Lavi Hyūga

Lavi si vypočul vyhlásenie, ktoré za pár chvíľ odštartuje ďalšiu skúšku, bolo jasné, že to chcú mať čo najzaujímavejšie, a tak aby to zaujalo ľudí v širokom okolí, inak by nám protivníkov ohlásili už vrámci konca druhej skúšky, jedno mi však vŕta hlavou, ak nás je päť, aký systém súboja majú na mysli. Pomalým krokom som vošiel do arény mesta, avšak vyhol som sa nepríjemným, alebo aj príjemným pohľadom ktoré som ignoroval, čakali ma už priamo tam. Ukázali mi kam mám ísť, a ja som ich len mlčky nasledoval, obzerajúc sa okolo seba, akoby som sa chystal bojovať nedobrovoľne a proti svojej vlastnej vôli, pravdepodobne tak nevďačného človeka nevideli, pretože som nedával ani najavo existenciu nikoho naokolo, akoby som neustále premýšľal nad niečím dôležitejším než bola táto skúška.

Toshi Takari

A tak to začína, usmial sa Toshi, a posledný krát zahryzol do chleba, zaplatil a opustil miesto kde dostal výdatné raňajky. Ani to tak dlho netrvalo, očividne na skúšku nečakajú netrpezlivo len jej priamy účastníci, vyrazil som priamo do centra celého diania, k aréne, ktorú som ešte z vnútornej strany nikdy nevidel. V tretine mojej cesty som si však niečo uvedomil, ... dočerta s tebou Toshi! ... udrel som sa dlaňou do čela obrátil sa a rozbehol som sa späť k hotelu. Moje veci totižto ostali v mojej izbe, ako aj všetky potrebné zásoby mojich zbraní, ktoré som po druhej skúške bol nútený doplniť aby som mohol do poslednej a záverečnej skúšky vstúpiť v tom najlepšom čo som mal. Keď som tam dorazil, na štastie ma už čakal domáci, aj s mojimi vecami, v tom spravil niečo čo som nečakal, zaprial mi veľa štastia, to mi trochu zdvihlo náladu, vzal som veci, uškrnul sa, a rozbehol sa do arény v centre, kde sa konečne dozviem s kým sa stretnem v súboji.

Nichiro Akuma
Po prehre sa Nichiro ocitol zase vo svojej ubytovni, kde zaspal, aj keď nespal moc dlho, bol rád že to má už za sebou, ale teraz ho zaujímala iná vec. Chcel vedieť kto postúpil, aj keď ho najviac zaujímalo či postúpila Keiko, a Lavi. Tatsuki ho síce napadla tiež, no u nej ani poriadne nepoznal schopnosti. Preto sa rozhodol, že sa z tej postele, ktorá mu prišla ako rakva, pretože sa z nej nehorázne ťažko vstávalo, vstal. Zobral si Shiraishiu, a vyšiel von. Práve sa konalo ďalšie ohlásenie, ktoré oznamovalo, že sa ide diať 3. kolo, aj keď ho práve to prebudilo. Ocitol sa pred arénou, keď videl ešte chrbty troch veľkých vodcov, a neváhal a vošiel dnu, do javiska, kde by mohol mať dokonalý výhľad na dianie. Tieto súboje ho zaujímali najviac, pretože vedel, že práve pri nich uvidí, ako sú na tom ostatní Shinobi jeho hodnosti, aj keď čakal že budú omnoho silnejší ako on, nič nehovoril, vedľa neho sedel nejaký starý tučný muž, ktorý sa neustále napchával niečim, čo mu pripomínalo lupienky, a napravo zase mladý chlapec, ktorý ziapal oživot. Tretia skúška sa pre Nichiho môže začať, aj keď bude len pasívne prizerať.

Saya Uchiha

Nestihla jsem ani nic říct a Nee-chan zase odešla stejně tak rychle jako se objevila v místnosti. Musela jsem si jen povzdychnout. Koukla jsem se z okna a na to konto se usmála. Venku bylo více než dost lidí.Všichni se těšili na ty zkoušky a já si to nemínila nechat ujít. I kdybych měla odporovat doktorům tak jsem tam chtěla být.
Pomalu ale jistě jsem vylezla ze svého pokoje, se vším svým vybavením a také katanami na zádech. Kupodivu mě nikdo nezastavil a tak jsem vyšla z nemocnice a vmísila se do velkého davu jenž postupoval k aréně. Jakmile jsem se tak nějak dobelhala na místo kde bych mohla sedět všimla jsem si sedícího Nichira a tak jsem se k němu tak nějak dokulhala protože nohu jsem měla stále ovázanou obvazy stejně jako břicho a ruku společně s krkem takže jsem vipadala docela komicky.
Ale i tak jsem se nějak dobelhala a posadila se.
,,Doufejme žese nikomu nic nestane" promluvila jsem spíše k Nichirovi. Ovšem poté jsem byla už jen tiše protože jsem si uvědomovala že on byl u toho jak jsem bezhlavě zaútočila na Keiko. Byla jsem sice ráda že se za mě postavil ale mrzelo mě to zároveň. Musela jsem to říci Tatsuki ale až ve chvíli kdy bude po všem.

Nichiro Akuma

Nichiro len prikývol, celé to, čo sa práve stalo mu prišlo dosť zvláštne, a moc tomu neveril, no nechal to tak, vodcovia očividne vedeli, čo sa bude diať. Nichira dosť zaujímalo, kto sa stane Chuuninom, no tipoval by to na Tatsuki, pretože tá asi predviedla najlepší výkon, čo sa týka bojov. V lese ju síce nevidel, no to mu bolo celkom jedno. Pomaly sa rozkráčal k údoliu, opustil túto pekelnú arénu, a konečne si mohol povedať, že je všetkému koniec, tak to teda aspoň dúfal. Celkom ho zarazilo to, že je tam toľko veľa ľudí, predsa len pred chvíľou boli v oblasti Akatsuki, a teraz už zrazu nič, mnoho ľudí, možno boli medzi nimi, a možno nie, teraz bol už zvedavý, kto bude chuuninom.
"Tiež si myslím, že to bude Tatsuki, predsa len jej Kekkei Genkai je veľmi mocné, asi aj mocnejšie, ako to naše, aj keď je to len o tom, ako efektívne je schopný ho používateľ použiť...." Prehovoril Akuryo, no potom obidvaja stíchli.

Saya Uchiha

Když jsem tak šla mlčky na místo určení, cosi mě nutilo se usmívat. Bylo mi naprosto jasné že já svůj postup nezískala.Však jsem sotva prolezla první zkoušku. Koutkem oka jsem sledovala nee-chan a ostatní. Ať titul chuunina získá kdokoliv byla jsem odhodlaná jim to přát.Všichni kolem si to zasloužili. Svýma černýma očima jsem pohlédla na oblohu nad sebou a povzdychla si.
Možná že někdy opět potkám jeho. Napadlo mě v mysli a trochu jsem se pousmála. Nevím proč ale musela jsem se zamyslet nad tím co dělá můj bratr. Co dělá ten kvůli kterému se mi změnil život naruby. I když to možná nebyla zase tak jeho vina jako moje. Každopádně jsem si uvědomovala že se mu budu muset postavit.
Po všech těch bojích kterými jsem již přišla jsem se bála nejvíce jen jednoho.A to proti svému bratrovy. Trochu jsem se zamračila, když jsem si uvědomila na co myslím v tu slavnou chvíly. Jen lehce jsem pro sebe zakroutila hlavou a koukla se na své ruce kteréměli stále známky popálenin.
Zastavila jsem se a jen byla nadále tiše. Nechtěla jsem nikomu kazit tu pěknou chvíly která brzy nastane. Jen velice lehce jsem poplácala Nee-chan po jednom rameni a usmála se na ni. Následovalo malé kývnutí hlavou. Snad to mělo znamenat že jí přeji štěstí.

Keiko Lysea

Pozorně jsem naslouchala všemu, některá slova mě potěšila, jiná zase naopak, celkem jsem se však zděsila představy, že budeme muset spolupracovat se Světlou Říší, nevadil mi sice jejich vůdce Snow-sama, jenže nikdy by mě nenapadlo, že se budu muset spřáhnout s nějakým světloušem. ,,Ame? Co si o tomhle všem myslíš?" ,,Nuda..." ,,To je všechno? Heh, čekala jsem nějaký delší proslov." ,,Co k tomu říct, i přestože se nás to také týká, protože patříme pod Temnou Říši, nezapomínej na naše problémy, kterých jen tak mimochodem máme neobvykle hodně, pokud si dobře vzpomínám, tak si chtěla začít sbírat nějaké informace o té organizaci nebo ne?" ,,Pravda, ale i tak bychom to měly respektovat..." ,,Respektuju jen to, co chci já, takže je mi tvůj názor totálně ukradenej a teď už neotravuj, snažím se soustředit, abych nás udržela vzhůru." ,,Okej." Tiše jsem si povzdychla, vlastně jsem i chápala názor Ame, protože jsem s ní soucítila, doufala jsem ale v to, že tohle už brzo skončí a já budu zase normální, bez té nenávisti mé druhé polovičky, která mě každou chvilkou více a více naplňovala, vydala jsem se společně s ostatními směrem k věži, abych se dozvěděla výsledky, kdo se tedy stal Chuuninem. ,,Již mnohokrát jste se setkali se smrtí a i přes to jste přežili... Heh tohle celkem Noctis-sama trefil, jenže málokdo si mohl pokecat s Bohem Smrti jako my, že Ame?" ,,Neřekla jsem ti náhodou něco!" ,,Jo jo promiň, já se jen už začínám nudit, kdo podle tebe bude Chuuninem?" ,,Nezajímá mě to!" ,,Ty máš teda náladu Ame-nee." Otráveně jsem protočila oči a dívala se na všechny ty lidi kolem, zdálo se, že jakmile nebezpečí pominulo, tak to ve městě opět ožilo, široce jsem se pousmála, přičemž zvedla hlavu k vysoké věži a mlčky jí pozorovala...

Lavi Hyūga

Kráčajúc pozadu za ostatnými Lavi premýšľal o tom čo sa v aréne stalo, pretože toho bolo vážne veľa na jeden deň. Snažiac sa vyhnúť vtieravým ľuďom sa napokon predsa len dostavili na miesto pred vežou, kam ich poslali. Už aby som to mal z krku, prebehlo mu mysľou pochabo. Lavimu bolo momentálne celkom jedno či ho vymenujú za Chuunina alebo ho pošlú domov, mal vlastné plány, ktoré k žiadnemu šťastnému koncu rozhodne nesmerovali. Už aby to vyhlásili, títo ľudia sú neznesiteľný.. šepol potichu a vražedným pohľadom sa zadíval na malého chlapca, ktorý ho práve potiahol za tričko, akoby niečo chcel, po dvoch sekundách nepretržitého pohľadu sa rozplakal a ušiel a Lavi spokojne pozrel hore na vež.

Toshi Takari

Díval som sa na chrbát Tatsuki Hantazu a viac pritom premýšľal skôr o sebe. Stále to nestačí... nikdy to stačiť nebude, nech robím čo chcem, zmyslel si sám pre seba a chvíľkami sa strácal vo vlastných myšlienkach, neustále sa dívajúc na ňu. Toshi prehru očividne niesol ťažšie než si priznával, ... po tom všetkom čím som si prešiel, som stále pozadu, má vôbec zmysel pokračovať tu ? zadíval sa na vysokú vežu, ku ktorej konečne dorazili, po celú cestu neprehovoril ani slovo, vlastne neprehovoril po celý čas takmer s nikým z Temnej okrem pár slov ktorých prehodil už takmer pred hodinou v aréne s Akumom, ktorého ani nepoznal.

Noctis Lucis Caelum, Snow, Shirōbei Yoshitoki

Tři muži, nově se Shirobeiem upřostřed se posadili na mohutné kamenné trůny, které se nacházeli na masivním balkóně celkem vysoko na věži v údolí. Zadívali se směrem dolu a mírně kývli hlavou, zatím pouze Genini tam dole předstoupili o krok dopředu před ostatní, aby šel dobře poznat rozdíl mezi nimi a klasickými lidmi, zleva doprava to byla Tatsuki, Toshi, Lavi, Keiko, Nichiro a Saya Takže, Toshi Takari, úspěšně si prošel první a druhou zkouškou a to s celkem solidními výsledky. V souboji dokážeš přemýšlet, i když máš sem tam nějaké mezery. Si velice mocný shinobi, ale prozatím cítím, že- nedořekl Noctis a skočil mu do toho Shirobei S dovolením, Noctis-sama. Toshi je velice mocný shinobi, několikrát jsem s ním už sám bojoval tváří v tvář v aréně v našem majestátním městě, neznám ho sice moc dobře, ale na druhou stranu ho znám dostatečně na to, aby jsem mohl říct, že on je rozhodně jedním z těch, kteří si zaslouží pozici Chunina nejvíce. dokončil Shirobei a omluvil se za skok do řeči Si mladý Shiro, ale Mifune-senpai musel mít rozhodně důvod, proč tě vybral na pozici, na kterou tě vybral, takže budu tvůj názor respektovat, stejně jako můj bratr. dokončil Noctis a kývnul směrem na Toshiho Dobrá tedy, oficiálně se z tebe stává Chunin, Toshi Takari. Očekávám tě nahoře ve věži. dokončil Snow, dál pokračoval Noctis Tatsuki, Tatsuki Hantāzu... ty si velice zvláštní dívka a ještě zvláštnější kunoichi, ještě jsem neviděl nikoho s takovou povahou a přitom takovou sílou. Si sice hodná v Temné Říši, ale tvoje síla stejně nikomu nedovolí, aby ti řekl cokoliv na tvůj účet, v souboji si opět předvedla, že dokážeš improvizovat, i když do budoucna to bude chtít méně krtkování a více čelního souboje, ale i přes to, nedokážu si představit, že by se z tebe nestal Chunin. Takže, taktéž jako Toshi, očekávám tě ve věži. dokončil pro změnu Noctis úsměvně Lavi, ty si ještě mladý Shinobi a ještě toho budeš muset pravděpodobně hodně prožít a hodně se naučit, dnes si prokázal, že si schopen bojovat, ale pouze souboj neznamená ani zdaleka vše. Takže pro zatím zůstaneš na tvé aktuální úrovni. Sayo, ty si mocná kunoichi, která se byla schopna odprostit od Akatsuki a jejich způsobů, ale i přes to ještě necítím, že by se z tebe měl stát Chunin. dodal opět Noctis v dlouhé řeči, poté se zadíval směrem na Keiko Keiko, ty seš kapitola sama o sobě. Zvláštnější charakter už nemá snad nikdo, na jedné straně normální polovina a na druhé straně bláznivá polovina, která však dokáže v souboji pomoct stejně tak jako utěšit, pokud je potřeba. Tvoje genjutsu je nejsilnější ze všech geninů Temné Říše, které znám, a to, že jich znám hodně. Si obětavá a chápeš základní pravidlo světa shinobi, přitom však dokážeš uznat i potřebnou oběť. Očekávám tě ve věži, a stejně tak se i ty stáváš Chuninem. dodal Noctis a konečně se zahleděl směrem k Nichirovi Nichiro, není to tak dlouho, co si přišel ze Země Démonů do Země Temna, ale i přes to si dokázal za celkem krátký čas obrátit věci naruby. Ale jak už jsem probíral s tvým kmotrem Shikem, ještě nenadešel čas, aby se z tebe stal Chunin. dokončil konečně řeč Noctis.

Keiko Lysea

,,Toshi Takari... Tatsuki Hantāzu... Že mě ta jména ani nepřekvapují heh, musím ale uznat, že si vedli víc než dobře, rozhodně si to zaslouží." ,,KEIKO!" ,,Jo, jo gomenasai už jsem zticha." Jak jsem postupně slyšela jména svých přátel, kteří nepostoupili, posmutněle jsem si je prohlížela, Lavi-kun, Saya-chan, jenže jakmile zaznělo mé jméno, zkameněla jsem a snažila se udržet srdce na místě, tlouklo mi tak rychle, že mi div neodskákalo někam do pryč. Nejsilnější genjutsu ze všech geninů? Noctis-sama zase přehání určitě... Šeptla jsem si pro sebe, už jsem jen čekala na to, kdy řekne, že si dám repete, ale místo toho mě poslal do věže společně s Toshim a Tsuki-chan, chvíli jsem na Noctise-sama koukala jako na nějaké zjevení, po chvilce se mi však na rtech začal rýsovat velmi, velmi široký úsměv. ,,Moc to nepřeháněj s tou radostí Keiko..." YATAAAA!!! Křikla jsem nahlas a začala šťastně poskakovat na místě, nevěřila jsem moc tomu, že by se ze mě mohl vůbec kdy stát Chuunin, přeci jen sice jsem měla genjutsu, avšak počet technik mě dost omezoval. Že ty jsi se jim naboural do hlavy Shinigami-baka! Uchechtla jsem se a zadívala se kamsi na oblohu, bylo od něj zlé, že tohle všechno věděl, ale nic mi neřekl. Počkej, až tě zase někdy potkám, tak si tohle s tebou vyřídím! Odcekla jsem a pomalu se vydala se pomalým krokem směr věž, uslyšela jsem za sebou hlas Tsuki-chan, která následně prošla okolo mě, rychle jsem se nahrnula do vnitřku věže, bylo to neskutečně moc schodů, málem jsem se ztratilo, snad jen díky Ame jsem tak nějak tušila kudy se vydat, mezitím co mi moje naštvaná polovička nadávala za mojí zbrklost, jsem dohnala Tsuki-chan a zezadu jí skočila na záda. Gratuluju Tsuki-chan! Odvedla jsi opravdu skvělou práci, proti Toshimu a potom ještě proti Akatsuki, arigato gozaimasu! Já už ti fakt jednu fláknu Keiko! Kolikrát budu řikat, aby jsi se nepřepínala! Promiň... Jako malé dítě, co dostalo novou hračku... Nevěděla jsem přesně kam jít, takže jsem jen někde počkala s Tatsuki, musela jsem stále myslet na to všechno, co jsem prožila a co mi řekl Noctis-sama...

Saya Uchiha

Když padlo rozhodnutí trochu jsem se pousmála.Tak nějak jsem tyto výsledky očekávala. Všichni jmenovaní si to opravdu zasloužili.Koukla jsem se trochu zamyšleně a nebe a v tu ránu u mě byla Nee-chan a mluvila.Jen jsem ji na to všechno přikývla a ona mě objala.Docela jsem za to i byla ráda. Máš pravdu,příště bude všechno jinak.Kdo ví jestli nějaké příště bude.Projelo mi hlavou a já pak jen sledovala jak jmenovaní mizí ve věži jak jim bylo poručeno.
Možná mě trochu štvalo že jsem to nezvládla ale opravdu jsem to očekávala. Jak bych se mohla stát chuuninem když jsem se jen nechala seškvařit na uhlík.
Ze všech nejvíce jsem to ovšem přála nee-chan.Asi proto že byla pro mě jako moje vlastní sestra.Byla jsem opravdu ráda že alespoň ona si splnila svůj sen a když jsem viděla její nadšení nemohla jsem se tvářit jinak než se usmívat.
I když v mém nitru panovaly obavy a vnitřní rozepře nedávala jsem nic najevo.Nechtěla jsem prostě nikomu nic zkazit.A už vůbec ne nee-chan.

Toshi Takari

Keď sa ma Shirobei zastal bolo to zvláštne, len málokto niečo podobné pre mňa v živote urobil a nikdy som z toho nemal nakoniec príliš mnoho výhod práve ja, ale toto... v podstate presvedčil jedného z najmocnejších shinobi ríš, že som hodný byť Chuunin. Spustil som zrak z hora, na veľké dvere v tom vykríkla tá pojašená baba. Pche, drsné slová na niekoho, kto nepredviedol v aréne vôbec nič, povedal som nahlas, potom ako okomentovala Tatsukin výkon proti mne, s úškrnom na tvári som rýchlo prešiel okolo nej a otvoril dvere pod vysokou vežou kde som si to zamieril k Snowovi.

Lavi Hyūga

Potom ako Noctis prehovoril priamo ku mne, nepovedal nič s čím by som nepočítal, preto ma to ani veľmi neprekvapilo, hoci vidina toho, že by mi mohol povedať viac o Tenshi by bola príjemná, avšak niečo mi takisto vraví, že tu sa už nedozviem nič potrebné. Možno je skutočne čas vziať veci do vlastných rúk, pomyslel Lavi na malý moment sa jeho oči stretli s Keiko ktorá vstupovala do veže, následne sa na moment na jeho tvári zjavil úprimný úsmev, ktorý mohla vídať skutočne len zriedkakedy, obrátil sa a kráčal naprieč davom von z mesta, ďaleko od ostatných.

Keiko Lysea

Ptal se tě snad někdo na něco?! Křikla naštvaně Ame ještě předtím než Toshi zmizel kdesi v uličce. Tse spratek, měl umřít... Ame-nee klid, měly bychom mu jít také poblahopřát, i když nás asi pošle někam... Na to zapomeň! Dokud jsem s tebou takhle spojená, nezkoušej na něj ani mrknout! Ty jsi mi nějaká rasistka hele... Usmála jsem se, chytla Tsuki-chan za ruku a vedla nás obě k Noctisovi, nevěděla jsem jestli je ještě stále na balkóně nebo už se přesunul, ale chtěla jsem si nejdříve ověřit to místo, kde jsem je všechny viděla naposledy, no Ame mě navigovala tím správným směrem, takže jsem po chvilce stála před nějakými dveřmi či co to bylo. Myslíš, že budou ještě tady? Zkus to... Zaklepala jsem a vešla dovnitř společně s Tsu-chan, kterou jsem následně pustila, protože už jsem věděla z reakcí Laviho, že tohle tahání není zrovna příjemná věc. Rozhlédla jsem se okolo sebe, přičemž si upravila ofinu tak, aby mi zakrývala levou polovinu tváře, na které bylo oko Ame. Je tu Noctis-sama? Zeptala jsem se tiše a snažila se alespoň trochu uklidnit, jelikož moje druhá osobnost začala trochu vyvádět a tím nás obě pomalu ale jistě posílala do bezvědomí...

Tři Vládci

Vešli jste do největšího patra věže, před vámi seděli ve svých křeslech tři vůdci, nově se Shirobeiem jakožto vůdcem Neutrální Říše. Jakmile jste přišli, tak se vůdci zvedli a opřeli se o stůl Takže, pravděpodobně je vám jasné, že tohle všechno neznamenalo jen tak něco, všechno, co se tu stalo mělo své důvody a též to bude mít následky, které budeme muset řešit. řekl Noctis, v tu chvíli se na něj podíval Snow a mírně kývnul směrem ke dveřím do další místnosti, z té vyšel Naruto společně s Kushinou, Itachim, Narutem a Minatem v závěsu Takže, podle starých informací je to, co jste vyděli výsledek jisté ochrany od samotného Rikudo Sennina, ty portály, které tam vidíte jsou podle všeho nějaký jiný svět ze kterého má přijít obrovská zkáza, pokud je nezapečetíme. Nevím ale o co se jedná, protože jsou v tomhle směru archivní spisy dosti nepřesné. Nicméně jediný způsob, jak to dokážeme udělat je získat všech pět kamenů a poté je v Elementární Svatyni spojit v Kámen Počátku... řekl Naruto a potom poklepal prstem na jednu stránku v knize, kde byl nakreslen kámen Problém je to, že podle knihy stráží pět kamenů nějaká mocná síla, pravděpodobně pomocník samotného Rikudo Sennina a pokud se někdo bude snažit získat všech pět kamenů neprávem, tak se prolomí pečetě na dveřích a ten strážce bude kameny chránit. Nevím, o co přesně se jedná, ale v té knize se píše o síle, která stvořila kontinenty a též je dokáže opět rozdělit. dořekl Naruto, potom začal mluvit Noctis Problém je v tom, že neznáme přesnou polohu těch chrámů, jediná z nich byla správně v Zemi Démonů, o které jsem věděl pouze díky Shikiovi, ostatní chrámy se za staletí prakticky propadly pod zemí a jejich zbytky můžou být na stovky kilometrů okolo... dokončil Noctis. Na to se Naruto pouze pousmál a podíval se okolo sebe Na to mám řešení... řekl a kousnul se do prstu Kuchioyse no Jutsu! vykřikl a praštil ihned rukou do země, v tu chvíli se před vámi zjevila obrovská stará žába, kdyby nebyla místnost tak veliká, pravděpodobně by se zbořila Představte se s Ōgama Senninem, nejstarší žábou na hoře Myōboku a též jedním z původních summonů Rikudo Sennina. řekl Naruto a poklonil se, aby uznal respekt, stejně tak udělal i Noctis, Snow a později i Shirobei Odpověď, kterou hledáte mám. Ale mám vám ji zodpovědět? Starý mudrc moc dobře věděl, proč zapečetil moc těch proklatých kamenů a tím uzavřel dimenzi s těmi démony. Ale budu ti věřit Naruto, stejně jako jsem ti věřil vždy... dodal obrovský žabák a potom postupně ukázal na všechny polohy všech chrámů, poté zmizel v oblaku kouře.

Toshi Takari

Ak to správne chápem... zadíval som sa na Snowa, pričom mi bolo už úplne jasné čo bude nasledovať, chcete tam poslať nás a jediný poriadny dôvod ktorý k tomu máte je fakt, že sme prežili, že sme prežili dlhšie ako ktokoľvek iný... to je vážne smutné, šepol som napriek úškrnu na svojej tvári ako som presne videl kam Ōgama Sennin ukázal na mape. Krk sme riskovali už aj v oveľa horších veciach, ale ktovie čo sa stane tentokrát, pomyslel si Toshi pričom bol nútení spomenúť si na tých ktorý podľa slov prítomných prežiť nemali, čo ma trocha zarazilo, pri predstave, že ich životy pre nich znamenali skutočne tak málo, čo asi pre nich potom môžeme znamenať my ak nás tam posielajú ? zmyslel som si na moment. V zemi démonov ? opýtal som sa nahlas a zadíval sa na Keiko a Tatsuki, nemal som páru o čom je reč, chcel som vidieť ich reakcie, no ich to očividne nezarazilo.

Keiko Lysea

Následky? Ozvala jsem se, v tom momentu jsem prudce otočila hlavu za sebe, kde se objevila skupinka shinobi, kteří s námi bojovali proti Akatsuki v aréně, nechápala jsem jak se dokáží tak rychle přemístit, nehodlala jsem to však řešit. Noctis-sama kdo přesně jsou oni? Pokud už s nimi mám spolupracovat, chci vědět pod koho spadají! Ukázala jsem prstem na ninjy, přičemž jedním okem pozorovala Noctise, trvala jsem na odpověďi, protože jsem si chtěla ověřit, zda náhodou nepatří k mojí organizaci, i když jsem na nich neviděla žádné známky po znaku Shikigami. Chrám? Trochu jsem se zalekla toho slova, jelikož jsem tam málem umřela a teď mě tam posílali znovu, proč já? Však umím jen genjutsu a to je mi proti technikám chrámu k ničemu, neměla bych tu vůbec stát, najednou se tu ale objevila žába, mírně jsem se poklonila a prohlídla si všechny přítomné. ,,Mám své vlastní potíže, chci zjistit všechno o svém tátovi, nemůžu se teď pouštět do něčeho tak velkého dokud nezjistím, co opravdu jsem a kam vlastně patřím..." ,,Keiko nech to být, Shinigami tě vidí a nemyslím si, že by souhlasil s tím, že se staneš sobeckou." ,,Ame-nee, proč máš najednou k Shinigamimu takový respekt? Nikdy jsi takhle nemluvila, co se děje?" ,,Nestačí ti, že nám dal druhou šanci žít?" Přivřela jsem oči a nenápadně se pousmála, Ame začala brát vážně naši existenci, byla jsem jí vděčná za to, že se mnou sdílí jedno tělo, protože se stala mojí novou nadějí. Chrám Ohně v Zemi Démonů byl pěkně nebezpečný, snad takové nebudou i ty ostatní, mimochodem Noctis-sama budou uvnitř také pohřbení významní lidé? Nechci ani pomyslet na to, co by se tam mohlo stát... Vzpomněla jsem si na smrt Akumy, který mi zemřel před očima, aniž bych mohla cokoliv udělat, teď jsme se tam dokonce měli vydat jen ve třech, což pro mě byla něco jako sebevražda. Myslíte, že nás tam zase navštíví Akatsuki? Smutně jsem se podívala na Tsuki-chan, poté mi však pohled padl opět na Noctise, nehodlala jsem už nadále schovávat polovičku Ame, takže jsem si sepnula vlasy do culíku a sebevědomě se zašklebila. Ale ať už je to jak chce, rozhodně do toho jdu, i když možná zase skončím jako grilovaný kuře... Hlasitě jsem si povzdychla a už jen čekala na to, co nám řeknou vůdci...

Toshi Takari

Budú, odpovedal som Keiko na otázku hoci to mohlo vyznieť zvláštne kedže som podobný chrám ako ona nenavštívil, vlastne navštívil, ale netýkalo sa to tak celkom priamo toho čo prežila ona s Tatsuki. Enton, Mizuton, Jinton, Raikuroton a Shoton, je to tak ? teraz existuje na svete 5 potomkov Kage, ktorý sú schopný elementy ovládať, tak som počul, pokrčil som plecami. Tieto informácie som predal Snowovi už dávno, určite o nich teda vedel aj Noctis, mal by som sa opýtať na Takera Takahashiho, alebo to nechať tak ? Nechal ma žiť, no oni o tom možno niečo vedia, ak sú tie elementy schopný ovládať jedine tí potomkovia, je jedným z nich aj on ?

Keiko Lysea

Krosis-sama s Entonem už klidně odpočívá v pokoji... Zbývá tedy Mizuton, Jinton, Raikuroton a Shoton, nic z toho bych nechtěla nikdy zažít na vlastní kůži, ale když už jsme tady, tak který z nich bude první? Dodala jsem a mile se pousmála na Toshiho, Ame dost štvalo to, že se na něj vůbec dívám, chovala zjevně jakýsi odpor vůči všem lidem ze Světlé, bůhví co jí udělali, jelikož však vznikla v mé hlavě, tak by s nimi neměla mít žádné problémy, takže mě celkem udivovalo její chování. Všimla jsem si i falešného úsměvu Tsuki-chan, dobré analytické schopnosti prostě patřily k mojí osobě, ať už jsem chtěla nebo ne, položila jsem ruku na rameno Tatsuki a lehce na něj poklepala. To je v pořádku Tsuki-chan, jestli nechceš nemusíš, chceš přeci ochraňovat Sayu-chan ne? Nikdo tě nenutí jít také a nasazovat svůj krk, je to jen a jen tvoje rozhodnutí. Šeptla jsem k Tatsuki a nahodila roztomilý úsměv, který teď mohl mírně děsit, chtěla jsem, aby se Tsuki-chan rozhodla tak, jak to cítí a ne že byla donucena, aby věděla, že to udělala ze své vlastní vůle. Toshi-kun? Gomenasai za všechny moje narážky a výhrůžky od Ame, když teď máme spolupracovat, tak chci aby to klapalo, takže se ti omlouvám. Upřímně jsem se zašklebila, neměla jsem žádný špatný úmysl, jen moje druhá polovička dělala problémy, začala se ode mě odtrhávat tentokrát ale za své vlastní vůle, jednou rukou jsem se chytla za hlavu a silně skousla. ,,Co děláš Ame?" ,,Nehodlám s tebou dále trpět!" ,,Teď ještě nemůžeme, potřebujeme slyšet všechny detaily, tak se prosím uklidni." Po chvilce dohadování bolest v mé hlavě ustala a já se šla raději opřít o zeď, kde se snažila trochu hodit do pořádku, abych mohla pokračovat v načaté práci...

Tři Vládcové

Všechno je až přespříliš složité na to, aby jsem to dokázal vysvětlit v jedné větě, bude ti muset stačit, že to jsou přátelé Keiko. Stejně bude pravděpodobně lepší, když nebudete vědět úplně všechno, alespoň prozatím... řekl Noctis a potom se podíval směrem k Narutovi Ano přesně tak, pět potomků. Pouze oni dokážou spojit kameny v Elementární Svatyni, v opačném případě to bude pravděpodobně asi to poslední, co nás čeká. Nicméně, nález těch potomků nebude vůbec nic jednoduchého, i přes jejich schopnosti se pravděpodobně někde skrývají či popřípadě nepoužívají moc svou Kekkei Genkai, jsou to unikátní elementární techniky, které mohou ovládnout pouze oni a pro ně jsou specifické, proto není divu, že to též způsobí obrovský poprask, pokud to někdo uvidí, i když je pravda, že tu pověst zná pouze málokdo. dokončil Naruto.

Keiko Lysea

Přátelé? Oni? Nevěřícně jsem si prohlížela všechny shinobi, byli o dost starší než my, tudíž i zkušenější, ale i přestože mi přišli jako dobří lidé, jsem jím nehodlala svěřit život svůj ani Tsuki-chan, alespoň do té doby, dokud si jejich úmysly opravdu neověřím. Udržovat nás neustále v nevědomosti, abychom se nedozvěděli pravdu, protože je buď moc složitá nebo nepříjemná, kdo má právo rozhodovat o tom, co zůstane skryto a co ne... Šeptala jsem si neslyšeně pro sebe a pohled mi na malou chvilku padl na znak Shikigami na mé pravé dlani, kterou jsem následně křečovitě sevřela, poslední dobou se toho kolem mě utajovalo víc a víc, už jsem pomalu přestávala věřit, že existuje nějaká pravda. Pokud jako potomka myslíte tu rozdivočelou kostru, která mě málem upekla zaživa a která údajně nepoužívala moc své Kekkei Genkai, tak to bude divoká jízda... Uchechtla jsem se a na chvilku zavřela oči, přehrávala jsem si všechny scénky z Chrámu až narazila na jednu, která se týkala mě osobně a ještě jedné osoby, vzpomněla jsem si na Laviho pohled, kterým se se mnou nejspíše loučil a ta představa mě začínala děsit. ,,Prosím neříkej mi, že chceš jít sám, něco jsem ti slíbila nebo ne..." ,,Keiko máš tu jinou práci." ,,Jo ale jestli se mu něco stane, cokoliv tak si to nikdy neodpustím, dala jsem přednost záležitostem Temné Říše před nejlepším přítelem..." ,,Kei..." Zadívala jsem se ven, chtěla jsem se rozeběhnout pryč, najít Laviho a dávat na něj pozor, jenže jsem tu teď musela trčet a dávat v sázku svůj život pro životy ostatních, ale když to byla příležitost zemřít pro mé nejbližší, tak jsem to akceptovala...

Toshi Takari

Tak pôjdeme len my traja ? opýtal som sa nakoniec nato, čo asi každého momentálne zaujímalo najviac. Bolo by fajn, mať tentokrát za sebou niekoho, kto nám môže pomôcť zvládať aj obtiažnejšie veci... hoci, ktovie či to vôbec je možné, každý z týchto shinobi má očividne svoju vlastnú úlohu, aj napriek tomu sa nemôžem ubrániť pocitu, že len zneužívajú situáciu a posielajú tam nás. Čakal som na odpoveď ku ktorej som sa behom tých pár sekúnd odmlky rozhodol dodať ešte dve slová, kedže z ich reakcií očividne bolo jasné, že minimálne mi traja pôjdeme určite... a kedy ? znela dodatočná otázka.

Uzumaki Naruto

Přesně tak, aktuálně jste pravděpodobně jediní, kdo jsou schopní vstup do chrámu přežít. Říkejte tomu osud, nebo klidně snad jen štěstí, ale někdo si vás zvolil k tomu, aby jste se stali součástí tohoto všeho. Dávám vám jeden týden času, na cokoliv. Můžete trénovat, můžete rozmýšlet nad tím, co jste všechno vlastně dokázali, nechám to pouze na vás. Ale za týden se setkáme opět zde... řekl Naruto a pousmál se, potom se podíval na Nocta a Snowa a mírně se poklonil Můžete sebou vzít přátele, o nichž nepochybujete, u nichž znáte jejich sílu ducha a stejně tak i moc, kterou oplývají. Ale važte s rozmyslem, ani jeden z nich se nemusí vrátit. dodali Noct a Snow To je prozatím vše. Pokud budete cokoliv potřebovat, stačí přijít. Já s bratrem tu ještě nějakou chvíli zůstaneme, máme nad čím přemýšlet, vy se zatím můžete vrátit zpět do vašich domovin... dodal Noctis Omluvte mne, za chvíli se koná v sídle Samurajů pohřeb Mifuneho-sama. Takže vás opouštím... řekl Shirobei a pomalým krokem odešel.

Keiko Lysea

,,Jen týden?!" ,,Keiko to je dostatečně dlouhá doba, takže klid." ,,Ale já toho chtěla ještě tolik podniknout, takhle nestihnu ani polovinu těch věcí! Hlavně se o tomhle nesmí dozvědět Lavi-kun, určitě by nadával, že jdu zase riskovat život kvůli ostatním. Ame? Myslíš, že mě Lavi-kun nenávidí za mojí povahu?" ,,Neřekla bych, kdyby tě nenávidět, tak s tebou neprohodí ani slovo." ,,Jenže ten úsměv... Bojím se návratu domů, bůhví co se tam za tu dobu stalo..." Smutně jsem si povzdychla, přičemž si vyposlechla pasáž o přátelích, chtěla jsem vzít Laviho a Nichira, jenže představa toho, že by kvůli mě mohli zemřít se mi vůbec nelíbila, pamatovala jsem si tu příhodu s Akumou-san, který v minulém chrámu kvůli nám všem položil život, nehodlala jsem se na to dívat znova, tudíž se moje myšlenka okamžitě rozplynula a pokud mám dávat vsázku něčí život, tak jen a jen ten svůj. ,,Možná by mi mohli něco říct o S-" ,,Zase chceš vyzvídat? Však víš, jak to dopadlo se Shikiem, tady nepochodíš o moc lépe." ,,Za zkoušku nic nedám..." ,,Teď na to ale nemáme moc čas hele..." Ame měla pravdu, neměla jsem na nějaké povídání čas, protože se mi prodlužoval stav kómatu, který jsem ještě stále udržela na třech dnech, za což jsem byla ráda, uklonila jsem se vůdcům a zvedla ruku na pozdrav. Uvidíme se za týden, Noctis-sama, Snow-sama... Rychle jsem vyběhla z věže míříc si to rovnou k přístavu, abych mohla jet domů, když jsem však probíhala mezi stánky, padl mi pohled na jeden hezký řetízek, který by vypadal moc pěkně na Lavim, nedalo mi to a jelikož jsem si všechny úspory tahala s sebou, koupila jsem si ho i přestože byl mírně předražený. Spokojeně jsem si kráčela k lodím, v ruce svírala řetízek, po pár minutách jsem dorazila ke svému cíli, kde si zaplatila cestu zpět, nasedla a o půl hodiny později tvrdě usnula, protože se mi moje technika synchronizace s Ame přerušila a já si tak bezstarostně plula domů do Temné Říše...

Toshi Takari

Toshi zamieril v okamihu k dverám, zdvihol ruku na pozdrav akože odchádza a následne prešiel dverami bez nejakých rečí alebo otázok, akoby sa zmieril s tím, čo príde. Můžete sebou vzít přátele, o nichž nepochybujete, ... ja si to nemyslím, šepol len sám pre seba a kráčal chodbou vonku z veže, zatlačil na dvere a ocitol sa na námestí Nagatashi, slnko na oblohe začalo zapadať. Každopádne, každý s kým som kedy ťahal niečo podobné prišiel o život, možno toto nebude výnimka, ktovie... nemôžem povedať, že by mi nejak zvlášť záležalo na živote tých dvoch ale ako to tak vidím... na misii sa zúčastní o niečo viac ľudí a každý jeden z nich bude z Temnej Ríše, ak to vyhodnotíme percentuálne, je dosť možné, že budem medzi prvými ktorým v tom chráme pôjde o krk, a preto by som s tím mal asi niečo začať robiť, blúdil Toshi v centre vlastných myšlienok, uvedomoval si, že ak by sa hlboko v chráme skrátka pár jedincov Temnej Ríše rozhodlo, príliš sa neubráni, naviac ak na ich strane bude to šialené dievča, využívajúce štýl Genjutsu. Asi si sadnem na rámen, pomyslel a zadíval sa stánok ktorý mal pred očami kam sa vybral s rukami vo vreckách.