banbutsu Sōzō je technika pocházející z Elementární Kroniky a pokud se ji pokusí použít jako neúplný, tak to bude mít svou cenu. Ale též je to jedna z nejmocnějších technik vůbec, za její pomocí byl rozdělen Juubi a stvořena Temná Říše, takže to určitě bude mít efekt. dořekl Noctis, aktuálně už šlo vidět, jak meteor proniká do atmosféry, byl obrovský a postupně z něj odpadávaly kusy obrovských kamenů, jak se Juubi blížil ke zdroji chakry, z Narutova těla vyjela v jednu chvíli obrovská energetická chakrová vlna, která projela celým kontinentem, v tu chvíli přímo z Narutova těla do meteoru urazil obrovský paprsek koncentrované modré chakry, který nepřestával Auuu- Tak dělej! vykřikl Naruto Tělo Juubiho zkamenělo! Pravděpodobně ta vlna shromáždila přírodní chakru z celého kontinentu.. poznamenal ještě Itachi, ale meteor se stále blížil dál a dál, až v jednu chvíli před sebou Naruto spatřil záblesk člověka, kterého moc dobře znal, bylo to snad jako duch či pouze hmotná chakra, ale dotkl se jeho ramene Zbytek nech na mne Naruto, udělal si toho už dost... ozvalo se, okolo Naruta se zformovalo pět elementárních lordů a každý z nich před sebe dal svůj kámen Chibaku... Tensei! ozvalo se tělo Naruta, tentokrát skrze něj však promlouval samotný Rikudo Sennin, meteor se začal zvedat zpět k nebesům, duchové pět elementárních lordů zmizeli a Naruto padl na zem, bariéra zmizela.

Saya Uchiha

Noctis vysvětlil zbytek otázek a já jen hleděla na ten kus kamene který se blížil k nám.Najednou jsem viděla to světlo které vyšlehlo proti meteoru a mě přeběhl mráz po zádech. Viděla jsem poté jak kámen se zase vzdaloval a bariéra která nás držela zase zmizela. Ten blonďatý mladík padl na zem.Všechno jako kdyby se ve mě hnulo. nevím přesně proč ale mé nohy se rozešli k tomu mladíkovy.Srdce mi tlouklo jako zběsilé. Vždyť nám všem zachránil život.Udělal toho tolik a mi téměř nic. ,,Nee-chan?" koukla jsem se posléze na Tatsuki. ,,Nemůlžeš mu nějak pomoci? Prosím!" žádala jsem ji i když hlas v mém nitru mi říkal že nic nesvede. Klekla jsem si k němu a položila mu ruku na čelo. ,,Musíme něco udělat" pronesla jsem s klidným hlasem i když mé nitro chtělo vykřikout.Možná že jsem byla divná. Patřila jsem ke klanu který nikdy nedával city najevo. Klanu který se nikdy nestaral o druhé a byl spíše zákeřný než starostlivý. Ale já byla jiná. Cítila jsem potřebu pomoci.Od chvíle co jsem vylezla z Akatsuki Origin jsem chtěla pomoci všem. Ale po tom co tenhle mladík udělal jsem nemohla zůstat naprosto klidná. No tak.Neříkejte mi že to nepřežije. To nemůže.Musí žít. Prostě musí. Říkala jsem si stále dokola uvnitř své už tak zkažené dušičky.
Oči mi těkaly z toho kluka kterého jsem neznala na nee-chan a zase zpět. Přeci se musí najít někdo kdo mu pomůže.
Čím déle tahle chvíle trvala tím více mě hlas uvnitř mne přesvědčoval že je po všem. A tomu jsem nechtěla za žádnou cenu věřit. Moje oči se začali lesknout. Cítila jsem se divně.Nesmím se tady rozfňukat jako dítě! okřikla jsem se.

Keiko Lysea

Eeeh? Byla moje jediná reakce na to všechno, meteor byl odsunut zase kamsi do míst, odkud přišel, Naruto zjevně překročil svoje limity, takže sebou sekl o zem, bariéra zmizela a já si nad tím vším jen dlouze povzdychla. ,,Hele Ame jsme tu správně? Neodbočily jsme třeba o ulici dál nebo-" ,,Chápu, že to tvůj mozek 5x5 cm nepobírá, když nechápeš ani to, proč voda teče z vodopádu dolů a ne nahoru." ,,To náhodou vím!" ,,Ooo potlesk! Madam ví jednu z x tisíců věcí! To je vážně k pokochání Keiko!" ,,Ame nepřepínej se, nerada bych skončila tváří k zemi." ,,No jo, už jsem v klidu Baka!" Chtěla jsem se rozejít k Narutovi a pomoci mu, jenže to už mě předběhly Saya-chan a Tsuki-chan, v tu chvíli jakoby se ve mě něco přepnulo, ten cizí člověk mi začal být úplně ukradený a to natolik, že jsem se nehodlala jím dále zaobírat, však byl už mrtvý. Kdo by se o něj staral... Mohla jsem vyznít jako bezcitná mrcha, Ame dobře věděla, proč to tak je a ostatně jsem to věděla i já, ale nemohla jsem s tím nic dělat, můj mód měl hold pár stinných stránek a nyní, když se nenávist k lidem, kterou pociťovala moje drahá polovička přenesla i na mě, mělo to svůj odraz i navenek. Tse... Odcekla jsem a raději se rozešla k Lavimu, všimla jsem si jeho poraněné ruky, která sice nebyla nic moc vážného, i přesto jsem mu jí chtěla jít obvázat, aby rána od blesků už nemohla dělat větší paseku. Ukaž Lavi-kun. Usmála jsem se, opatrně mu zvedla pravou ruku, vytáhla ze své tašky bílý kus látky a obvaz, který jsem si stihla zabavit ještě v hotelu, přeci jen jsem nějak věděla, že ho budu potřebovat a když ona se ta lékárnička na mě tak hezky tvářila, že jsem neodolala a vzala si z ní pár věcí. Látkou jsem otřela už zasychající krev a poté mu jen poraněné místo obvázala, mezitím co jsem se starala o Laviho ruku mě opět dvakrát bodlo v hlavě, při každé bolesti jsem jen mírně přivřela oči a snažila se nedávat nic najevo, jakmile bylo všechno hotové, utáhla jsem trochu obvaz a na jeho konci udělala něco jako mašličku. Hotovo! Podívala jsem se na svoje dílo a mírně se zašklebila, teď už jsem neměla nic na práci, tamten týpek mě nezajímal, Laviho jsem už ošetřila a nikdo jiný až na Noctise a Snowa, o které jsem se momentálně také přestala zajímat nebyl zraněný, zůstala jsem jen mlčky stát po boku Hyūgy, čekajíc už jen na to, kdy budu moct jít domů a pořádně se vyspat...

Lavi Hyūga

Laviho snaha odtiahnuť ruku od príliš starostlivej Keiko bola prakticky nemožná, preto sa radšej nehýbal a venoval pozornosť smerom k Noctisovi, snažiac sa odhadnúť čo sa stane teraz, kam pôjdu alebo čo budú musieť urobiť. Jediné čo dostali bol fakt, že sme boli dôležitý, ale prečo nám už nikto akosi nepovedal, celé to bolo príliš domotané a celkový význam slov mohol dávať zmysel tak niekomu kto sa cítil do toho priamo zainteresovaný, čo očividne väčšina Geninov nebola z výrazov ich tvári a prekvapených reakcií ktoré som si ja nechal radšej v hlave. Celý čas bolo prakticky ticho, toho sa teda aj Lavi držal, vyčkávajúc kedy vypadnú z Nagatashi, pretože zostávať nemalo zmysel, stále sa mohli vrátiť Akatsuki, čo nebolo zrovna bezpečné.

Hao Tanaka



Díval sa priamo do arény, kde sa bolo zhromaždených niekoľko ľudí, celá aréna vyzerala ako po vojne. Rozdrvená zem, úlomky ružového kryštálu, desiatky rastlín, v ktorých už nebol život ako aj kaluže vody, ryhy po bleskoch a rozdrvenej zeme z techník Dotonu, alebo samotného zvolávania Summonov. Hao si stiahol kapucňu z hlavy a myšlienkami mu prešlo niekoľko slov. Miniatúrny zásah minulosti a budúcnosť sa môže zmeniť... akože tomu vravel ? Á iste, spomínam si... zoskočil som dole k ostatným a potichu prešiel popri Noctisovi aj Snowovi, ako aj Geninoch. Stál som pokojne, nato čo som sa práve chystal spraviť... pri zemi bola spolu s blonďákom aj dievča. Motýlie krídla čo ? Načo ti to teraz bolo ? Keď nič iné, si tvrdohlavý až do smrti... šepol som a priložil pravú ruku na jeho čelo pričom som zavrel svoje oči pre koncentráciu. Od tej doby, rozmýšľam stále nad jedným, kedy to pre mňa skončí, myslím... že to už konečne viem, Hao šepol niekoľko nezrozumiteľných slov, doslova cítil ako sa v nasledujúcich sekundách jeho chakra vyparila ako vzduch, ako spotrebovával svoju mentálnu energiu s fyzickou. A skutočne účinky boli zjavné a okamžité, zatiaľčo Hao cítil ako jeho sila mizne a stráca sa aj napriek úsmevu na jeho tvári bolo v istej sekunde jasné, čo sa chystá. Teikei no Daisan Ichizoku ... snáď ....by..... boli ....hrdý.... však ..? .. Hao pozdvihol svoj pohľad smerom k Tatsuki a život rovnako ako aj radosť z jeho očí sa stratila, po poslednej otázke ktorú kedy vyslovil už nebolo cesty späť, položil svoj život za to v čo veril, pre Temnú Ríšu, pre celý svet, skutočný ochranca mieru, aj do posledného dychu túžil len po odpustení svojej vlastnej rodiny, za zradu ktorú ani nikdy nespáchal.

Uzumaki Naruto

Baka... Baka, Baka! říkal tichým hlasem Naruto když viděl ležel vedle sebe tělo. Moc dobře věděl, co pro něj Hao udělal, nechápal to, už poznal tolik bolesti a teď tohle. Pomalu si stoupnul, jeho chakra byla na nebezpečné hranici, zadíval se ještě jednou na jeho tělo a potom ho mírně vzal, pak se však něco stalo, trhlina se začala zvětšovat a z ničeho nic vybuchla. Zjevilo se obrovská světlo a vy jste rázem oslepli a padli do bezvědomí, pravděpodobně se asi něco muselo stát.



"Jdeme na to... Kuramo!"
uviděli jste plášť chakry, který jste už moc dobře znali. Právě jste mohli pozorovat několik Bijuudam, jak je Naruto jednoduše odrazil. Poté však přišlo něco jiného, ten maskovaný muž, kterého jste už jednou viděli byl i zde. Pět ocasích démonů začalo své Bijuudami formovat do jednoho mocného útoku a Naruto vsadil na moc devítiocasí lišky. Nastal obrovský výbuch, Bijuudama však byla odražena, skutečná moc Kyubiho se probouzí!

. . .

"Nastav ruku Naruto, podělíme se s tebou o část naší chakry."
Následně jste mohli vidět pět ocasích démonů v nějakém vnitřním světě jak si s Narutem doslova podávají ruku. Každý z nich mu dal svou chakru, ale společně s tou mu předal ještě něco mnohem důležitějšího - svou důvěru.

"Až do dne... kdy naleznete pravou sílu..."
Uslyšeli jste ještě, nevěděli jste, odkud se to ozývá, ale bylo to zvláštní, ten hlas vám něco nebo možná někoho připomínalo, jen jste si nemohli být jistí, o co se vlastně jedná.
"A ta pravá síla je právě... Naruto"
Uslyšeli jste a opět jste uviděli záblesk z bojiště, bylo na něm pět ocasích démonů akorát ve chvíli, kdy jim Naruto z těla vyndaval chakrové klínce, které je drželi na tomto světě.

. . .

"Sakura-chan! Kakashi-sensei! Minna! Co jsi to udělal!"
Křičel Naruto, všude okolo něj byla mrtvá těla, mrtvá těla jeho nejbližších přátel, které znal už od akademie. Sakura, Hinata, Kakashi, Gai, Lee, Neji. Prostě všichni lidé, které kdy miloval a před Narutem stál pouze jeden muž, v očích třímal Rinnegan a okolo jeho těla bylo šest sfér, byl to opět ten maskovaný muž.
"Ne to je přece déšť! Není možné, abych se potil proti takovým protivníkům"
Váš pohled byl tentokrát jiný, viděli jste očima maskovaného muže, naproti němu stál Naruto. Pravděpodobně to byl pohled z jeho strany, protože okolo stále byla ta mrtvá těla. Naruto byl v módu, tentokrát se však něco změnilo, od té chvíle, co zmizeli ocasí démoni se něco změnilo. Nevěděli jste, co to znamená, ale očima toho muže jste okolo Naruta viděli něco jako devět tvarů, devět magatam s chakry, nebo jiné energie.
"Masaka! To je přece technika Rikudo Sennina, a ta chakra... těch devět Magatam! Co je tohle za moc?!"
Váš pohled se opět změnila na Naruta, stále na tom stejném bojišti. Aktuálně maskovaný muž letěl směrem od Naruta, očividně zasáhnut jistou technikou.

. . .

"Tohle je moc Rikudo Sennina Naruto. Tehdy, před mnoha lety při rozdělení Juubiho do devíti odlišných Bijuu Rikudo Sennin zapečetil polovinu své duše právě do Juubiho a při jeho rozdělení se malá část jeho duše zachovala v každém Biju. Přísahal, že se jednoho dne vrátí, aby chránil tento svět. Reinkarnoval se právě do tebe, máš v sobě polovinu jeho duše a tím, že ti Biju dali svou důvěru ti dali i jejich nejmocnější věc, část duše Rikudo Sennina. Tvoje moc pramení právě z jeho moci, Naruto..."
Opět jste viděli očima Naruta, mluvil s mužem, kterého jste neznali ani neviděli. Ale okolo sebe měl mohutnou techniku, Susano'o a v očích třímal Rinnegan. Než však stihl dokončit větu, jeho tělo se postupně rozpadlo na prach, Kabuto uvolnil techniku, už i tak se Naruto dozvěděl víc, než pro jeho plán bylo potřeba.

. . .

"Sasukeee!"
Křičel Naruto, jeho hlas se ozýval daleko, v jeho rukách ležel jeho nejlepší přítel a jeho nejhorší soupeř. Celý v krvi a právě umíral.
"Naruto... musíš si vzít moje oči, je to tvůj osud... Naruto. Je to tak napsané na desce co existovala pod Konohou. Jednoho dne přijde člověk, který zachrání celý svět před pohromou, bude to převtělení samotného Mudrce Šesti Cest, člověk, který si podmaní jeho schopnosti. Si zachránce světa, ale aby si dokázal porazit Madaru, potřebuješ moc, kterou ti poskytne pouze poslední stupeň očních technik, kterého lze dosáhnout - Ritsugan. Přesně, jak je to napsáno na té kamenné desce. Nakonec se naše cesty střetli a stali se jednou, stanu se tvýma očima, tvou vizí do budoucnosti."
Koukali jste očima Naruta a poslouchali jste Sasukeho, nic jste nechápali, všechno bylo najednou tak zmatené, nicméně Sasuke právě zemřel rukou Naruta. Naruto pomalu chytil kunai a chystal se probodnout si srdce, najednou se však svět okolo něj změnil, byl chycen v nejmocnějším genjutsu.
"Pokud zemřeš, nebude mít kdo zastavit Madaru. Sasuke ti předal všechno co věděl ve víře, že to použiješ k pomoci světu. Nikdy neměl v plánu zničit Konohu, nikdy nechtěl zemřít. Chtěl zabít pouze lidi zodpovědné za masakr klanu Uchiha, nikdo ale nechápal jeho bolest a tak se stal Mstitelem. Jeho jediným cílem se stala pomsta těm, kdož způsobili masakr klanu Uchiha, potom měl v plánu se nechat zabít tvou rukou v naději, že převezmeš jeho vizi. Přemýšlej, než něco uděláš Naruto, do tvých rukou vložil osud celý svět shinobi..."
Ozvalo se opět, nikdo však nikde. Naruto moc dobře věděl, kdo to k němu promluvil, jediný shinobi ovládající Tsukuyomi a který žije, respektive nežije. Najednou se jeho sen a cíl změnil, hodlal pokračovat ve stopách svých předchůdců, spojit v sobě něco, co už dávno někdo zapomněl, spojit v sobě moc klanu Senju a Uchiha - stvořit Rikudo Sennina!

Nichiro Akuma

Nichiro sa odrazu len prebudil, na rovnakom mieste, so zvláštnym pocitom. Nedalo by sa povedať, že sa bál, skôr že mu nič do seba nezapadalo. Bolo to celé zvláštne, pretože sa mu klepala ruka, no to mohlo byť spôsobené aj vyčerpaním, za tento deň toho zažil až moc veľa. V podstate videl smrť Tenshiho, ktorý mu v Chráme Ohňa zachránil život, bolo mu ho ľúto, no viacej ľúto mu bolo celej scénky, ktorú daný nukenin predviedol, a hneď potom sa stalo toto. Nichiro tomu už moc nechápal, sám sa upokojoval tým, že sa to jeho priamo netýka, no v tom sa ozval Akuryo.
"Nichi? Ak to chápem, tak práve Hao zachránil život tomu, kto zacrhánil život nám. Takže nám v podstate Hao zachránil život už po druhý krát. Hao bol veľmi mocný Shinobi, je mi ľúto, že skončil takto, no očividne to patrilo k jeho povinostiam. Nech mu je zem ľahká..." Akuryo to hovoril celkom tichým, depresívnym hlasom, Nichira to ešte viacej rozhodilo, a začal sa bezvýznamne pozerať po ostatných. Sám nevedel čo hľadal, no na jednom sa zhodol, hodil by sa mu dlhší odpočinok.

Keiko Lysea

Mlčky jsem se dívala na dalšího muže, který se sem přihnal, vzpomněla jsem si, že jeho tvář jsem už jednou viděla v Chrámu Ohně, takže bylo jasné, že sem nepřišel bojovat proti nám, cosi se dělo u mrtvého Naruta, ale to mě nijak nezajímalo, než jsem se však stihla nadát, tak trhlina praskla, oslepila nás všechny a já padla do jakéhosi stavu podobnému bezvědomí. ,,No super..." Otráveně jsem si povzdychla, jenže v tu chvíli uviděla před očima obrovské Bijuu zápasící proti formě Naruta, kterou nám předvedl i dnes v aréně, nestihla jsem se pořádně porozhlédnout po okolí a to už jsem zase byla jinde, tentokrát si všech pět ocasích démonů podávalo s Narutem ruce, bylo to zvláštní a až moc reálné na můj vkus, takhle jsem se přemístila ještě několikrát, už jsem z toho měla opravdu zamotanou hlavu, zato ale moje druhá polovička jen přikyvovala na znamení, že jí všechno už konečně zapadá do sebe. ,,Hej Ame, až tohle rozluštíš, prosím tě přeložíš mi to?" ,,No jo, ty pako!" ,,Dík." Po dlouhé době už konečně to divadlo skončilo, pro mě to nebylo nic záživného, jelikož jsem ničemu nerozuměla, jakmile jsem se opět probudila na zemi, tak se zvedla a začala si rukou vystrašeně přejíždět po levé straně obličeje, uklidnila jsem až teprve, když mi prsty zastavily na jizvě, která patřila Ame. ,,Díky bohu nás to nevyrušilo natolik, abychom tu zaspaly." ,,Keiko, už opravdu překračuješ určitý meze, jestli jsi vydržela v tomhle módu i přes stav bezvědomí, tak ti nezbývá moc času hele, měla bys skončit, pokud nechceš prodloužit kómat na týden." ,,A jak se podle tebe asi dostaneme domů co?" ,,Fajn jak chceš, pak si ale nestěžuj!" Mírně jsem se pousmála, očistila si oblečení a sledovala probouzející se přátele, chtěla jsem už domů, navíc Ame měla pravdu, utíkal mi čas, který už nešel vrátit zpátky, čekala jsem už jen na to, až se všichni probudí a my se opět vydáme do bezpečného Celestusu...

Saya Uchiha

Nic jsem nechápala. jako kdyby se mi něco zdálo ale když jsem otevřela oči uviděla jsem nee-chan jak sr tváří trochu zmateně. ,,Co to....?" chtěla jsem se optat ale zabolela mě hlava a tak jsem se za ní instinktivně chytla.Všechno to co se stalo pro mě bylo čím dál zmatenější. Nějak jsem se postavila a došla pomalým krokem k nee-chan. ,,Co se to tu děje?" ptala jsem se jí tiše. Všechny ty takzvané vize jako kdyby něco říkaly ale netušila jsem co to má být. Tak jsem raději už jen mlčela a nijak se nevyjadřovala. jen jsem koukala na nee-chan zmateným pohledem.

Lavi Hyūga

Lavi pomaly otvoril oči, ležal na zemi a díval sa k oblohe, to čo sa stalo sa len ťažko dalo hocijako opísať, nič podobné totiž nikdy nezažil. Bol to snáď sen ? Tak skutočná ... spomienka, vyslovil napokon len vnútri svojej mysle, zaprel sa rukou a pomaly sa postavil pevne na obe svoje nohy, zdalo sa, že všetci ostatný sú už hore, ale bolo jasné, že videli to čo ja, z ich zmätených pohľadov, ktoré mali určite toľko otázok koľko ja, napriek tomu bolo ticho. Ritsugan... zmyslel si Lavi nakoniec, než úplne otvoril svoje oči dokorán, teraz dávalo mnoho vecí trochu väčší zmysel, aj napriek novým otázkam ktoré vznikli.

Toshi Takari

Minulosť alebo budúcnosť ozval sa Toshi nahlas, sediac opretý o roh arény, prebral sa pomerne skoro a mal čas o všetkom porozmýšľať, skutočná neviem. Ten muž mu zachránil život, pomyslel si Toshi, dívajúc sa na telo Haa Tanaku, veril mu natoľko aby vymenil svoj život ? ... Čo bude ďalej ? opýtal sa napokon a nahlas Toshi, pretože to ho momentálne zaujímalo najviac, otázka bola určená na kohokoľvek kto mal odpoveď, no pohľad mu padol na Naruta.

Uzumaki Naruto

Jakmile to všechno skončilo, všechny ty vzpomínky, tak jste se zjevili zpět na místě, ze kterého jste předtím zmizeli, časová trhlina se začala měnit a zmenšovat, pravděpodobně to způsobila nějaká technika, která na ni byla použita a aktuálně už trhlina nepředstavovala takové nebezpečí jako předtím, stále tu však byl větší problém kterým byla celá síť těchto trhlin prakticky po celém světě Dál? Dobrá otázka, ale mám pocit, že od dneška si bude Temná a Světlá Říše ještě bližší než předtím, alespoň do doby, dokud společně nezničí ten problém, který tu nestal.. řekl Snow a pousmál se A samozřejmě i Neutrální Říše se zapojí, nenechám zemřít sen svého mistra společně s ním, budu pokračovat v jeho šlépějích. dodal Shirobei a mírně se pousmál, už dávno si uvědomil, že se to tak všechno mělo stát a v hloubi duše byl rád, že se to tak stalo, chtěl Mifunemu předvést, že i on dokáže být stejně dobrý, ne-li lepší vůdce jako byl on. Naruto se na ně všechny pouze pousmál a poté se vydal směrem k Tenshi Zřejmě mám na tomhle světě ještě nějakou práci, kterou si musím odbít, takže tu ještě chvíli zůstanu. Ale vy přátelé, musíte se vrátit zpět do sídla a zjístit co nejvíce informací o tom, co se tu stalo. Máte k dispozici všechny informace z archivů obou říší, musíme o tomhle zjistit co nejvíc to jde.. řekl Naruto a pousmál se. Členové jeho organizace pouze přikývli a poté za pomocí Minatovi techniky všichni zmizeli Máte šťastný den, pravděpodobně někdo chce, aby jste byli součástí něčeho většího... Toshi a Tatsuki, jediní zbylí původní generace shinobi, kteří přežili všechny mise již od počátku toho všeho, a i vy ostatní, již mnohokrát jste se setkali se smrtí a i přes to jste přežili. Pravděpodobně budete vskutku vyvolení, je načase vás učinit součástí něčeho většího- řekl Noctis a Snow společně, Shirobei pouze přikývnul a poté se společně i s nimi vydali směrem k věži, zastavil je však obrovský dav jásajících lidí Ach ano, zapomněl bych. Vyhlášení vítězí zkoušek, dostavte se všichni před věž v údolí- dodali ještě vůdci a pousmáli se, poté zmizeli v útrobách věže.