First topic message reminder :

LESNÍ BRÁNA

Lesní brána je obrovská brána, která se nachází ve velmi hustém lese a horách, které jsou na sever od Sanctum, zhruba několik stovek kilometrů daleko. Tato brána dosahuje velikosti 10 metrů a jen málokdo se odváží tam vejít. Dle všeho vede do obrovské podzemní jeskyně, kde existuje něco jako miniaturní další svět, avšak nikdo netuší pravdu, protože většina lidí se od tud nevrátila a ti, co ano o tom raději nemluví.

Lesní Brána:

Jeskyně:

GM

Od dob, co si minul kostru už si nikdy neviděl podobu toho člověka, jemuž ta kostra patřila. Nejspíše máš schopnost díky onomu ovoci, či možná z dobré vůle vidět své přdchůdce a tak předejít chybám, která udělali oni před tebou, avšak pouze do dob, než se dostaneš do míst, kde zemřeli, poté se jejich duch vrací zpět do kostry. Procházel si lesem, okolí působilo velmi depresivně a nepříjemné zvuky jen podkreslovali temnou atmosféru, po několika minutách cesty si začínal mít pocit, že stromy mají oči a ten les nemá konec...

Toshi Takari

Na moment som sa zastavil a opäť vykročil dopredu, minul som niekoľko mŕtvych čím som bol však dalej a dalej tím menej ľudí ak sa im tak dalo hovoriť pokračovalo spolu so mnou. Môj zrak si na nich pomaly začal zvykať, až som si začal pripadať ako blázon, a skúsil som osloviť jedného z nich, les bol čoraz nepríjemnejší a chladnejší a ja som dúfal v koniec. Nieje to len dalšia ilúzia ? Môže byť niečo takéto skutočné ? povedal som nahlas.

GM

Velmi dlouho si šel, pocit stísněnosti byl stále horší, než si narazil na konec lesa. Tohle místo bylo vskutku zvláštní, les končil a začínalo tam opět ono údolí, do kterého si přišel, respektive za lesem byla další část údolí. Vešel si tam, bylo tam slunce, teplo a světlo. Už před tebou stáli pouze dva lidé, při čemž jeden se zastavil při kostře, která v ruce držela měděný klíček, respektive ho měla pověšený na krku. Iluze se pousmála a poté nastal opět záblesk a zmizela...

Toshi Takari

Sklonil som sa a vytiahol kľúčik z ruky kostry, pomaly som začínal mať i predstavu kam to celé smeruje. Títo zomreli už tu, tak prečo som sa ja dostal tak daleko bez povšimnutia ? opýtal som sa sám seba, dalej som sa tím nezaoberal a nasledoval posledného, dodnes ešte žijúce aj ked bláznivého človeka. Prostredie sa zmenila asi tak rýchlo ako zo mňa opadli negatívne pocity.

GM

Na to, kolik různých lidí tudy prošlo a zároveň zemřelo si musel mít opravdu velké štěstí, že si toto přežil. Toho sis však právě teď nevšímal, prioritní pro tebe bylo to, aby si mohl v klidu konečně opustit toto místo. Jakmile si vzal klíček, tak kostra zmizela, rozplynula se na prach. Šel si dále po stopách toho posledního, který ti nejspíše celou cestu zachraňuje život a před tebou byli tři truhli. Zlatá, Stříbrná a Železná. Každá z nich měla stejnou klíčovou dírku, avšak kterou otevřít? Toto ti poslední duch neporadí, protože toto je nejspíše zkouška, na které pohořel.

Pozn.: Materiál klíče a truhli spolu nějak nesouvisejí.

Toshi Takari

Zlato, ...pozrel som na zlatú truhlicu a mal kľúčik v ruke i naďalej, byť chamtivý vybral by som si túto truhlicu, avšak nikdy som nemal príliš veľký rešpekt k tak drahými kovmi a zlato je pre mňa najbezcennejšie, minul som kľúčikom aj striebornú truhlicu, ktorá sa ligotala, a prešiel k poslednej, železo ? kov čo je mi najbližší tak prečo nie, usmial som sa, a vopchal som kľúčik dovnútra, predtým než som truhlicu otvoril som neváhal a kľúčikom obrátil, čakal som nejaký kus železa čo by sa mohol nachádzať vo vnútri ale uspokojil by som sa z hocičím, len som chcel už vypadnúť a zároveň vedieť o tomto mieste viac ako ostatný, ktorých som vdaka ovociu videl.

GM

Otevřeli si truhlu a uvnitř si uviděl něco zvláštního, jakmile si ji otevřel, tak z ní začali vylétávat desítky zelených duší, vlastně si ani nevěděl, jak to popsat, ale jakmile si truhlu otevřel, tak ty desítky duší... každá z nich putovala do jedné z koster, kterou jsi minul. Nakonec se před tebou zjevil člověk, který tě celou cestu vedl Velmi dobře. Očividně máš čistou mysl a čisté srdce. Nečekal jsem, že by mne někdo již zbavil mého prokletí, ale díky ti. Zasloužíš si žít, a ne tady na staletí zůstat řekl duch, poté rukama praštil do Toshiho a tomu jako kdyby se odtrhla duše od jeho těla. Poté se Toshi probudil u stromu, u kterého snědl ovoce. Nejspíše všechno to, co se stalo potom, co snědl ovoce byla pouze iluze, nebo něco tomu podobného, avšak někde v hloubi sebe sama si cítil, že se něco změnilo. Když si se zvedl, tak ti do rukou spadlo zvláštní ovoce, které si předtím na stromu neviděl, mělo světle modrou barvu, stejně jako chakra.

Pozn.: Ovoce je artefakt, při zakousnutí obnoví 1/3 chakry.

Toshi Takari

Náhle som sa prebudil ako z hlbokého spánku, a v momente ako som otvoril oči som sa aj postavil z jemnej zeme na ktorej som ležal priamo pod stromom, keď sa to stalo a ja som zdvihol pohľad ku stromu nechápajúc čo sa deje do rúk mi spadlo svetlomodré jablko, ktoré neuveriteľne žiarilo, istým spôsobom som okamžite a sebaisto vyslovil len jedno slovo,.... čakra, hľadel som na žiarivé ovocie a usmial som sa, a pozrel k ilúzii oblohy, bol som rád , že som niekomu mohol pomôcť. Koľko času asi prešlo, Toshio ležal pod stromom a tak som doňho udrel vetvou z konára a potom som ju hodil na zem, nedrichmi tu, uškrnul som sa a to som už ovocie vkladal do bezpečného miesta svojho batohu, je čas sa vrátiť do Sanctum, usmial som sa, a pomalým krokom sa vrátil k východu a ceste ktorou sme sem prišli, teraz ju už poznajúc naspamäť.

Akonáhle sme vyšli von, a ja som pozrel na oblohu, mal som pocit akoby sa čas strávený vo vnútri nijako neodrazil tu v skutočnom svete, asi sa mi to iba zdá, pomyslel som si a zrýchleným krokom sa vybral do mesta Sanctum.

GM

Hmm... vypadá to, že jedno z rajských jablek už bylo ukořistěno ozvalo se z lesa, kterým jste procházeli, avšak až potom, co Toshi odešel Ano, vypadá to, že svět Shinobi přece jenom není až tak zkažený, jak jsme si mysleli, konec už ale řečí, právě teď máme práci s něčím jiným, než s tímhle ozvalo se opět, to už však hlasy utichli...

Toshi Takari
Svetlá Ríša (Sanctum) -> Lesní Brána (Druhý krát)

Stál som pred ohromnou bránou, vo veľmi hustom lese a horách, nachádzajúc sa na Severe Sanctum, niekoľko dosť kilometrov ďaleko. Brána mala tak ako predtým asi 10 metrov, a pred vstupom do vnútra som získal rešpekt ako kedysi, pričom som si musel spomenúť na Toshia, ktorého žralo snáď ďalší týždeň akákoľvek zmienka o tomto mieste, keďže sa mu rajské jablko nepodarilo ukoristiť ako mne, a mňa premohol momentálne úškrn pri tej spomienke, a prešiel som bránou dovnútra. Vedel som, že vedie do podzemnej jaskyne, ktorá porušovala akékoľvek fyzikálne zákony, pretože vnútri bol úplne iný svet, akoby si ho niekto stvoril len pre seba, veľa ľudí sa odtiaľ nevrátilo, a ja som sem už napriek tomu vstúpil po druhý krát v živote za účelom získať to čo naposledy avšak za určitým cieľom...

GM

Vešel si na místo, které si už sám moc dobře znal. Vnitřní svět, jehož krása skrývá krvavé tajemství smrti několik desítek lidí, kteří sem vešli, avšak už se nikdy nevrátili. Od tvé poslední návštěvy se místo v podstatě vůbec nezměnilo, ale měl si pocit, že tě někdo sleduje, takový ten nepříjemný pocit, že ti někdo kouká na záda. Procházel si lesní cestou a při tom jsi pozoroval všechno okolo sebe, už si věděl, že tohle místo je v podstatě částečně i něco jako obrovské genjutsu, proto si si jednal opartně. Stále si však měl onen zvláštní a docela nepříjemný pocit, v jednu chvíli si uslyšel zvláštní šustění listí a prasknutí větvičky vlevo od tebe, skoro jako kdyby tam někdo přeběhnul...

Toshi Takari
Svetlá Ríša (Lesní Brána)

Kráčal som cestou ako naposledy, zmocnil sa ma ten zvláštny a nie príliš príjemný pocit, že ma opäť niekto sleduje, snažil som si to vyložil tak, že toto genjutsu ak to tak bolo pôsobilo na moje zmysli, lenže potom sa niečo stalo, začul som ako sa lístie hýbe, a v úžasnom tichu som začul len jediný najmenší zvuk, praskot dreva... to sa naposledy nestalo, pomyslel som si, ak je to Genjutsu priamo samotného chrámu, malo by pôsobiť predsa rovnako ako predtým, toto bolo predsa skutočné alebo nie ? začudoval som sa, a pridal som do kroku akoby ma niekto prenasledoval, nepostupoval som už tak opatrne, vedel som totiž kadiaľ ísť a čo ma tam čaká, a cesta sa za ten čas nezmenila.

Rýchlym pohybom som míňal všetko popri mne, brána sa mi strácala za chrbtom, stále som však sledoval jej veľkosť, a dovidel až k nej, nechcel som tu uviaznuť navždy. Potrebujem jedno z tých jábĺk... možno je to trochu opovážlivé vzhľadom nato, že je toto miesto tak rešpektované, ale nemám na výber, budem ho potrebovať viac ako kedykoľvek inokedy, ak mám splniť svoje ciele, a zároveň pomôcť šermiarom, pomyslel som si stále napredujúc vpred. Stane sa opäť podobná tragédia ? zamyslel som sa nad arénou Nagatashi v súvislosti so skúškami o ktorých som vedel, že sa blížšia omnoho rýchlejšie než ktokoľvek tuší preto som si aj spomenul na únos troch shinobi z Temnej Ríše ktorý vo veľmi krátkom slede času vyzerali, že majú úplne vymyté mozgy a možno aj nie, koniec koncov prežil som s nimi posledný stret aj napriek ich početnej prevahe, pričom nikto z nich nebol mojím priateľom napriek tomu nás niečo spájalo.

GM

Procházel si lesem, který se postupně měnil na stále temnější okolí. V jednu chvíli to vypadalo jako normální les, stačilo však pouze jedno jediné mrknutí a les okolo tebe se zmenil na tu nejhorší noční můru, kterou si mohl mít. Les ztemněl, koruny stromů změnily barvu z nádherné zelené na temnou šedou, listy uschly a všude si slyšel velice nelibozvučné zvuky. Krom toho si na nebi, na kterém předtím nebyl ani mráček najednou uviděl husté, šedé mraky, které zakryly i poslední paprsek slunce, který na zem pronikal. Ve stejnou chvíli se též začaly okolo tebe objevovat ony zvuky šumících keřů a praskajících větviček, které však mohl stejne dobře způsobovat i vítr, který se znenadáni zvedl společně s mraky. Očividně nebude tahle návštěva lesa taková, jak ti předtím utkvěla v paměti, jeskyně a dokonce i strom samotný se totiž očividně snaží tentokrát bránit, a to rozhodně nebude jednoduché!

GM

Na tvou otázku si uviděl pouze něco jako oštěp, který letěl oproti tobě. Bylo to velice zvláštní, skoro jako kdyby domorodý oštěp ze dřeva, na něm však bylo několik výbušných lístků, které ihned po zapíchnutí se do stromu vybouchly a způsobili menší otřes, nic se ti však nestalo, očividně to nebylo mířené proti tobě, spíš to mělo značit, aby si odešel a už sem nikdy nevkročil. Díky tomu, že strom, do kterého se oštěp zabodl spadl si uviděl i zvláštní kámen za ním, byl obrostlý zvláštními kořeny, očividně velice starý a skrytý lidskému oku, co tě však více vyděsilo byly lebky, které na kameni byly, lidské lebky, kromě lebek si tam mohl vidět ještě i jiné druhy kostí, hlavně žebra a poté kosti hlavně z končetin.

GM

Stejně tak, jak si ten náhrobek uviděl se před tvýma očima začal náhrobek rozplýval, doslova se rozplynul jako kouř a zmizel, místo něj se tam zjevila cesta, která vedla mimo hlavní cestu. Celé tohle místo vypadalo celkově jinak než předtím, vůbec si nechápal, o co tady jde, ale vypadalo to, jako kdyby celá tahle jeskyně byla pouze jedno obrovské genjutsu, zadíval si se na tu cestu, která se ti odhalila. Ta, kterou si odhalil se změnila v hrozně temnou, pršelo tam a byly tam blesky, mraky... temno a pochmurná nálada, naopak cesta před tebou se po několika metrech měnila opět na tu pěknou, bylo to skoro neuvěřitelné, jak se hranice těchto dvou světů měnily každou sekundu a byly natolik viditelné, trošku ti to však přišlo jako něco jako zkouška, či něco podobného...

GM

Jakmile si se rozkráčel po temnější cestě, tak se rozcestí za tebou doslova uzavřelo neprostupnou vrstvou květin, větví a stromů, které ti už nedovolovali se vracet, po několika krocích, které si ušel se však les jako takový jevil stále temnější a temnější. Šel si ještě několik sekund a před sebou si uviděl obrys, bylo to něco jako duch, kterého si zde už jednou viděl, ale tentokrát byl jeho obrys mírně zastřen kvůli dešti a celkově temnotě na tomto místě. Ten duch se na tebe podívat a doslova vykulil oči, potom se rozeběhl směrem po cestě neznámo kam.

GM

Ten, kdo chce pojíst ze stromu poznání musí nejdřív sám prozřít a očistit svou duši. Právě jablko je věc, která způsobila hřích, proto každý, kdo jej pojí už podruhé nemůže, dokud se svého hříchu nezbaví. ozývalo se z celého lesa, nevěděl si odkud to přichází, ale rozhodně si věděl, že tohle jako jedna z mála věcí nebude genjutsu. Stále si však následoval toho muže, opět si se zjevil před už velice známím vodopádem, tentokrát si však už strom neuviděl, ten muž před vodopádem zmizel, těsně předtím ti však ještě gestem ruky naznačil, aby si vešel do onoho vodopádu.

GM

Vešel si za vodopád. To, co si za ním uviděl tě překvapilo, byla tam obrovská jeskyně, respektive ne tak do délky jako spíše do výšky a hloubky, všude okolo tebe kapala ze skal nahoře voda, denní slunce sem pronikalo pouze skrze menší dutinky ve stropě nad tebou a tak malé louče světla dopadaly na určitá místa. Právě si stál na jednom konci skáli, na druhém si mohl vidět něco jako výběžek a tam strom, strom, ze kterého si už jednou pojedl jablko. Byl tu však problém, mezi skálou, na které byl strom a tou, kde si stál ty v podstatě vůbec nic nebylo, byla tam pouze hluboká propast a jáma, jako kdyby tam kdysi byl most, ale nyní už tam není. Pravděpodobně to bude zkouška, něco, co má nějakou souvislost s tím, co si předtím slyšel.

GM

Kamínek se začal propadat do temnot propasti a ty si až po několika nejdelších minutách tvého života uslyšel něco, co připomínalo dopadnutí kamínku na dno téhle na první pohled bezedné propasti. Trošku sis povzdechnul a podíval si se na strom před tebou, určitě k němu musela existovat nějaká cesta, přece musí existovat, proč by to jinak takto bylo? Ale jaká cesta, očividně na to budeš muset přijít a společně s tím, jakmile na to přijdeš splníš i zkoušku, která se s tímto prazvláštním místem pojí. Přemýšlel si, když v tom tě z přemýšlení vyrušil nepříjemný zvuk, z vodopádu vystřelilo několik oštěpů stejných, jako si už jednou míjel a zabodalo se do země pod tebou, na nich bylo několik výbušných lístků, očividně někdo za vodopádem nechce, aby si to jablko získal, takže by si měl raději přidat na rychlosti, protože ti něco říkalo, že toto místo bude horší tím víc, čím déle tam budeš zůstávat.