~ Naruto: Element's Chronicles ~

Vítejte na Naruto Chronicles (NCH). Internetovém fóru zaměřeném na hraní text rpg hry na námět známého anime & mangy Naruto. Všichni noví hráči jsou vítáni! Pro nováčka doporučuji topic S&S.
 

    Město Nagashi

    Share
    avatar
    Noctis Lucis Caelum™
    Administrátor
    Administrátor

    Počet Příspěvků : 2660
    Věk : 22

    Základní Město Nagashi

    Příspěvek pro Noctis Lucis Caelum™ za January 29th 2011, 12:12

    First topic message reminder :

    - Město Nagashi -



    Město Nagashi je centrum ostrova Nagatashi a též jediné město na celém ostrově. I přes izolovanost města jako takového je město velice nadčasové, najdete zde ty nejdražší hotely, restaurace a podobné věci. Krom toho ve městě pracuje ten nejlepší kovář ze všech říší a též zpracovává tu nejlepší ocel. Ve městě sídlí vůdce celého města i ostrova, což je vlastně vůdce Neutrální Říše, slouží hlavně na udržení rovnováhy mezi Světlou a Temnou Říší v diplomatickém směru. Nikdo na půdě Neutrální Říše nesmí zabít nikoho z Temné či Světlé Říše, a to je vysoce respektované pravidlo, výjimkou jsou samozřejmě pouze Nukenini. Kromě obrovské centrální věže, ne příliš odlišné od těch, co jsou v Celestu a Sanctu, je město známe hlavně pro svou obrovskou a proslavenou, stejnojmennou arénu Nagashi, kde se koná každý rok ročník souboje mezi jednotlivými shinobi. Město a s ním i ostrov má samozřejmě vlastní bojové jednotky, stejně tak jako má město skvělý obranný faktor díky skálám, které ho chrání ze světových stran, opravdu masivním skálám.

    Keiko Lysea
    Moderátor
    Moderátor

    Počet Příspěvků : 1058

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Keiko Lysea za October 18th 2012, 21:21

    Keiko Lysea

    Je Pandora v pořádku? Jsi vážně Baka, vyzvat Moku na souboj by udělal jen totální blázen, jsem ráda, že tě nechala celého. Šeptla jsem s úsměvem, jenže v tu chvíli jsem byla nucena se překlonit přes postel, dát ruku před ústa a hlasitě zakašlat, toto však nebyl normální kašel, který by ustal po pár sekundách, tento spíše připomínal dávení a trvalo to poměrně dlouho než jsem se opět mohla znovu bez problémů nadechnout a chvilku si odpočinout. Gomene, přidělávám ti starosti, že? Ozvala jsem se k Nichirovi a pomalu se posadila na postel, vzala si opatrně do rukou teplý čaj, přičemž si ho položila na peřinu, kde kolem kalíšku pevně svírala dlaně, abych si je konečně mohla o něco ohřát, byl to takový příjemný pocit, kterého jsem se nechtěla vzdát, takže mi bylo úplně jedno, že mě začaly dlaně nepříjemně štípat a červenat. Neboj, toto přejde brzy, bude stačit tak jeden den v teple a moje tělo se hodí zase do normálu. Řekla jsem s klidným hlasem a zahrála menší divadlo, aby moje slova byla pravdivá, avšak bylo absurdní, abych za jeden den dostatečně ohřála organismus a ještě navíc nechala srůst dvě zlámaná žebra, o kterých jsem se raději ani nezmiňovala. Budeš tu se mnou, Nichi-kun? Optala jsem se nejistě a upřela své unavené šedé oči na Nichira, měla jsem strach, že zase zůstanu sama, kdyby mě v čas Nichi nenašel, nejspíše bych venku zemřela na prochladnutí, jelikož bych neměla sílu cokoliv udělat, ba dokonce i pokus o nějaký pohyb by byl ve zmíněném stavu smrtelný...
    avatar
    Kawarasi
    Very Important Person
    Very Important Person

    Počet Příspěvků : 747
    Věk : 22

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Kawarasi za October 18th 2012, 21:48

    Nichiro Akuma

    Nichiro sa len pozeral, skoro ako do blba, pričom ju počúval. "Nie, vôbec mi neprirábaš starosti, ale toto by si pre mňa urobila aj ty, takže si s tým nelám hlavu." Pošeptal, pričom sa pomaly prebudil do reality, respektíve sa vytrhol zo svojho myšlienkového pochodu, a postavil sa, pričom sa chcel trocha oprášiť. "Zostanem tu s tebou, len ma napadlo že by sa ti hodila polievka. Najlepšie nejaký vývar, a ja to variť neviem, ako už vieš. Teda, skúsiť to môžem, ale mám pocit že by si dopadla ešte horšie, ako si na tom teraz. Ale mám plán." Keď toto dopovedal, tak sa uhryzol do prstu, a prešiel si po svojej pečati draka. Vedľa neho sa zjavila Pandora, ktorá sa len ustarostene pozrela na Keiko. "Preboha, ty si podchladená." Pošeptala to, pričom sa pozrela na Nichira, a začala uvažovať. Nichiro bol predsa len chlap, a nemal moc vyvinutý zmysel pre starostlivosť. Pandora však vďaka telepatickej komunikácii presne vedela, čo Nichiro chce, a preto sa vydala do ulíc Nagashi, aby našla ako slepačí vývar, tak aj niekoľko liekov a obyčajných vitamínov.
    avatar
    Keiko Lysea
    Moderátor
    Moderátor

    Počet Příspěvků : 1058
    Věk : 21

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Keiko Lysea za October 18th 2012, 22:16

    Keiko Lysea

    Eh, počkej! Argh! Arigato... Zamumlala jsem pod nosem a trochu se napila čaje, byl ještě stále horký a spálit si k tomu všemu ještě jazyk, by se nedalo pokládat za zlepšení situace, nad zmínkou o Nichirovém kulinářském umění v kuchyni jsem se tiše uchechtla a znovu dlouze zakašlala, tato nemoc byla příšerně otravná a já se modlila, aby ze mě slezla co nejdříve, jelikož jsem toto bezvýznamné ležení v posteli neměla zrovna dvakrát v lásce. Nichi-kun, mám na tebe malou prosbu... Zašeptala jsem a můj výraz nabyl na vážnosti, chvilku jsem se mlčky dívala ven z okna, kde slunce právě teď akorát zahalila temná mračna, která však byla odlišná od těch, která jsou v Temné Říši a která zvěstují déšť a bouřku. Jsi jediný, kdo mě dokáže svým způsobem chápat a neodsuzovat za mé činy, kdyby se mi cokoli stalo, vezmi si prosím pod ochranu mojí Maitetsuki, je to jediná památka na můj rod, až narazíš na někoho se zvučnými technikami iluzí a budeš v něm vidět potencionální talent, předej mu ji, nemůžu dovolit, aby se toto umění ztratilo společně s mojí smrtí a ještě něco, druhá část je trochu těžší, ale věřím, že to zvládneš. Jde o Laviho, je to strašný nemotora a do všeho se žene po hlavě, neohlíží se příliš na své zdraví a riskuje život, kde se jen dá, chtěla bych, abys na něj občas dal pozor nebo alespoň zjišťoval, jestli je stále naživu. Vzdáváš se poměrně brzy, moje drahá Keiko. Tak nakonec jsi se rozhodla také ozvat, Ame-nee? Tvé kecy o předčasné smrti mě dokáží vždycky tak vytočit, takže odpověď zní ano a Akuma? Zkus na mě ještě jednou sáhnout a ty tvoje ruce skončí daleko od těla. Nevšímej si jí, chová se tak od doby, kdy nás opustil Lavi. Řekla jsem směrem k Nichimu a znovu se napila čaje, Ame byla podrážděná nejen z Laviho, ale tentokrát i ze mě, nesnášela mé monology, které se týkaly brzké smrti, prostě si sama nedokázala představit, že bychom měly zemřít v takovémto věku. A proč ti to říkám? Až to totiž nastane, možná nebudu mít čas, dát ti poslední sbohem. Pousmála jsem se a narážela tím na Chrám Země, který skoro klepal na dveře, může se tam stát opravdu cokoliv, proto jsem chtěla mít jistotu, že moje poslední přání budou splněna a že to bude zrovna Nichiro, kdo ponese mou vůli a sny společně ještě s Lavim, který však o tomto neměl ani ponětí...
    avatar
    Kawarasi
    Very Important Person
    Very Important Person

    Počet Příspěvků : 747
    Věk : 22

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Kawarasi za October 18th 2012, 22:36

    Nichiro Akuma

    "Kei tieto tvoje kecy o blízkej smrti sú fakt morbídne a hlavne nemiestne. Máš talent, máš silu a máš Ame, takže si nemyslím že zahynieš skôr než ja." Pousmial sa, aj keď to bolo len prázdne slovo, pretože Nichiro na svojej budúcnosti dosť zakladal, ale zato nechcel rozhodne aby Keiko zomrela. "Pokiaľ nájdem niekoho, kto si tú flautu zaslúži, tak ju dostane, ale neboj sa. Sám si ešte ani neviem predstaviť akú má hodnotu." Pousmial sa, a potom si vypočul časť o Lavim, ktorá už bola trocha ťažšia, no v podstate na druhú stranu si uvedomil, že podľa Laviho by mohol neskôr zisťovať aj veci o Keiko, to však našťastie bola ešte ďaleká budúcnosť, no aj na to prikývol. Odrazu sa vo dverách objavila Pandora, s miskou polievky, z ktorej ešte vystupovala para, takže bolo jasné že je čerstvo uvarená, no to nebolo všetko. V rukách mala niekoľko rôznych krabičiek, v ktorých sa nachádzali ako obyčajné tabletky, tak aj kvapky do nosa, roztoky na zaliatie a obyčajné vitamíny, ktoré mali za úlohu naštartovať jej imunitný systém. "Okej, daj si polievku, a potom túto tabletku." Pošeptala Pandora, ktorá jej položila polievku, alebo lepšie povedané kurací vývar na stôl a posunula ho bližšie ku Keiko, nech si dá. Hneď zato tam položila aj tabletku, pričom išla hneď do kuchyne, nabrala do pohára čistú vodu, do ktorej ešte hodila aj šumivú tabletu, ktorá sa tam postupne začala rozpúšťať, čím uvoľňovala efektívne látky do vody. Pandora jej to tam doniesla, a už len prišla ku Nichirovy, keď čakala kým Keiko urobí všetko, čo jej Pandora povie.
    avatar
    Keiko Lysea
    Moderátor
    Moderátor

    Počet Příspěvků : 1058
    Věk : 21

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Keiko Lysea za October 18th 2012, 22:52

    Keiko Lysea

    Já vím, ale jistota je jistota. Ušklíbla jsem se a konečně se mi podařilo dopít ten snad nekonečný čaj, který byl sice strašně dobrý, no nebyla jsem zvyklá na tolik vody v sobě, protože mi vždy stačilo malé množství a byla jsem spokojená na polovinu dne, najednou se do dveří přiřítila Pandora, která snad vykoupila za těch pár minut celý obchod, zadívala jsem se na ní s dost zmateným výrazem a místy mi dokonce začalo cukat obočí, snad jakoby ani ono nevěřilo tomu, co se právě kolem mě děje. Nejsem senilní bába, nepotřebuji tolik léků... Zašeptala jsem a nevěřícně se dívala na tu tabletku, která ležela vedle teplé polévky, kterou jsem však i přes její krásnou vůni, musela nějak slušně odmítnout, jelikož více vody by můj malý žaludek nesnesl, i když jsem celkem věřila tomu, že Pandora to do mě naleje, ať chci nebo ne. Při pohledu na šumivou tabletu, která se rozpouštěla ve sklenici vody a poté ještě na těch několik podivně barevných krabiček s dalšími hnusnými léky, se mi zatemnilo před očima a já rychle v hlavě vymýšlela plán, jak se vyhnout spolykání tolika zbytečných věcí, ze kterých mi beztak bude akorát ještě hůř. Myslím, že se přeci jen na chvilku... ehm vyspím. Šeptla jsem k Pandoře, na kterou se nevinně usmála, a poté si lehla zády k těm dvěma, přičemž levým očkem nenápadně nakukovala, zda Pandora náhodou nezmizela do svého světa, kde do mě bude cpát léky maximálně tak ve snu, dokonce jsem začala v mysli prosit Ame, aby mi pomohla se vyhnout těmto různým směsím prášků, kterým jsem nevěřila už od dětství, a to z jednoho prostého důvodu, který však Nichi neznal a bylo to tak lepší. ,,Mám lepší nápad, Kei." ,,Jaký?" ,,Nech to na mě, ale pak to budeš muset nějak vysvětlit." ,,Hee?!" Nestihla jsem se ani zeptat Ame, co za nápad se jí honilo hlavou, protože okamžitě začala konat, rychle vyběhla z postele, přičemž ji noha bolestivě škubla do strany, takže to chvilkami vypadalo, že se zhroutíme, jenže moje druhá polovička byla nezastavitelná, a tak v mžiku proskočila otevřeným oknem na nízkou střechu jednoho obchodu, z ní na zem a začala utíkat daleko od hotelu a celkově z města někam pryč...

    O půl hodiny později...

    Bloudila jsem městem a přitom se nepřítomně dívala do země, svého přerostlého přítele jsem dávno odvolala, protože místní lidé by nejspíše nepochopili tak obrovský zjev, který navíc vypadal jako démon a já bych si na tom v klidu seděla a hrála si na flétničku, nechtěla jsem na sebe poutat příliš pozornosti, proto jsem těch několik metrů ušla v klidu po svých. ,,Co tím sakra myslíš, Ame?!" ,,Není to snad jasné?!" ,,Ne, to teda rozhodně není! Proč sakra musím podstoupit něco tak drastického?!" ,,Pro naše vlastní dobro? Nechci nic říkat, ale nebude to trvat zase tak dlouho a chrámy skončí, tím pádem naše povinnosti vůči Temné Říši padají také a to znamená?" ,,Odejdeme z říše a půjdeme hledat Laviho a Shikigami." ,,Přesně tak, jakožto Nukenin bude náš úhlavní nepřítel kdo?" ,,Akatsuki?" ,,To jsi cestou vytratila všechnu inteligenci nebo co?!" ,,Nezlob se hned!" ,,Ostatní shinobi! Copak si to neuvědomuješ?! Čím víc lidí bude znát naše schopnosti, tím víc toho o nás vyžvaní a tím víc je naše maličkost v ohrožení!" ,,No to stále nemění nic na tom, že bych musela zabít všechny kolem sebe, co o mě něco ví! Navíc, nejsme dostatečně silné, abychom porazily každého!" ,,To vím! Ale i tak, musíš začít redukovat počet lidí, jenž o nás něco vědí! Mysli do budoucna." ,,Nech to být zatím, však je času ještě dost." ,,Zapomeň! Vždycky říkáš: Nech to na potom, to se nějak vyřeší." ,,Však je to pravda." ,,Keiko! Nežijeme v pohádce, uvědom si to už sakra!" Tiše jsem si povzdychla, zvedla hlavu k obloze a v tu chvíli se mírně zamračila. Pojďme najít Noctise a Snowa, možná bychom z nich mohly ještě vyloudit nějaké informace ohledně chrámů a celého tohohle divadýlka. Odpověď Ame jsem však již nedostala, chápala jsem fakt, že je naštvaná kvůli mé povaze se kamarádíčkovat téměř s každým na potkání, ale taková jsem už prostě byla a nechtěla jsem to příliš měnit nebo spíš jsem se bála toho, že by se pak ze mě stala chladná Ame a moje duše by se navždy ztratila. I když já vlastně duši ani nemám, ta mi byla sebrána dávno po tom, co jsem zemřela na lovu svých summonů, no i přesto jsem se necítila na to být mašina na zabíjení a co to vlastně plácám! Jsem nachlazená, nemyslí mi to normálně, letmo jsem se pousmála a rychlejším krokem se vydala směrem k centrální věži, do které pokradmu vstoupila, potichu jsem vyťapkala po schodech do dalšího patra, abych nemusela sedět jako trubka v přízemí, sedla si tam někde na zem a přitáhla si kolena k tělu. Znovu na mě začínala jít ta prokletá nemoc, proto jsem chtěla vypadat alespoň trochu jako člověk než bych se ukázala před vůdci, modlila jsem se však za to, aby mě tu nikde nenačapala stráž, protože by určitě neuvítala výmluvu typu: Chtěla jsem strávit nějaký čas s vůdci, protože moje druhá osobnost mi zakázala se vídat s přáteli a nic jiného mě nenapadlo...
    avatar
    Raiden
    Hráč
    Hráč

    Počet Příspěvků : 288
    Věk : 23

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Raiden za February 2nd 2013, 23:28

    Date Masamune
    >>> Pláž >>> Město Nagashi

    Zdálo se, že do města vyrazila pouze trojice ve složení - Tatsuki, Saya, Masamune - což zase tolik nevadilo, aspoň se nebudou muset starat o nějaké ty další trosky, které by to mohly přepísknout s alkoholem, případně s bylinkami klanu Hantazu, o kterých samozřejmě nikdo neměl vědět. Masamune ještě na pláži taktně sebral Kidovi plášť, vrátil ho Tatsuki a když se nikdo nedíval, taktně ho odkopl zpět do vody. Byl vždy tak milý na lidi, co neznal, co si budeme povídat, že? Prostě celý Masamune, neměl respekt k nikomu až na pár výjimek, mezi které patřila například Tatsuki a možná trochu Noctis, který mu jako jediný dokázal nahnat aspoň trochu strach, když mu vyhrožoval zničením jeho tenketsu. Ale to byl zase trochu jiný příběh, věc minulá, o kterou se nyní již nikdo nemusel zajímat. Očitých svědků bylo jen pár a stalo se to už před nějakou dobou, takže jestli všichni trpěli sklerózou, jak se někdy stávalo, jistě na to zapomněli. Ale nyní k cestě do města...
    Po cestě Masamune převážně mlčel, jelikož sám nevěděl, jak se pustit do rozhovoru. V tomhle sociálním směru byl až příliš zaostalý za těch pár let, kdy na lidi pohlížel spíše jako na protivníky než na jako možné spojence. Raději se zaměřil na hledání nějakého vhodného baru, kde by mohli prodat alkohol každému bez obsáhlých řečí. On sám sice neměl problém, vypadal na staršího a v případě nějakých keců měl u sebe několik argumentů, které by mohly obsluhu rychle umlčet. Argumenty byly celkem tři. Dva meče u pasu a jeden na zádech. A ani taková pěst v rukavici nebyla k zahození, přeci ten, kdo počítá své zuby, těžko řeší mladé pijáky. Takže tím mohl z plánování vyškrtnout tento problém. Jak řekl, argumentů bylo příliš a mohl je použít kdykoliv. Nerespektoval přeci téměř nikoho, ale to by bylo opakování jeho předešlých myšlenkových pochodů, a to by mohla být nuda.

    Ve městě se zastavil na hlavní třídě. Jeho pohled padl na zapadlou uličku, odkud právě odcházeli nějací chlápci, zřejmě v dobré náladě. Navíc z jednoho okna právě vylétl nějaký mladík, což mohlo znamenat jen dvě věci. Buď vlezl k nějaké manželce do postele nebo tam byl nějaký vhodný pajzl, kam by nikdo neměl chodit bez peněz. Naštěstí na jejich straně nějaké štěstí bylo. Přesněji štěstí peněžní, sám Masamune měl u sebe nějaké ty drobné, které by na pár skleniček měly stačit.
    "No, zkusil bych to tudy, zdá se, že je tam nějak živo," pronesl bez chladného podtónu, který byl jako vždy negován díky přítomnosti Tatsuki a k Saye se taktéž nebylo potřeba tak chovat. Byl si stoprocentně jistý, že by jeho ledové chování v mžiku roztopila svým Katonem. A uznejme, být grilovaný v brnění nebylo zrovna nic moc. Stačilo mu to v chrámu Ohně, kde bylo sakra horko.
    Jestli tedy obě souhlasily, zamířil do té vedlejší uličky, směrem do hospůdky. Jen co vkročil dovnitř, trochu kriticky si prohlédl osazenstvo a zamířil v čele výpravy k jednomu ze zadních stolů. Pohlédl na opilce, který na něm ležel a povzdechl si: Ti lidé neumí spát třeba, já nevím... v korytě pro prasata? No, nedalo se nic dělat, samuraj si nejdříve prohlédl okolí stolu, zdali tam ten chlápek nenechal nějaký ten obsah žaludku, následně ho zvedl a "položil-ho-velmi-opatrně" na zem. Ve výsledku mohl být ožralec rád, že netrčel hlavou zarvaný v dřevěné podlaze.
    "Prosím, posaďte se, zařídím objednávku. Co si dáte?" tázal se svého doprovodu a mírně se usmál. Rozhodl se odložit trochu své obvyklé chování a uvolnit se. Přeci jen na to měl po souboji s jestřáby právo. Počkal tedy na objednávku od dívek, kterým pomohl se usadit jako správný muž a pak si nechal zavolat číšníka, kterému požadované věci přetlumočil s nebezpečným jiskřením v oku.
    avatar
    Raiden
    Hráč
    Hráč

    Počet Příspěvků : 288
    Věk : 23

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Raiden za February 3rd 2013, 00:23

    Date Masamune

    Masamune tedy vyjmenoval to, co si poručily dámy a sám si řekl o saké a porci sushi. Pohledem stále těkal tam a zpět, protože se chtěl ujistit, že je nikdo nebude rušit v hovoru. Aby si zabezpečil trochu respektu, zlehka ze zad stáhl velký meč a zarazil ho do podlahy vedle své židle. Pro trochu ubezpečení skrz něj pustil trochu Raitonu a usadil se konečně na své místo. Příště až bude trocha času, si bude muset sehnat mapu hospod zde na ostrově. Nechtěl si to připouštět, ale byl s chakrou a energií téměř na dně, proto taky zvolil pokud možno nejbližší pajzl v dosahu. Nemohl se přeci před dámskou společností shodit a dělat slabocha, kterého vyřídí kdejaký souboj s nějakým tím ptáčkem. I když se muselo nechat, že to nebyl zrovna nejmenší ptáček, a už vůbec ne nejslabší. Každopádně to bylo za ním a on o tom mohl pouze vyprávět. Aspoň nějaká zábavná chvilka do jeho životopisu. Takže ještě než se obsluha uráčila doručit jídlo, pustil se do vyprávění... "Takže, nedávno jsem si zjistil umístění jestřábího svitku, tudíž hned, jak jsem vás opustil, stopl jsem si loď a dostal se na území Světlé Říše. Tam už bylo lehké se dostat až k oné skále kde sídlili. Sranda započala až tam. Souboj to nebyl zrovna lehký, musel jsem uspět v souboji proti několika klonům, které se učili z chyb těch předchozích. Primárně jsem však musel překonat poměrně velkou propast a během toho sejmout první klon. Byla to vcelku makačka, to se musí nechat. O to horší pak bylo šplhat vzhůru a zároveň se snažit vyhýbat útokům v podobě peří a větru. Nemusím říkat, že se svým Raitonem jsem byl tak trochu v nevýhodě, ale nakonec jsem to nějak zvládl a vyšplhal až nahoru, odkud jsem byl pro změnu snesen dolů do té propasti, kde je skrytá jeskyně se sídlem samotného jestřábího šéfíka. Trochu jsem s ním pokecal, zjistil, že jsem bojoval s jeho synem a nakonec provedl prvotní svolání, které mi bylo umožněno i bez znalosti potřebných kroků. Z hloubi té skály pak vyletěl Takashi a odnesl mě až sem na ostrov. Nyní mi už zbývá pouze ovládnout tu techniku a podvolit si toho padoucha." domluvil s mírným úšklebkem, když "padouchem" myslel svého hlavního summona. Někdo by to mohl nazvat summonem osudovým, pro něj to však zatím byl spíše summon prokletý, protože získat si u něj respekt bude nejspíše běh na delší dráhu. Každopádně smlouva byla podepsaná, svitek byl jeho, mohl trénovat kdykoliv.

    Po jeho vyprávění se na stole konečně objevilo jídlo a pití, které si skupina objednala. Aby to Date načal z té dobré strany, nalil každému do kalíšku pořádnou dávku saké a pronesl krátký, mírně kamenný přípitek: "Na naše vítězství v dalším chrámu!" Doufal, že když si už takto pozvednou morálku, tak aspoň bude jejích další cesta o něco jednodušší. Bohužel v nitru své duše se obával toho nejhoršího. Tyhle elementární chrámy skrývaly více než kameny, které byly potřebné k údajné záchraně světa, ale taktéž uvnitř byli jejích ochránci. Ochránci dostatečně mocní, aby nakopali celé skupiny shinobi. A i když v jejich uskupení bylo dost silných, nebyla to jistá záruka úspěchu. "Popravdě naší cesty do chrámu se začínám mírně obávat. Jsme příliš nesehraná parta a po minulé zkušenosti se obávám, aby někdo z nás nezařval. Už minule jsme ztratili jednoho z klanu Akuma, čert ví, co nás bude čekat v nejbližší době. A to nepočítám ty podivné chlápky, co nás napadli po prvotním setkání s vůdci kontinentů. Vše naznačuje bouři, bouři, na kterou bychom měli být připraveni." rozmluvil se možná až trochu moc na svojí povahu a zároveň mohl Tatsuki i Sayu trochu vyděsit. Znal však něco z historie těch dvou, takže si byl jistý, že si taktéž už minimálně párkrát prošly peklem na zemi podobně jako on.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Anonymní za February 3rd 2013, 13:15

    Saya Uchiha

    Celou tu dobu jsem byla tiše. Neměla jsem snad ani co říct. Jen jsem byla ráda, že ten kluk jménem Kido se nepotuluje s námi. Nejspíše by mi jinak rupla lebka. Ani nevím, proč jsem ho tak nesnášela. Prakticky jsem ho neznala, ale jeho jediné slovo mi dovedlo přivodit tak silnou migrénu, že se to nedalo vydržet. Jak se zdálo, do města jsem šla jen já, nee-chan a Date. Tohle složení mi dokonale vyhovovalo a prakticky jsem si neměla na co stěžovat. Měla jsem stále o čem přemýšlet, ale když už jsme se takhle někam vydali, rozhodla jsem se, že jednoduše vypnu. Svými starostmi jsem se mohla zabývat někdy jindy. Ve chvíli kdy budu naprosto sama. Znala jsem nee-chan dost dobře na to, abych věděla, že ona si každé změny v mém chování všimne. A pokud jsem k tomu připočetla fakt, že byla dost starostlivý člověk, nikdo se mi nemohl divit, že jsem se rozhodla takhle. Nic jsem proti Tatsuki neměla, ale nechtěla jsem jí přidělávat další starosti. Beztak těch svých měla dost. Když jsme našli nějaký ten podnik, koukla jsem se do jídelního lístku a objednala si. Nebylo ani moc co vybírat. Prakticky mě zaujal jeden název jídla, a tak jsem neodolala abych zjistila, co se pod tím tajemným názvem skrývá. Date začal vyprávět to, jak dostal svého summona. Ani nevím, jestli jsem ho moc dobře poslouchala. Koutkem oka jsem sledovala nee-chan a jen se sama sebe ptala, jestli je to dobrý nápad. Přeci jen už donesli jídlo, ale také saké. A jak jsem dobře věděla, nee-chan nebyla z těch, co by nějak pila, a tak jsem měla nějaké ty obavy. ,,Jen aby nějaké bylo." Pousmála jsem se snad trochu rozpačitě, když jsme si připíjeli na chrámy, které nás čekaly. Date začal o tom, jak jsme nesourodá skupinka lidí a já mu musela dát za pravdu. Bylo to tak jak říkal. Bylo toho tolik na co jsme si museli dát pozor. A navíc se nezdálo, že by si většina z nás rozuměla s těmi ostatními. Když se ujala slova nee-chan, trochu jsem se tiše zasmála. Věděla jsem, že Toshi jí bude dělat starosti, i když jsem do teď nedovedla pochopit, proč vlastně. Možná to s ním měla prostě tak jako já s Kidem. Ti dva se spolu nedovedli na ničem shodnout a mě to snad i mrzelo. Měla jsem pocit, že by z nich byli dobří přátelé, co by se vzájemně doplňovali. Na druhou stranu jsem jim do toho neměla co kecat. ,,Hehe, je pravda, že jsme jak časovaná bomba. Co se dá dělat. Nejspíš to lepší nebude. Já si tak ale říkám, že můžeme čekat i něco jiného." S těmito slovy jsem si povzdychla. ,,Všichni víme, že Origin jsou paličatí a nedají si pokoj. Po tom co jsme posledně utekli, si asi nenechají vzít tu šanci něco provést." sodala jsem. Ano, jediné, co mi dělalo starosti byli Akatsuki. A co víc mi dělalo vrásky na čele byl Kensei. Od našeho posledního setkání jsem na to nemohla přestat myslet. ,,No, nejspíš bych se měla trochu uklidnit a nemalovat čerta na zeď." Pokrčila jsem rameny jako kdyby se nic nedělo a dala si další sousto jídla. Nechtěla jsem vědět, jak Tatsuki bude reagovat na alkohol, ale bylo zajímavé ji pozorovat. Když jsem i já dojedla, koukla jsem se na nee-chan. ,,No, to moje docela ušlo. A co ty, Date? Jak jsi spokojen s potravou?" pronesla jsem trochu komicky. Jednoduše řečeno bylo na čase si trochu užívat tu volnost. Do chvíle než nás povinnosti zase dostihnou.
    avatar
    Raiden
    Hráč
    Hráč

    Počet Příspěvků : 288
    Věk : 23

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Raiden za February 3rd 2013, 20:03

    Date Masamune

    Masamune si trochu povzdechl, když Tatsuki odhalila jeho zdravotní stav. Bylo faktem, že se snažil nedat na sobě nic znát, avšak před ninjou - medikem to mohl těžko skrýt. Minimálně jeho hladina chakry byla minimálně znatelná, takže kdokoliv bystřejší to mohl vyhodnotit jako nedostačující. Kdyby měli nyní bojovat, zřejmě by byl pouhou obtíží a koupil by to jako první. Ale co se dalo dělat, souboj byl souboj a do něj měl jít každý vždy naplno. Aspoň tedy v případě, kdy o něco doopravdy šlo. A to tentokrát tak bylo.
    "Toshi... chápu tvé postavení k němu, možná až moc dobře, ale snad se nám s ním v této misi podaří spolupracovat. I když, stále na něj mám pifku kvůli tomu, jak mě prohodil přes půlku lesa. Za to bych ho nejraději nakopal do určitých míst..." hlesl s mírně chladným podtónem a trochu ďábelským úsměvem. Takari byl silný, to se muselo nechat, taktéž dost nepříjemný v jistých chvílích, ale pro tento úkol byl někdo takový nanejvýš vyhovující. Souhlasně odkýval i Sayinu definici jejích skupiny a vyslechl si to o Origin. Akatsuki... ta skupina byla naprosto overpower a jako bonus vlezlá jak osina v zadnici. Raději neřešit...

    Když přišel čas chlastu a žrádla, s chutí se saké napil. Chvilku ho poválel v ústech a až potom polkl. Nebyl sice doslova znalec, ale již saké několikrát měl, i když by oficiálně neměl. Ale kdo v této době poslouchal nařízení, když mohl život jednotlivce kdykoliv skončit? I shinobi si musel užívat naplno, dokud měl jak a z čeho. Samozřejmě, jak byla první runda v nich, tak nalil další.
    "No, sushi jsem sice jedl lepší, avšak na to jak to tu vypadá je to ještě dobré. A saké... nejsem přílišný znalec, avšak dalo by se nejspíše řadit k takovému průměru. Jakého názoru jste vy?" odpověděl na otázky a mírně se pousmál. Pohledem přejížděl od jedné k druhé a spokojeně cucal saké, které pozvolna začínalo ubývat.
    avatar
    Raiden
    Hráč
    Hráč

    Počet Příspěvků : 288
    Věk : 23

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Raiden za February 3rd 2013, 21:38

    Date Masamune

    "Ať mají účty jakékoliv, nedovolím, aby se k vám dostali." pronesl rázně a pohlédl Tatsuki do očí. Jak to slíbil, tak to chtěl taky dodržet, vždyť v rámci této mise jí přislíbil býti jejím ochráncem a to nehodlal porušit. Sice tu byla možnost, že bude muset nasadit svůj život, ale Tatsuki byla ta, pro kterou by to nejspíše udělal. Rozhodně by se tomu však rád vyhnul a raději podstrčil "řezníkovi" pod ruku například nějakého nepodstatného, bezejmenného ninju. A nebo pokud možno nějaké prkýnko.
    Každopádně se zdálo, že holkám aspoň trochu chutnalo, takže nemusel být Masamune úplně zklamaný z výběru pajzlíku. Problém byl, že došlo jak jídlo a i saké. Co se týkalo saké, zřejmě bylo dobře, že došlo. Tatsuki měla, jak sama uznala, už dost a i on sám poznával na sobě příznaky mírné otupělosti, avšak naštěstí nic vážného. "Jo, myslím si, že tohle by nám již mělo stačit, zítra budeme muset být funkční." přitakal své společnosti a raději si poprosil o sklenici vody, kterou začal pozvolna popíjet, avšak nejprve udělal krátkou zkoušku, skládající se z vizuální a pachové kontroly. Nikdo si nikdy nemohl být jistý.
    "My tři, Toshi a nejspíše Keiko, možná Nichiro a někdo méně známější, ale minimálně pět nás asi bude," pronesl po krátkém propočtu a po chvíli navázal: "Avšak, nikdy si člověk nemůže být jistý, že nás bude dost na to, abychom zvládli všechny nástrahy. A zase nás nemůže být příliš, protože velké skupiny nejsou zase příliš efektivní. Bude to tedy spíše o schopnostech než o počtu. V tom případě budu jako vždy žalostně zbytečný." dokončil spleť myšlenek a povzdechl si.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Anonymní za February 4th 2013, 08:49

    Saya Uchiha

    Když začali porovnávat chuť saké, málem jsem se rozesmála. Nebyla jsem žádný svatoušek a nee-chan muselo dojít, že čas od času jsem se také napila. Avšak nikdy jsem to nepřeháněla, tak že bych nebyla schopná dojít domů. ,,Date, nikdy jsi saké pořádně nepil, co?" pousmála jsem se trochu rýpavě a hodila do sebe další doušek jako kdyby to nic nebylo .Opět jsem v krku cítila tu pachuť, kterou tento nápoj měl, ale dalo se na to zvyknout. I když můj žaludek a játra si o tom musely myslet svoje. ,,Nekažme si volno Akatsuki. Dokud je nevidím, jsem trochu klidnější." oznámila jsem trochu rezignovaně a koukla se po podniku. Vypadalo to tu vcelku i dobře. I když bych měla nemalé výhrady, ale to momentálně šlo stranou a naprosto mimo mě. ,,Co se chrámů týče....jednoduše budeme muset zabrat. A pořádně. Hlavně nesmíme dopustit, aby tam někdo zůstal. V jakýmkoliv stavu. Nebudu se dívat, jak někdo další zavírá oči." zamručela jsem. Pamatovala jsem si na Junichiho a Kentu. Od doby, co jsme byly v Akatsuki jsem o nich neslyšela ani slovo, takže předpoklad byl naprosto jasný. A já nehodlala něco takového opětovně dopustit. Tentokrát ne. I když jsem neměla takové schopnosti jako nee-chan nebo Date. Zahleděla jsem se na nee-chan a na její výraz. Bylo docela komické sledovat její přiopilost, ale na to, že pila snad poprvé v životě nevypadala tak špatně. ,,Zítra si dáš povinně silný vývar." pronesla jsem vznešeně.,,A mise? Proč ne. Něco jednoduchého na rozhýbání by nám neuškodilo." Pokrčila jsem rameny a hodila do sebe ještě trochu saké. Pro dnes bylo pití dost. Nic se nesmělo přehánět a tímhle pravidlem jsem se řídila i já sama.
    avatar
    Raiden
    Hráč
    Hráč

    Počet Příspěvků : 288
    Věk : 23

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Raiden za February 4th 2013, 13:38

    Date Masamune

    Masamune se krátce zahleděl na Sayu a trochu pokrčil rameny: "Pil jsem ho jen s mírou, nikdy jsem se neopil, nevidím v tom nic úžasného. Stačí na chuť, to mi stačí. Navíc, oficiálně přeci žádné saké ještě pít nemůžeme." Zasmál se nakonec a mrknul na ní. Kdyby měl něco jako občanku, dalo by se zjistit, že oficiálně ještě plnoletosti nedosáhl. I když na to vskutku xichtem nevypadal. Každopádně to bylo fuk, saké v nich zmizelo dost rychle, takže nezůstal jediný důkaz, že něco takového požili. No, možná na Tatsuki se dalo něco poznat, avšak to by se dalo ukecat na nějaký vedlejší účinek jejího odvárku z bylinek. "S těmi elementy bude problém. Minule jsme jich potřebovali všech pět. Naštěstí nám chybí ty, které se dají sehnat i bez chakry. Vodu vezmeme do lahve, trocha hlíny se sežene všude a vzduch je všude kolem nás. Takže to snad nějak zařídíme." potvrdil onu elementární debatu a domněnku. Jestli je opět čekají takové hádanky jako minule, byla tu možnost, že by je ani někdo jako Nichiro nemohl opět zachránit. Z nějakého důvodu to Masamune viděl čim dál více černěni a to byl jen průměrný pesimista.

    Konečně Tatsuki navrhla trochu radostnější plán na trávení času, nežli jen depresivní debatu ohledně budoucího průšvihu a placení účtu v hospodě. Mise lahodila Masamuneho sluchu. Již dlouho na žádné nebyl, docela by se hodilo vydělat si zase nějaké to Ryo. Vzhledem k ekonomické krizi, která zajisté zastihla i Temnou Říši se každá koruna hodila. Navíc vzhledem k úplatkům loďmistrům, aby je převezli inkognito z říše do říše, přišly v poslední době sakra draho. A to se ani Masamune neplavil zrovna často. Většinou to byly jen dvě výpravy za summonem. Jedna byla krutě nešťastná, druhá krutě úspěšná. "Tož, tak se tedy zvedneme a vrátíme se do Temné. Mise zní fajn, aspoň nacvičíme něco jako týmovou práci." odsouhlasil nakonec plán -Mise- a vstal. Odněkud ze své zbroje vytáhl nějaké ty bankovky, položil je na stůl a dodal: "Půjdeme? Vystřízlivíme na lodi... snad.
    avatar
    Keiko Lysea
    Moderátor
    Moderátor

    Počet Příspěvků : 1058
    Věk : 21

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Keiko Lysea za February 4th 2013, 17:10

    Keiko Lysea

    Osoba zahalená černým pláštěm a kapucí, která ji zakrývala téměř celý obličej, posedávala na nižší střeše obchodu s potravinami, jednou rukou se opírala o pokrčené koleno a sem tam na nějakého kolemjdoucího hodila maličký kamínek, očividně se velmi nudila, což šlo poznat díky jejímu opakovanému povzdychu, jenž se ozval z jejích úst každých pět minut. [dirthink]Schází mi..." „S tím nic ale nenaděláš, a to ty sama moc dobře víš." „Hai, ale i tak, když ho nevidím, je to jakoby se svět náhle zpomalil a ztratil všechny živé barvy." „Nechtěj mi namluvit, že jsi se-“ „Ne! Je to jen přítel a navíc bych stejně u něj nepochodila, i kdyby tomu tak bylo." „Proč myslíš?" „Nejsem dost dobrá." „Ani nevíš, jak jsem ráda za to, že nemusím tohle prožívat, občas je lepší necítit nic než se takhle utápět. Nechce to někdy zkusit?" „Ne, Ame-nee, nikdy nebudu jako ty." „Jak chceš.[/dirthink] Znovu jsem si tiše povzdychla a trefila nějakého důchodce do zad, náraz nemohl ani cítit, jelikož se od něj drobný kámen jen odrazil a dopadl neslyšně na zem, pouze pár dospělých se po mě pobouřené ohlídlo, ale nakonec to nechalo být. [dirthink]Lavi Hyūga, to jméno se tak rychle stalo nepřítelem všech... Hnusí se mi fakt, že dokonce i ostatní z Temné Říše, kteří Laviho znali, byli s ním v chrámu, kde pro nás neustále něco dělal, ho jednoduše označí za terč odměny a nedívají se na to, že je to stále člen stejné říše, kam spadáme i my." „Kei? On ale dobrovolně odešel a tím se vzal toho členství, nezapomínej na to." „Ale stále je to náš bývalý vrstevník! Jak ho někdo může hodit za hlavu pouze kvůli tomu, že se rozhodl vydat jinou cestou! Neprovedl nic tak zlého, aby se tak k němu ostatní chovali! Nikoho nezabil, nikomu naschvál smrtelně neublížil! Neporušil zásadně žádné z pravidel, tak proč sakra?![/dirthink] Křečovitě jsem sevřela pěst, vzala ten největší kamínek do ruky a hodila ho po první lidské bytosti, která mi padla do rány, bohužel jsem však trefila někoho, koho jsem zrovna nechtěla, hlava Tatsuki Hantazu mohla pocítit nepříjemnou bolest v horní oblasti, kam jsem se v záchvatu vzteku strefila. Rychle jsem vyskočila na nohy a rozeběhla se směrem kupředu, přičemž přeskakovala ze střechy na střechu za účelem zmizet Tsuki z dohledu, věděla jsem, že z toho bude problém, ale nedalo se nic dělat, mé chování bylo poslední dobou velice zvláštní, dokonce jsem i začala utíkat před svými "přáteli" a o co víc, skrývala jsem svou existenci pod pláštěm, který mi byl jedinou vzpomínkou na to nejdražší...

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Anonymní za February 4th 2013, 18:42

    Saya Uchiha

    Nechtělo se mi moc ignorovat to, jak se nee-chan odpotácela na toalety. Bylo na ní i poznat, že není zvyklá pít alkohol. Lehce jsem si vzpomněla, jak jsem asi vypadala já, když jsem zkusila svůj první doušek saké. Popravdě mi bylo špatně snad ještě týden potom. Když jsem si na to nyní vzpomněla, musela jsem se jen pro sebe pousmát. Ale když se vracela, vypadala už vcelku normálně až jsem uvažovala o tom, jestli to nešla vyzvracet. Nebylo by na tom přeci nic špatného. Na druhou stranu jsem si nedovedla představit, jak zvládne cestu lodí. Ale to byla jiná starost. Taktéž jsem se zvedla a něco na stůl přihodila, protože jsem jen chtěla ocenit tu pohostinnost, která tu panovala. Dýško přeci nebylo nijak špatné. Vyšla jsem ze dveří a snad trochu zamyšleně jsem s ostatními pokračovala k přístavu, kde jsme se měli nalodit na loď do Temné Říše. Možná bych si měla pořídit něco teplejšího. Kdo ví, kdy nadejde pořádná zima. Projelo mi hlavou. Ani nevím, proč mě tohle napadlo, ale zdálo se to vcelku logické.
    avatar
    Keiko Lysea
    Moderátor
    Moderátor

    Počet Příspěvků : 1058
    Věk : 21

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Keiko Lysea za February 5th 2013, 06:41

    Keiko Lysea

    Podařilo se mi po pár minutách Tatsuki setřást, sic její pokřik směřující k mé osobě mě donutil sebou trochu cuknout, bylo však trochu blbé, že jsem jí takto utekla a ani se neomluvila, ale na druhou stranu, koho to mělo zajímat? Byla to jen neškodná nehoda, která nikomu příliš neublížila, tak k čemu potřebovat omluvy? [dirthink]Copak, Keiko? Neříkala si ještě před chvilkou, že se nechceš stát mnou? Vidíš ale, co teď děláš? Tvé smýšlení se velice nápadně podobá tomu mému.[/dirthink] Ame měla pravdu, začínala jsem být jako ona a to jsem přeci nechtěla nebo snad ano? Ne, rozhodně ne, kdyby tomu tak bylo, zůstala bych sama, bez přátel, bez Laviho, nemohla jsem něco takového dovolit, ačkoliv mám i nyní ještě nějaké přátele? [dirspeech]Omlouvám se.[/dirspeech] Ozval se můj hlas, jeho neutrálnost dokonce mohla i mírně Tsuki zmást o tom, kdo to za ní vlastně právě stojí, kapuci jsem odmítala ze své hlavy sundat, takže takto tam stála osoba oděna v černém a jediné, co z ní bylo alespoň napůl vidět byla drobná ústa, jenž postrádala jakýkoliv náznak radosti nebo emocí vůbec. Seskočila jsem ze střechy rovnou do ulic Nagashi, přičemž pouze mlčky vzhlédla směrem k Tatsuki, čímž jsem ji odhalila téměř celý svůj obličej, pár sekund jsem se jí upřeně dívala do očí a poté se pomalu vydala nějakým směrem se sklopenou hlavou k zemi, což mělo za následek, že mi opět kapuce spadla do tváře. Proč jsem se tak chovala? Bůh ví... Ani já sama jsem zatím nedokázala určit důvod téhle náhlé změny, bylo to snad tím, že jsem se již nyní nesměla zmiňovat o Lavim, protože by po něm ostatní šli nebo by vykecali to, že jsem zachránila jednoho z hledaných Nukeninů a Noctis by mě za to později patřičně potrestal? Nebo to byla předehra k ukončení a zpřetrhání všech posledních pout v Temné Říši předtím než odejdu? Či jsem změnila názor na návrh Ame, který zněl, abych vyhladila všechny, kteří o mě byť jen něco vědí? Docela jsem litovala Tatsuki, jelikož já být na jejím místě, nejspíše bych nevěděla, co v takové chvíli dělat, takže jsem ji nic neměla za zlé a raději jsem se usadila po cestě na lavičku, abych mohla v klidu zapřemýšlet nad tím, co dál...

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Anonymní za February 5th 2013, 10:09

    Saya Uchiha

    Když jsme pokračovali do přístavu, zdálo se, že nás už nikde nic nepřekvapí. Každý z nás měl na tváři nějaký ten výraz a nějaké myšlenky. Koho by ale napadlo, že to nee-chan schytá nějakým vtipálkem kamenem do hlavy? Nejspíše nikoho. Když se nee-chan povalovala po zemi, jen jsem se k ní sklonila, abych zjistila zda je v pořádku. Kterej prevít! Hučelo moje podvědomí a moje oči hledaly viníka, i kdyby se měl schovat. Doslova to ve mě vřelo. Snad to bylo proto, že jsem kdysi přísahala, že na nee-chan budu dávat pozor. A nedopustím, aby se jí něco stalo. Ano,ten hloupý slib, který jsem vyslovila jakmile jsme opustili Akatsuki. Jak se ale zdálo, postupem času se mohlo zdát, že by to mělo být naopak. Nee-chan byla silná. A víc než to. Její techniky byly mocné a naháněly až husí kůži. Což se ovšem nemohlo říci o mě. Prakticky jsem používala stále ty samé techniky. O svém summonovi jsem dále jen snila, protože jsem se cítila příliš slabá než abych to šla zkoušet. Navíc abych někoho ohrozila. Když se nee-chan zvedla ze země a pronesla, že máme klidně jít, měla jsem pocit, že si ze mě dělá legraci. Jen jsem zakroutila nesouhlasně hlavou a sama jsem se rozešla tím samým směrem, co ona. Avšak na druhou stranu jsem si držela jakýsi odstup. Nic v tom nebylo, snad jen přehnaná starost a opatrnost. Nechtěla jsem jednoduše, aby se jí něco stalo. Znovu. I když jsem však sledovala nee-chan, moje hlava byla jako vždy trochu zaneprázdněná .Přemýšlela jsem o tom, že než bychom šli do těch chrámů, nebylo by od věci se ještě něčemu přiučit. Na druhou stranu jsem nevěděla, jestli to po té misi stihnu. Kdo ví, ale bylo by to přeci jen fajn. Ta vize, že bychom se tam mohli zase potkat s NIMI mě moc nelákala, a tak jsem chtěla být připravená. Možná, že budu jen na obtíž. Možná bych měla zůstat doma a neplést se jim do toho. Oproti nim vypadám spíš jako nováček. Heeeeh. Hudrovala jsem si ve své hlavě a koukala na nee-chan, která byla nedaleko. Ale copak můžu? Slíbila jsem to. Musím. I když ten slib už zjevně neznamená skoro nic.
    avatar
    Raiden
    Hráč
    Hráč

    Počet Příspěvků : 288
    Věk : 23

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Raiden za February 5th 2013, 22:26

    Date Masamune

    Masamune pokračoval volným tempem v cestě, jelikož je Tatsuki hravě dohnala. Zdálo se, že po návštěvě toalety jí bylo zřejmě lépe. Raději se nezaobíral tím, co tam prováděla, třeba to bylo státním tajemstvím nebo případně něco intimního. A to by třeba mohl Tatsuki dostat do rozpaků. Celé tohle jeho podivné smýšlení vyrušil kámen, který přilétl ze strany, kde bylo jeho zorné pole snížené kvůli drobnému nedostatku - chybějícímu oku. Nestihl ani pořádně zaregistrovat osobu, co kámen hodila. Byl to jen černý flek. Dneska už opravdu nebyl ve své kůži. Tatsuki náhle prohlásila, že se na chvíli zdrží a že na ní mají počkat. Masamune nenamítal. Tatsuki jistě věděla, co měla dělat a důvěřoval jí. Sice jí přislíbil ochranu, ale tentokrát jí snad nepotřebovala. Navíc... teď by neochránil ani mouchu, protože jeho chakra byla nula nula nic. Inu, co se dalo dělat. Pokračoval tedy, nejspíše společně se Sayou, až do přístavu, kde to zakempil u nejbližší zídky a trochu si oddechl.
    avatar
    Keiko Lysea
    Moderátor
    Moderátor

    Počet Příspěvků : 1058
    Věk : 21

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Keiko Lysea za February 6th 2013, 08:29

    Keiko Lysea

    [dirspeech]Byla to nehoda.[/dirspeech] Vyšlo suše z mých úst a dále jsem se dívala se sklopenou hlavou k zemi, musela jsem se sama sobě v hlavě smát, co jsem to proboha řekla?! I kdyby to byla nehoda, mám právo se takto chovat, zaslouží si to, všichni z Temné Říše si tohle zaslouží, ale jen někteří jsou hodni pouze takto malého kamínku. [dirthink]Začínám tě mít ráda, má drahá polovičko.“ „Však jsi tohle chtěla, či?“ „Ano, právě proto.“ „Hehe![/dirthink] Při poznámce o společnosti a o nějakém klábosení jsem se pobaveně zašklebila a hlasitě se zasmála, několik lidí z Neutrální Říše na mě hodilo dosti divné pohledy, které jsem jako vždy odignorovala, jelikož starat se o každé bezvýznamné pokroucení hlavy nad mou existencí jednoduše nemělo smysl. [dirspeech]Mám tady ještě něco na práci, neubližte si moc.[/dirspeech] [dirthink]Chci vás totiž hezky v celku.[/dirthink] Zbytek věty mi proběhl myslí téměř automaticky, zvedla ruku Tsuki a Saye, jenž celou dobu stála někde opodál, na pozdrav a bez jediného pohledu se ztratila ve velkém davu lidí, do kterého jsem ale vůbec nezapadala svým nynějším vzhledem. Najednou do mě narazilo nějaké malé dítě, podívala jsem se mu do obličeje a uviděla tu radost, dětská naivita byla hezká věc, když jsem se nad tím tak déle zamyslela, já byla do této doby malým dítětem, co si myslelo, že svět je bez nejmenší chybičky, avšak od dob, kdy jsem málem přišla o Laviho, se tento postoj radikálně změnil, ačkoliv jsem ještě stále nebyla tak příliš zkažená jako Ame. Klučina při pohledu na mojí smrtelně vážnou tvář raději vystrašeně odstoupil několik kroků a rozeběhl se směrem, kterým přišel, trochu posmutněle jsem přivřela oči a vydala se za ním, naštěstí moje rychlost byla větší než ta jeho, takže mi netrvalo dlouho a bez problému jsem ho dohnala. Vytáhla jsem zpod pláště jedno velké lízátko a podala ho chlapci, bylo vidět, že mi příliš nevěřil, ale můj příjemný úsměv ho nakonec přesvědčil o opaku.[dirspeech] Děkuji! [/dirspeech][dirspeech]To nic.[/dirspeech] S nenápadným úsměvem na tváři jsem poté dále pokračovala ve své cestě, která již nabírala konce, takže jsem měla o důvod více se začít alespoň trochu radovat...

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Anonymní za February 6th 2013, 09:23

    Saya Uchiha

    Co se tu to děje? Kdo je to? Uhm....? Keiko-chan? Proletělo mi hlavou, jakmile Tatsuki řekla to jméno. Nedávalo mi to smysl. Proč by někdo jako Keiko házel po nee-chan kámen? A proč by se chovala takhle? Byl fakt, že o tom, co dělala tu dlouhou dobu, co jsem jí ani neviděla, jsem netušila vůbec nic. Ale jak se zdálo, muselo se něco stát. Pamatovala jsem si, že se dovedla usmívat. Ale teď? Svět je snad čím dál temnější. Osud si hraje dost nebezpečnou hru! sykla jsem si v duchu a když jsem si spíše všimla, že nee-chan je už na odchodu, pomalu jsem se za ní rozešla směr přístav. Tentokrát jsem už nečekala. Šla jsem dost pomalu na to, aby mě mohla kdykoliv dohnat. Buď s Keiko nebo i bez ní. Hlavu jsem měla kupodivu sklopenou a sledovala spíš zem než svoje okolí. Moje hlava si stále myslela svoje. A to, že bych do žádných chrámů neměla ani chodit. Budeš tam jen na obtíž. Konstatovalo moje podvědomí a já si jen velice tiše povzdychla. Snad jsem tohle ve své hlavě slyšela jen díky tomu, že od doby, kdy se objevil před mýma očima Kensei, trpěla jsem jakýmsi komplexem méněcennosti. Nadále mě vnitřně sžíralo, že jsme ho tam nechaly. Přece to byl náš kamarád. A co hůř pro mě. Byl to Uchiha. Moje ruce se sevřely do pěsti, aniž bych to nějak registrovala. Až se příště objeví, může to být kdekoliv. A sotva se tam objeví Archon nebo někdo. Ksooo! Musím zabrat. Hodně zabrat. Tenhle směr nemá význam. Nebo budu dělat všem jen ostudu! sykla jsem si dodatečně v hlavě a před očima jsem měla jen ten den, kdy nás odtáhli do Akatsuki. A den, kdy nás od nich dostali. I když to nebylo tolik radostné. Konečně jsem zaregistrovala, že jsem konečně v přístavu. Očima jsem vyhledala Dateho a opřela se o něco kus od něj. Jen jsem na chvíli zavřela oči. Potřebovala jsem všechny ty starosti vyhnat z hlavy.
    avatar
    Raiden
    Hráč
    Hráč

    Počet Příspěvků : 288
    Věk : 23

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Raiden za February 6th 2013, 23:33

    Date Masamune

    Netrvalo to dlouho a Tatsuki se vrátila. Co se týkalo pesimismu, toho bylo v jejích skupině vskutku hodně a projevoval se snad u všech. No, možná ona byla výjimka. Nebyla snad chvíle, kdy by jí Masamune viděl v tomto stavu. Většinou vířila optimismem a nenechávala se zlomit ani v krajních situacích, když bylo všem ouvej. Velká duše v malém těle, tak by se to dalo nazvat. Masamune nijak nepřerušoval onu dojemnou chvilku mezi Sayou a Tatsuki. Kdyby nebyl tak chladné povahy, možná by až slzu uronil nad tím, jaké pouto se utvořilo mezi zástupci dvou odlišných rodů. Toto přátelství bylo daleko větší než kdejaké, které poznal. Titul nee-chan tu byl vskutku na místě, aspoň podle jeho chápání povahy lidí, v čemž byl bohužel Masamune velmi zanedbalý. Nikdy se o tyhle problémy příliš nezajímal. Sourozence neměl, měl přátele, jen přátele. Ani dobré, ani špatné. Aspoň tak tomu bylo v letech, kdy ještě tahal gumovou katanu a dlabal kašičku. Teď měl rivaly, spojence a pomálu přátel. Na rukou měl krev. Krev lidí a dokonce i dětí, i když to nebylo nikdy zcela úmyslné. Trochu si povzdechl. Život je ku*va. usoudil nakonec v myšlenkách a mírně si odkašlal, aby upoutal nějakou tu pozornost. "Okej, loď je tady a já bych se rád prospal, tudíž se, prosím, přesuňme a urychleme vyplutí, pokud je to možné." pronesl vážným tónem a mírně přimhouřil své jediné očko.
    Když si řekl své, pozvolna se otočil, oplatil Tatsuki mírný úsměv a vydal se po dřevěné podlážce na palubu lodi, která by je snad mohla dostat do Celestu. Vyjednávání raději přenechal Tatsuki. Ta raději mluvila než prováděla něco jiného. A Masamune bohužel neměl dobré zkušenosti s úředními osobami na lodích. Vždycky po něm chtěli nějaké poplatky či případnou pomoc s tím a zase tamtím. A to tentokrát fakt nechtěl. Měl v úmyslu si někde zalízt a zregenerovat svojí zásobu chakry a energie, aby byl zase plnohodnotně použitelný. Vždyť teď by ani nezalil zahrádku Tatsuki. Takže pokud vše prošlo hladce, hodlal prospat celou cestu až do Temné.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Anonymní za February 7th 2013, 15:29

    Saya Uchiha

    Nee-chan se brzy dostavila a zařídila nám místo na lodi. Jen jsem se někam usadila a hleděla před sebe na tu vodu. No v tom mě nee-chan objala a spustila svá slova. Stále jsem se dívala před sebe, snad jako kdybych neposlouchala, ale opak byl pravdou. Poslouchala jsem jí moc dobře. Bylo pěkné, co říkala, ale to nijak na mé náladě nepřidávalo. Když skončila na tváři se mi objevil velice malý a sotva znatelný úsměv. Ale za to byl zcela upřímný. Bez nějakých přetvářek a podobně. Tentokrát jsem nechala působit jen své čisté emoce. ,,Já vím nee-chan. Problém je v tom, že čím víc se toho děje, tím víc si připadám naprosto k ničemu. Každý kolem mě sílí, mění se a já mám pocit, že jsem uvízla. Jako loď na mělčině." Povzdychla jsem si a koukla se na ní. ,,Jsi asi desetkrát silnější než já. To nemluvím o Datem, Keiko nebo Toshim. Vaši summoni jsou opravdu skvostní. Já o tom svém jen sním, protože teď by mě nejspíš roztrhal na kusy. Ale co to plácám. Tohle není něco, s čím bych se měla chlubit. Jde o to, že čím víc všichni sílí, tím větší má pocit, že já svoji část slibu nedovedu dodržet. O to jde." Povzdychla jsem si a koukla se smutně na ní. Pravdou bylo, že se stala někým ke komu jsem začala i vzhlížet. Když jsem přišla do Temné Říše poprvé, bylo mi jedno, co si ostatní myslí nebo co cítí. Byla jsem uzavřená do sebe a starala se jen o sebe. Nic víc. Toť vše. Ale od doby, kdy jsem poznala ji se všechno změnilo. Tajně jsem doufala, že jednou budu stejně tak dobrá jako ona. Ale ten sen byl hodně vzdálený realitě. Nee-chan se odebrala někam, kde by jí bylo líp, ale vzhledem k tomu, že špatně snášela loď, si moc nemohla vybírat. Před očima jsem měla na malou chvíli ještě Neutrální Říši než jsem ustoupila a posadila se k nee-chan. Lehce jsem jí objala za ramena a zavřela oči.Ale nikdy se nepřestanu snažit. Zaberu, abych nebyla tolik pozadu. Budu dělat vše pro to, abych svojí část slibu zase byla schopná dodržet.
    avatar
    Raiden
    Hráč
    Hráč

    Počet Příspěvků : 288
    Věk : 23

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Raiden za February 8th 2013, 18:52

    Date Masamune
    ¦ Neutrální říše > Město Nagashi >>> Temná říše > Celestus ¦

    Všichni byli již naloděni. Masamune ještě sledoval Tatsuki, jak řešila potřebné věci s kapitánem a trochu se pousmál. Její úsměv a celkový vzhled asi každého nutil si myslet, že se jednalo o někoho ze Světlé Říše. Trochu ironické, to zajisté ano, ale zároveň to bylo jistým způsobem roztomilé. Samuraj byl rád, že měl v týmu někoho takového. Vždy se to hodilo. Nehledě na to, že z jejích současné trojice byla zřejmě nejmocnější. Vždyť byla oficiálním čuníkem. Loď pozvolna zvedala kotvy a na Tatsuki bylo jasně vidět, že jí nebylo zrovna nejlépe. Rozhodl se jí tedy trochu povzbudit a na chvilku k ní usedl. "Neboj, než doplujeme do přístavu v Temné, tak ti bude zajisté lépe. Tedy... doufám." pronesl nejistě a nahodil nervózní úsměv. Buď jí bylo špatně z alkoholu nebo byla těhotná. Člověk si nikdy nemohl být jistý. Avšak ta druhá možnost přišla krajně nepravděpodobná, jelikož podle toho, co Masamune vykoumal, Tatsuki někoho neměla. Tedy měla svojí nee-chan, ale pokud Saya neskrývala nějaké tajemství, tak s ní by dítě mít nemohla. A sakra, nad čím to tam Masamune vlastně přemýšlel, už by fakt neměl pít ani kapku chlastu, přicházely na něj divné myšlenky. "Co myslíš, že vyfasujem za misi?" zeptal se jen tak do větru. Jelikož jí nebylo příliš dobře, nechtěl jí příliš zdržovat. Taky potřebovala odpočívat. Nezdržoval ji tedy dlouho, ještě s ní prohodil několik slov na téma mise a pak se zvedl. Odebral se do podpalubí, kde si našel nějaké to místo na spaní, aby se mohl pořádně vyspat. Tuto možnost nabídl i Tatsuki, aspoň by to vyležela. Loď mezitím nabírala rychlost za příznivého větru a mířila ke svému cíli.
    avatar
    Keiko Lysea
    Moderátor
    Moderátor

    Počet Příspěvků : 1058
    Věk : 21

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Keiko Lysea za February 18th 2013, 16:28

    Keiko Lysea

    [dirthink]Možná bych konečně mohla...[/dirthink] Mé myšlenky se opět ubíraly velice zvláštním směrem, seděla jsem na bráně města Nagashi a dívala se na svou pravou dlaň, černý Uroboros, znamení toho, že patřím k jisté organizaci mrtvých lidí, kteří díky svým velkým skutkům dostali druhou šanci na život a já se mezi ně vetřela vlastně jen za pomoci mého otce. [dirspeech]Chybíš mi, Otou-san...[/dirspeech] Tichý šepot na pár sekund narušil mrtvolné ticho v mém okolí, které opět zase velice rychle nastalo, jakmile se má ústa zavřela. [dirthink]Zajímalo by mě, jak se asi máš. Možná tvá volba byla špatná, možná nejsem dost dobrá, abych se zařadila mezi ty největší své doby, však jsem ještě nikoho z nich neviděla, vědí o mě vůbec ostatní? Přála bych si, aby jsi tu byl se mnou a mohl mi dát odpověď na moje otázky.“ „Keiko, mám nápad na odreagování, pojď.“ „Cože? Kam chceš jít?“ „Půjdeme trochu poškádlit naše štěstí a upozornit na sebe Shinigamiho.[/dirthink] Ame se tajemně zašklebila a zmizela v temném zákoutí mé mysli, tohle její zatajování bylo hrozné, vždycky něco naznačila, ale nikdy to neprozradila do konce, mírně jsem se zašklebila, protože ve mě její slova vzbudila jakýsi zájem o to zjistit, kam se to se mnou chce zase vydat. Ani jsem již nepočítala s tím, že by mě chtěla vzít na nějaké bezpečné místo, dobrodružství jsem neměla nikdy dost a když se ho chtěla dobrovolně účastnit i má drahá polovička, byla jsem natěšená jako malé dítě. Seskočila jsem na pevnou zem, vrátila se na pár minut do města, kde okradla několik kolemjdoucích, abych měla na zaplacení lodi, která by mě převezla do jedné z říší, mé kroky se poté vydaly rovnou k rozsáhlému přístavu Neutrální Říše, kde jako na zavolanou akorát odplouvala rybářská loďka směřující do Sanctumu, stačilo pouze nahodit smutná očka na rybáře, jenž se nade mnou posléze slitoval a nechal mě za těch pár peněz u sebe na palubě, kde jsem si sedla na okraj lodi a pozorovala nekončící hladinu moře, zatímco se utápěla ve vzpomínkách na Laviho a mého otce...

    Sponsored content

    Základní Re: Město Nagashi

    Příspěvek pro Sponsored content