First topic message reminder :

Dnes vonku pršalo, bol to nechutne hustý lejak, ktorý zasiahol ulice širokého obyvateľstva široko ďaleko. Obloha bola zatiahnutá a čierne husté mraky boli snáď všade. Ľudia sa dívali priamo na oblohu, bol to celkom bežný deň až kým... hmm...

... V TOM SA NA OBLOHE ZJAVIL OBROVSKÝ METEORIT ...
....................................... A VŠETKO SA TO POS*ALO ...
_____________________________________________________

Ľudia začali vidieť zvláštne veci, kontinenty praskali a po zemi začal chodiť cool týpek, čo rozdával zaujímavé schopnosti kam sa pozrel. Niektorý dokázali ovládať blesky, iný si zase dočiahli na chrbát nohou a ostatní dostali zaujímavý nápad upgradovať si oči a ovládnuť tento mizerný svet.

Toshi Takari

Akonáhle loď narazila na pevninu, moja nálada vystrelila niekam do nebies, konečne sme totiž dorazili do Sanctum. Prístav bol vzdialený od mesta len asi hodinku cesty, takže sme sa mohli kľudne prejsť, táto loď kotvila len v jednom z menších prístavov, nakoľko v hlavnom priamo pri meste sa platili aj vyššie poplatky a to títo tu očividne nezniesli. Vyšli sme z lode a pomaly sme sa teda vydali po cestičke smerom k mestu, ktoré sme mohli vidieť už z dosť slušnej vzdialenosti. Mne sa Sanctum páčilo viac ako Celestus, jeho poloha aj to ako celkovo vyzeralo, bol som naň viac než zvyknutý, hoci niektoré veci by som určite preniesol z Celestus rád aj sem, ako boli napríklad rozvinuté Dojo na druhej strane kontinentu...

Takže ? Čo hovoríš ? Nemáš to ako sa len tomu vraví... Dejavu ? zasmial som sa, pričom som pokojne s rukami vo vreckách vykračoval ďalej vpred, a opäť mi raz zaškvŕkalo v bruchu čo bolo tak trochu trápne ale príliš som to už neriešil nakoľko sme neboli daleko od mesta. A čo by si chcela vidieť ako prvé ? napadlo ma a tak som sa nato aj hneď opýtal.

Saya Uchiha

Jak jsem šla po cestě okamžitě se probudili v mé hlavě dosti živé obrazy.,,Heeeh je to divný" zamračila jsem se ale nakonec jsem se musela usmát. ,,No nejřív bych měla vyřídit tohle a pak zábava" zasmála jsem se a zamyslela se.Místo kde by měl být ten dotyčný kterému jsem to měla předat jsem si pamatovala.Prošla jsem pár ulicemi a několikrát zabočila až jsem došla k domku Zaklepala a vylezl starý mužík.Předala jsem mu svitek a on rázem zabouchl. ,,No, alespoň lidi se tu chovají stále stejně" zakroutila jsem hlavou ale jakmile jsem se otočila doslova jsem netušila kde jsem. ,,Tak jo, jsi místní.Dostaň mě odtud" při tom jsem nahodila nevinná očka.Opravdu jsem netušila jak se dostat zpět.I když jsem cestu sem našla nazpět by to mohl být problém.Zorientovat se mi v tomhle městě dělalo vždy nějaké problémy.

Toshi Takari

No... to bol milý, človek... ? Moc som toho teda nepostrehol, otvoriť dvere takou rýchlosťou chce asi mimoriadny tréning a schopnosti, pokrčil som plecami. No pre začiatok by sme mohli toto hodiť domov ? namieril som prstom na môj batoh, pretože sa mi nechcel vláčiť, je to tadiaľto, povedal som a spravil pár krokov vpred pričom som si to zamieril do uličky. Bývam sám, keby si to nepoznala, ale to poznáš až otvorím dvere, teda myslím... len si nie som presne istý, kde to obydlie stojí, poškrabal som sa po hlave.

Saya Uchiha

,,No vždycky jsi působil dojmem že bydlíš sám." zasmála jsem se a pomalu se rozešla tím směrem.Dokázala jsem si to živě představit.Všude poházené věci a spousta nepořádku.Rozhodně bych jej netypovala na někoho kdo by doma nějak přehnaně uklízel.Koukala jsem se kolem sebe a sledovala lidi v okolí.Chvílemi jsem měla dojem že vidím někoho z klanu Uchiha ale tak dlouho jsem v klanu nebyla že jsem si ani nedovedla představit jak kdo vypadá.Ale byla tu i výhoda.Když jsem utekla byla jsem mladá,teď jsem přeci jen byla o něco starší a nějak jsem nepředpokládala že by mě někdo poznal.

Toshi Takari

Toto je obytná štvrť, takže ani príliš nepredpokladám, že sa tu bude niekto z tvojho klanu zdržiavať, povedal som tak akoby som vedel načo asi približne môže myslieť. Došli sme k dverám v ktorých bol zámok a v zámku bol zlomený kľúč, takže nešli otvoriť ani len klasickým spôsobom. Ja som však len pohol myšlienkou a zámok cvakol a dvere sa otvorili pričom sme plynule vošli do vnútra a nemuseli sme ani spomaliť chôdzu. To čo Saya mohla vidieť bola riadna čistota. Hoci na predmetoch ležal prach, všetko malo svoje miesto. Boli tu dve izby a kúpeľňa... tento dom som kedysi ako dar dostal od Snowa po misii s Toshiom Aburame, keď sme boli v meste nový, neskôr tu bývala aj Naoki ktorá takisto zomrela a zostal som len ja, vysvetlil som. Na stenách ležali meče, po poličkách rôzne kovové predmety, poväčšinou zbrane ale dom bol napriek tomu dosť pekný, to bolo ale tím že som sa tu nezdržiaval. Okrem zbraní tu samozrejme bola posteľ...., po smrti tých dvoch som do izby na poschodí ani len nevošiel, dokonca som odvtedy buďto na cestách alebo len na noc, pokrčil som plecami pokojne, a hodil som batoh na svoju posteľ pričom som sa posadil na biely stôl. Páči sa ti tu ? opýtal som sa, nakoľko som sa to nikdy nikoho ešte neopýtal, lebo bola mojím prvým hosťom.

Saya Uchiha

Koukala jsem se kolem sebe a nemohla věřit svým očím.Tohle jsem opravdu nečekala.Čekala jsem spíše chaos ale tohle mi připomínalo spíše můj pokoj.Všechno hezky urovnané a na svém místě.Ta trocha prachu mi nevadila.Ani já neměla čas to neustále utírat. ,,Páni" pronesla jsem a koukla na Toshiho. ,,Neuraz se ale čekala jsem možná něco jiného.Nečekala bych že tu bude takový pořádek" usmála jsem se a pomaličku přešla k místu kde byly meče.Meče bylo něco co jsem měla ráda.Bylo to něco jako můj koníček a tak jsem neodolala a mmusela jsem se podívat. ,,Toshi Takari jsi samé řekvapení" zasmála jsem se a koukala se dál jako kdybych chtěla vidět každý detail.No také bych si nikdy nemylslela že budu stát u Toshiho v pokoji.Ale to samé jsem si myslela i o tom že bychom mohli být kamarádi.A nyní by se dalo říct že jsme spolu vycházeli docela dobře.

Toshi Takari

Ahá, takže si si myslela, že patrím medzi tie typy čo na všetko kašlú a hodia na zem ? uškrnul som sa, no... popravde, ja som nemal nič, toto všetko je výsledkom toho čo odvádzam v Sanctum, je to viac menej všetko čo mám, teda úplne všetko. Zamyslel som sa na moment, do Sanctum som prišiel vyhladovaný ako krysa, no v deň mojej prvej misie keď som sa po menšej roztržke s Aburame dostal na radnicu sme zožali úspech a aj tento dom, bolo to prvé miesto kde som sa asi nebál, že ma večer zadusia, hoci som napriek tomu príliš nespal. A bordel sa dá vždy zariadiť, desiatky mečov po stenách sa začali vznášať po miestnosti alebo skôr len tak levitovať, vyzeralo to ako celkom pekné divadlo, ja som mal meče ešte viac rád ako Saya. Vyskočil som zo stola do vzduchu, ako som sa odrazil zachytil som čepeľ jedného z mečov, a následne ním švihol vo vzduchu pri dopade, skrz meč ako médium vyšla obrovská vlna magnetizmu a všetko čo bolo kovom stvorené odrazila. Pod náporom kovu praskali sklá na ktorých predmety stáli, meče sa zosypali k zemi, posteľ sa odsunula tak že podrazila Sayii nohy že skočila na nej, no predtým prešla skrz dvere až k nej do stredu sály. Všetko momentálne ležalo na zemi, až na Sayu na postele a mňa kedže som stál v strede, prehodil som meč cez plece a dodal, sú to len steny, nič viac, v tom spadol luster asi pol metra odo mňa aj a som reflexom skočil na posteľ vedľa nej pričom som si kryl hlavu. Prišlo mi to celé zábavné načo prišiel teda aj môj smiech smerom do vankúša, konečne má zmysel vrátiť sa, bude treba pratať, uškŕňal som sa.

Saya Uchiha

Sledovala jsem co si dokazoval.Vypadalo to jako nádherné představení ale v jednu chvíli jsem zacítila jak mu nohy podrazila postel.Nebyla jsem schopná se udržet na nohou a tak jsem se zozplácla na záda a sledovala vše co se dělo nade mnou.No když vše popadalo začala jsem se smát. ,,Jsi blázen" vpálila jsem mu do obličeje ale ihned na to spadl lustr a Toshi skočil na postel jako kdyby se bál.Chvíli jsem na něj zírala ale jakmile se začal smát musela jsem taky.,,Chci vidět až to budeš uklízet.Bez magnetismu" zasmála jsem se a popadla do ruky další volný polštář a praštila s ním Toshiho po hlavě. ,,Ono by ti to neuškodilo.Pochválím tě za pořádek a ty si tu uděláš mrdník."smála jsem se dál a napřáhla se k další ráně polštářem. ,,Jsi opravdovej cvok." vyplázla jsem na něj jazyk a polštář opět dopadl na jeho hlavu.Bylo to zvláštní se takhle smát s nějakým kamarádem.tedy kamarádem mužského pohlavý.A kdo by řekl že tohle zažiju zrovna s ním? Heh, kdo by si pomyslel že on si umí udělat srandu z maličkostí.Přeci jen vždy vypadal vážně a nabučeně.Ale když jej člověk líp pozná je to moc fajn kluk.Projelo mi hlavou.

Toshi Takari

To teda určite, uškrnul som sa pri narážke na magnetizmus, luskol som prstami a povedal len 2 slová... Jiki Saiken... všetko z kovu sa začalo vracať na miesto, hoci rozbité sklo sa sotva mohlo opraviť, väčšina vecí bola z kovu. Jiki Saiken bola technika schopná zrekonštruovať všetko rovnako ako to aj pochopiť, v istom ohľade mi pripomínala sharingan, ale bol to samozrejme úplne iný pocit. Vidíš, už to len niekto musí popratať, takže vzadu je niekde metla, mala by si sa pustiť do práce nemyslíš ? zadíval som sa smerom k stropu s úsmevom.

Saya Uchiha

,,Slyšela jsem dobře? ty jeden....malej.....!" zamlela jsem a ihned vzala polštář do bou ruk a přiložila mu jej k obličeji.Boužel jsem to trochu přehnala aa díky gravitaci a mé snížené rovnováze jsem přistála opět na něm. ,,Tohle si spravíš sám jen aby bylo jasno" zasmála jsem se a koukla mu do očí že to myslím smrtelně vážně nebo ten polštář skončí na něj trochu déle. ,,Jeden by řekl že jsi strašnej provokatér" zasmála jsem se a polštář položila vedle sebe. Já sama jsem si seděla s nohama spuštěnýma dolů z postele.Nechtěla jsem nijak komentovat to co se dělo.Pro mě to bylo něco hezkého.,,Oni by se ti ručičky nezkrátili kdyby jsi to uklidil ručně.Možná by sis potom uvědomil co děláš." prohodila jsem a koukla se kolem sebe.meče byly tam kde měli být jen to slo a vše ostatní vytvářelo dojem že se místností prohnalo malé tornádo.A vlastně to byla pravda.Tornádo jménem Toshi Takari.

Toshi Takari

Náhodou si to veľmi dobre uvedomujem, ozval som sa sledujúc jej chrbát pretože už sedela na posteli zatiaľčo ja som ležal a sledoval ju len očami. Rozmýšľal som kam pôjdeme pretože tu to začínalo byť nudné, teda ak niekto za nudné považuje vyhodenie vlastného domu takmer do vzduchu. Si hladná ? Smädná ? Bez energie ? Spánok ? Sprcha ? Prechádzka ? Štvanie tunajšieho okolia ? Máme tu vodopády, hory, nudné sochy, nudných ľudí, agresívnych ľudí v Dojo... vyber si čo by ťa bavilo, povedal som a čakal čo rozhodne.

Saya Uchiha

,,na štvaní lidí jsi tu expertem ty ne?" zasmála jsem se ale i tak se nad tím co řekl zamyslela.Netušila jsem co bychom mohli vyvádět za blbosti.Ale možná že jsem měla představu. ,,Hmmm, ráda bych vyzkoušela jestli je místní ramen lepší než náš" zamyslela jsem se. ,,Možná pak bychom se mohli projít.Nebo někoho naštvat" dodala jsem a koukla se na něj a jen čekala jestli s tímhle bude souhlasit.Přeci při vstuu do města mu opět kručelo v břiše na což jsem nezapoměla a tak jsem si v duchu dala další misi.DOnutit ho jíst.I když t nebyl zase tak těžký úkol protože stačilo jen aby to jídlo cítil a už jedl sám. Pomalu jsem se postavila a přešla k oknu z kterého jsem se neustále dívala na ulici. Docela dlouho co jsem tu nebyla.Uhm? on ještě žije? pamatuji si jak jsme mu s Hanurem robili krámek.Mluvila jsem k sobě v duchu a musela jsem se usmát.I když vzpomínka na mého bratra nebyla ta nejlepší volba.Ruka mi vyjela ke keku kde jsem pevně stiskla medailon který patřil právě mému bratru. Hanuro.....
Zvedneš se nebo ti mám pomoct?" optala jsem se Toshiho který vypadal jako kdyby nad něčím přemýšlel ale měl u toho takový podivný výraz v obličeji že mě to docela znervózňovalo.