~ Naruto: Element's Chronicles ~

Vítejte na Naruto Chronicles (NCH). Internetovém fóru zaměřeném na hraní text rpg hry na námět známého anime & mangy Naruto. Všichni noví hráči jsou vítáni! Pro nováčka doporučuji topic S&S.
 

    Písečná Pláž

    Share
    avatar
    Noctis Lucis Caelum™
    Administrátor
    Administrátor

    Počet Příspěvků : 2660
    Věk : 22

    Základní Písečná Pláž

    Příspěvek pro Noctis Lucis Caelum™ za August 30th 2012, 01:58

    First topic message reminder :

    - Písečná Pláž -



    Písečná pláž ostrova Nagatashi je jedna z těch nejznámější a též nejlepších pláží ze všech tří říší. Nachází se severovýchodně od města Nagashi a před zraky nezvaných hostů je skryta mohutným lesem a příjemnou zelení, která dokonale dokresluje celkové prostředí pláže. Její rozloha na délku činí něco málo přes dvacet kilometrů, které se táhnout do obou stran po kraji celého ostrova Nagatashi. Je známé, že na této pláži se nachází ten nejjemnější písek a voda zde má příjemnou teplotu, ani moc vysokou, ani moc nízkou. Navíc zde díky přírodním podmínkám, které téměř nenarušilo lidstvo, lze pozorovat v lesích různé druhy ptactva a ve vodě zase rozmanité druhy ryb a dalších mořských živočichů. I přes obrovskou velikost písečné pláže ostrova Nagatashi se oficiálně chodí pouze na část zabírající zhruba tři kilometry, je totiž známo, že dál už je výskyt mořských ježků na skalách a navíc tam žijí některé ohrožené druhy zvířat. Lze si lehnout na připravené lehátko či pouze do písku. K dispozici je též něco jako plážový bar.

    V okolí se vůbec nic neděje, všude je klid.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za October 19th 2012, 18:26

    Saya Uchiha

    ,,Jaký to tam je?" Zopakovala jsem a do tváře se mi vrátil optimismus. Věřila jsem, že kdyby Toshi slyšel, jak se tady bavíme vesele o Akatsuki, byl by nervní jako sáňky v létě. Kdo ví, jestli by to neskončilo opětovnou bitvou mezi námi dvěma. Opravdu jsem byla ráda, že ty neshody ustoupily a panovalo mezi námi něco jako křehké přátelství. Tedy pokud se to tak dalo nazvat. Do teď jsem nijak nepochopila onu malou nehodu, která se přihodila během tréninku. Jen jsem si na to vzpomněla, cítila jsem, jak jsem celá nesvá. ,,Jejich sídlo je fakt velký." Začala jsem zlehka a snažila si při tom vybavit každý detail. I když byl fakt, že na své období u Akatsuki jsem nebyla moc hrdá. ,,Možná mají i nějaký ten vkus. Rozhodně si nežijou špatně. Ale o jejich každodenním životě téměř nic nevím." Pokrčila jsem rameny. ,,My jen trénovali a trénovali. Brali to docela vážně, to se musí nechat. Občas nějaký úkol, ale nebylo o co stát. K čemu být silný shinobi, když po tobě jde celý svět? Vím, co si mysleli o mě a nee-chan. Co si stále myslí. Do teď někteří jen čekají na to, že stále sloužíme jim." S těmito slovy jsem to zakončila a trochu se pousmála. ,,Věř mi, nechtěl by jsi tam být." Dodala jsem a lehce jsem jej poplácala po rameni jako nejlepšího kamaráda. Bývalo nás tolik. Polovina je mrtvá a kdo ví, kde je zbytek. Kdo to mohl tušit, když jsem do Temné a do toho města poprvé vkročila?! Před očima se mi najednou objevil Kenta i s Jun´ichim. Opravdu nás na začátku bylo víc. Ale já si uvědomovala, že se časy mění hodně rychle.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za October 19th 2012, 18:47

    Shi

    Poslouchal ji, když mu to začala vyprávět. Zabrousil myšlenkami trochu jinam. Aha, no, takže asi nebyli zas tak zlí. Pověděl. Jen prostě...jsou hledaní a některé věci nejsou zrovna správné. Pověděl a přitom se stále díval na ni. Ale pravda je, já tam nebyl, takže nejsem v obraze. Pověděl dál a povolil trochu svaly v kolenou. Podle slov, které mu řekla, hodně dbali o to, aby měli co nejsilnější členy. To se dalo čekat. Zamyslel se i nad tím, jaké by to asi bylo, kdyby on byl v Akatsuki, třeba by zesílil mnohem víc než tady, ale taky to mohla být pouze jeho domněnka. Rozhlédl se. Jenže i tak ho zajímali, tak nad nimi přemýšlel víc. Podíval se na ni, když řekla jednu z těch posledních vět. A sloužíte? Zeptal se tedy, když to téma tak načala. Jenže na tu úplně poslední věc zakroutil hlavou. Já ani vlastně nevím, kde chci být víš. Pověděl a zadíval se ji do očí. Ztratil sem domov a navíc se tam nemůžu vrátit, jenže toho, co se tam stalo nelituji. Pověděl a pohlédl na stranu. Ničeho toho, co jsem tam udělal, nelituji. Pověděl šeptem a díval se mimo.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za October 19th 2012, 19:00

    Saya Uchiha

    ,,Víš, člověk by měl být tam, kde má přátele." Odpověděla jsem mu pomalu a tiše. Potom jsem se vrátila k otázce s Akatsuki. To, jak se o to zajímal, mi dělalo trochu vrásky na čele. Nebylo by dobré, abych v něm navnadila touhu stát se jedním z nich. ,,Pokud nelituješ, jsi šťastlivec." Promluvila jsem po dlouhém nádechu a sledovala moře v dálce. ,,Horší je, když sám nevíš, jestli lituješ či nikoliv. Víš, každý tu nemá andělskou minulost." Dokončila jsem a trochu posmutněle se pousmála. Hned na to jsem se vydala na stinné místo. Opět se mi do hlavy vhrnuly myšlenky, které jsem si nechtěla připomínat, ale stalo se.
    Moc dobře jsem si pamatovala ten den, na který jsem chtěla zapomenout, ale kdykoliv jsem si vzpomněla, cítila jsem zlost jako tenkrát. Ale také lítost a zmatek. Nemohla jsem nijak odčinit to, co jsem udělala, ale něco z toho, co se stalo, ve mě něco zanechalo. Něco, co mi určovalo mojí cestu. Moje další kroky. Snad abych jednou neudělala to samé. Znovu.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za October 19th 2012, 21:01

    Shi

    Na její první slova se podíval do země. A mohu...mohu vás nazývat přáteli? Zeptal se a mohla poznat, že při té otázce váhal. Možná neměl v životě moc přátel, možná se něco stalo v jeho domovině, co se týká přátelství, a proto toho nelituje. To zůstalo skryto jeho minulostí. Na její další slova dal jen hlavu ke straně. Krev za krev, život za život, ale on měl hodnotu pro mě ne jednoho, ale více životů. Pověděl tiše, ale mohla to dobře slyšet. Pak šel za ní, když zamířila ke stínu. Na každého jsou zřejmě přichystané nějaké nástrahy. Pověděl už ne tiše, ale normálním tónem. Zamyslel se nad přítomností a budoucností, ale pak se směr prudce změnil a skončil v minulosti. Povzdychl si. Zvláštní...je opravdu zvláštní o tomhle s někým mluvit. Jiný názor než můj, jiné zkušenosti, jiný život. To byly myšlenky, které se mu proháněly hlavou. Při těch myšlenkách se na ni zadíval. Ale podle tvého pohledu usuzuji, že tys našla to své světlo. Pověděl si zase v mysli a podíval se směrem k Tatsuki. A neváhala bys pro to světlo obětovat cokoliv. Dokončil myšlenku a pohledem se vrátil zpátky k ní.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za October 20th 2012, 00:25

    Saya Uchiha

    Pousmála jsem se nad jeho první otázkou. Zněl jako malé dítě, které volí ta správná slova, snad aby něco nepokazil. ,,Musíš si sám určit, komu dokážeš důvěřovat. Ať už z jakéhokoliv důvodu. Nee-chan je dobrá duše. Dovede se spřátelit s každým. Pokud ovšem nepočítám Toshiho, ale to je jiný příběh. A co se mě týče, nesnáším lháře, nafoukance a podobné existence. Takovým lidem se nedá věřit. Otázka zůstává, jestli jsem přesně taková nebo ne. Na to ale musíš přijít sám. Přátelství je složitá, a přesto jednoduchá věc. Ale to brzy pochopíš." Hlesla jsem nakonec a koutkem oka pozorovala nee-chan, jak se tam dál vesele vybavuje. Nic jsem proti tomu neměla. Byla to samo sebou jen její věc, ale cosi se mi na tom klukovi neustále nezdálo. Už abych měla tohle setkání za sebou. Nic proti nee-chan, ale takhle se nechová ani Toshi, kterého nemůže skousnout. Pfůůůů. Hučela jsem si pro sebe dál a dala si svoje katany na místo, a to na záda. Něco mi říkalo, že tenhle kluk vytáhne nee-chan i na nákupy a já ji rozhodně nemínila spustit z očí.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za October 20th 2012, 11:12

    Shi

    Při jejich dalších slovech částečně znejistěl, protože jak má poznat, že jsou to opravdu přátele. U Juna to bylo jiné, ten mu pomáhal a byli spolu každý den, dokonce spolu i trénovali, ale to, co se stalo pak. Nevěděl, co říct v tu chvíli na její slova. Jen se díval na moře a nechal své myšlenky unášet pryč, stejně jako vlny unášely kousky dřeva na volné moře. Jenže pak se nějaké dřevo vždy vrátí spolu s jinýma vlnami. To se stalo i s jeho myšlenkami, které chtěl pro teď vypustit z hlavy. I Jun byl dobrá duše. Pronesl tiše a zamyslel se nad tím, proč vlastně zemřel. Kdyby nebyli přátelé, tak by ještě teď žil...kdyby...kdyby. Tyhle myšlenky mu začaly obsazovat celou hlavu jako nějací vetřelci. Cítil hněv, dokonce i nitě v jeho těle na to začaly reagovat s tím, že se začaly pohybovat. Jenže to nebylo vidět, vše se dělo pod kůží. Ale uklidnil se, aspoň z části. Možná. Pověděl na ta její poslední slova. Jak tě tak poslouchám....i ty by ses kvůli Tatsuki proměnila ve vraždící zrůdu. Pověděl tiše. Nemyslel to jako urážku, ale narazil na to, kdyby ji někdo ublížil nebo dokonce zabil.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za October 22nd 2012, 13:44

    Saya Uchiha

    ,,Pravda. Kdo ví, jak bych se zachovala. Ale jedno vím jistě. Kdokoliv by jí ublížil, odskákal by si to!" Pronesla jsem opravdu dost vážně, ale nakonec jsem se lehce pousmála. ,,Možná bychom se měli bavit o příjemnějších věcech." Navrhla jsem a trochu si protáhla ruce. ,,Tak například, jaké je tvé oblíbené jídlo? Co víš, třeba tě jednou pozvu k sobě a no, nerada bych udělala něco, co by ti otočilo žaludek." Zasmála jsem se. Konverzace o takovýchto věcech byla mnohem příjemnější než myšlenka na to, jak bych se zachovala, kdyby Tatsuki někdo ublížil. Nebo nedej bože zabil. Dost dobře jsem si pamatovala, jak jsem se zachovala posledně. Když můj vlastní otec vzal život osobě mě dosti blízké. Do dnešní doby jsem se nemohla zbavit toho pocitu, že krev mám stále na rukou. Snad bych se nyní zachovala jinak, ale nechtěla jsem to nijak zjišťovat. Nee-chan pro mě byla opravdu cennou osobou tak jako ostatní. Nejspíše bych se chovala stejně i pokud by šlo o někoho jiného. Třeba i o tohohle mladíka. Cenila jsem si totiž lidí, kteří neměli předsudky vůči ostatním. A jak se zdálo, začala jsem si zvykat na lidi kolem sebe víc než kdy před tím.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za October 22nd 2012, 15:46

    Shi

    Opřel se o něco, co vypadalo jako strom a trochu sklopil hlavu, čímž zakryl své chladné oči, co se dívaly jen tak do prázdna. Hlavou se mu honilo tolik myšlenek, tolik otázek, ale na některé by byl velký risk se zeptat. Třeba...jak by se dostal do té organizace, které se všichni tak bojí. Tyhle věci věděl, že je lepší si nechat pro sebe. Pokývl na její slova. Nevadilo mu to, přejít na jiné téma. Přešla na téma, co se týkalo jídla. Nad tímhle nemusel dlouho přemýšlet. Vytáhl z kapsy dvě jablka. Převážně někde najdi nějaký strom s jablky. Pověděl a pohrával si s nimi v dlani. Byly krásně červené a vypadaly šťavnatě. Co se týče dalšího jídla...někdy opečená nějaká ta veverka nebo jelen a další zvěř, co jsem mohl volně chytit v lesích. Pověděl dále. Pak dal hlavu ke straně. Teprve nedávno jsem měl nějaké jídlo z restaurace, už ani nevím, co to bylo. Myslím, že něco s kuřecím masem. Pověděl, protože si vážně nemohl vzpomenout. Mohlo to znít divně, ale pro něj to byla realita. Veverky a další hlodavci nebyly pro něj žádná překážka.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za October 24th 2012, 14:01

    Saya Uchiha

    ,,Hmmm"
    Zamručela jsem si jen tak pro sebe zamyšleně. ,,To jsem ještě nezkoušela." Přiznala jsem se. Nemohla jsem si nevšimnout jeho zamyšlení a jen jsem doufala, že se tím nepotvrzují moje obavy. Sayo! Nemluv už nikdy o Akatsuki! Nee-chan by tě zabila. Kdo ví, na co teď myslí! Problesklo mi myslí a já jen pro sebe nesouhlasně zakroutila hlavou, což mu mohlo přijít snad jen zvláštní. Přišlo mi i docela divné, že nee-chan se tak skvěle baví. Ale na druhou stranu alespoň zabavila toho kluka, z kterého jsem já dostávala silnou migrénu. Nee-chan nesnášela Toshiho a já zjevně tenhle případ. Přišlo mi to docela komické, ale nee-chan určitě netrpěla bolestí hlavy tak jako já.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za October 24th 2012, 17:22

    Shi

    Na ta její slova se na ni krátce podíval, a pak se zase zahleděl stranou. On neměl problém jíst jakékoliv maso. Když bylo upečené nad ohněm, tak chutnalo skoro každé stejně, jen se v něčem lišilo. Rozhlížel se všude kolem, ale vždy po chvíli přešel na jiné místo. Vypadalo to, jakoby kdyby si vždy prohlídl jen bod, a pak přešel na další. V ten okamžik nevěděl, co by měl říci. Jeho pohled se na chvilku ocitl i na Tatsuki a tom klukovy, ale pravdou bylo, že tento byl asi ze všech nejkratší, protože se pak hned díval mimo. Saya též byla nyní celkem tichá. Natáhl dlaň, kde měl ještě zbytek toho jejich míče. Pozoroval to, a pak se i ten zbytek vrátil tam, kam patří. Podíval se na Sayu. Jak dlouho už tu tak můžeme být? Zeptal se, přičemž se na ni stále díval. Ale nakonec uhnul pohledem. Nemělo to znít tak, že se tu nudí, jen chtěl vědět, jak dlouho už tu vlastně s nimi je. A pak zase projížděl pláž svým pohledem, jako kdyby něco hledal.
    avatar
    Keiko Lysea
    Moderátor
    Moderátor

    Počet Příspěvků : 1058
    Věk : 21

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Keiko Lysea za October 26th 2012, 14:45

    Keiko Lysea

    Najednou se v dálce začal ozývat velmi zvláštní zvuk, někteří už mohli poznat, že se jednalo o melodii příčné flétny, přesně z místa, odkud se rozléhaly tóny mé Maitetsuki se začal pomalu nořit obrys gigantického monstra, které svými dlouhými kroky překonávalo rozlehlou pláž téměř v mžiku. ,,Proč jsi mi o tomhle nikdy neřekla, Ame-nee?" ,,Nebyla příležitost a navíc jsem se o ní také dozvěděla teprve nedávno." ,,Sem bych mohla někdy zajít s Lavim, je tu nádherně a on by si zasloužil odpočinek a relax." ,,Je nebezpečné sem tahat někoho, po jehož krku prahne snad každý normálně myslící shinobi, ale jak tě znám, ty bys nedala Laviho tak lehce co?" ,,Nikdy!" ,,Hmm, nečekala bych tu zrovna tyhle." ,,Koho?" ,,Podívej se před nás." ,,To je Tsuki-chan?" ,,Ano a ještě Saya a ten týpek, kterého jsme viděly jednou v životě, no támhleto pako mi nic neříká." ,,Ani mě ne, nejspíš nějaký pocestný nebo tak." ,,Běž se zeptat Tatsuki, jestli nemá nějaké nápady na to, jak nás vyléčit přirozenou cestou a ne těmi přiteplenými léky, které do nás chtěla Pandora narvat a vzdálíme se od nich." ,,Okej." Pousmála jsem se a v tu chvíli se kostnatý Doki nadlidskou rychlostí rozeběhl směrem k Tatsuki, kde se zastavil kousek za ní a prudce natáhl ruku směrem dolů jakoby ji chtěl udeřit do tváře, jenže těsně předtím si to rozmyslel, najednou jsem mu z obrovké dlaně vykoukla já a mile se usmála. Sate Tsu-chan! Nečekala bych zrovna vás na pláži, ale tentokrát je to jenom dobře, chtěla jsem se zeptat, jestli náhodou nevíš, jak vyléčit podchlazení bez použití léků nebo jak alespoň nastartovat imunitu, jaksi jsem to uplynulých pár dní přehnala a není mi moc dobře. Jenže Nichi-kun do mě chtěl cpát různé prášky a já s nimi nemám příliš dobré zkušenosti, tak mě napadlo jít za tebou. Šeptla jsem potichu, aby mě tu neslyšeli úplně všichni, protože mluvit o tom, jak jsem šla zase páchat sebevraždu do Světlé Říše, a pak se toulala s Lavim by nebylo dobré ani pro jednoho z nás, očkem jsem zvědavě přejela po tom klukovi, který ukradl Tatsuki plášť a natáhla k němu ledově studenou ruku. Jsem Keiko Lysea a tohle je můj kamarád Doki. Do prd*le, Keiko! Kolikrát ti budu řikat, aby ji se nestarala o další nepotřebné lidi?! Ještě si tu s ním vesele podávej ruku, však proč ne! A toto je Ame, moje druhá osobnost, nediv se, že je tak protivná, máme celkem blbý den. Zašklebila jsem se a nechala Ame, aby zase trochu vychladla, věděla jsem, že si zásadně nepřeje, abych navazovala vztahy s dalšími lidmi, kor když zanedlouho opustím Celestus a tohle by se mi jen vymstilo, jenže mě bylo prostě blbé se nepředstavit...

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za October 28th 2012, 10:51

    Saya Uchiha

    Musela jsem se pro sebe trochu zašklebit. Když jsem viděla, jak tenhle mladík hledí sem a tam a jen mlčí. Zdálo se mi, že v životě si musel něčím projít. Něčím, co jej dost poznamenalo. Ale kdo z nás ne. Každý jsme snad měli na svém kontě něco, co nás změnilo a nebo poznamenalo tak, že již nechceme, aby se to opakovalo. Pak se najednou optal na čas a já pozvedla jedno svoje obočí. Ano, čas. To bylo něco, co jsem za tu dobu strávenou na tomto místě nijak nesledovala. Bylp mi příjemně takhle mimo shinobi nějaké z říš, kteří neustále něco konali. Byla jsem nyní mezi přáteli. I když ten mladík, co byl s nee-chan mi moc jako přítel nepřipadal. ,,Nemám tušení. Tak hodinu? Dvě?" Snažila jsem se odpovědět na jeho otázku, ale nijak jsem si tím nebyla jistá. Zjevně čas ubíhal mnohem rychleji, když se člověk dobře bavil. Hned na to jsem se musela usmát, protože jsem si všimla Keiko, jak k nám míří. Její výraz naznačoval, že Ame nemá moc dobrou náladu. Ani jsem nechtěla vědět, co ty dvě dělaly celou dobu. Nikde o nich nebylo slyšet a ani je nebylo vidět, takže jsem měla jisté podezření, že Ame dělala někde kamikaze nálet. Což ovšem nebyla moje věc. Jen jsem na Keiko kývla hlavou na pozdrav a sledovala reakci toho kluka. Nebylo by trochu příhodné, aby mu Ame jednu natáhla? S touhle myšlenkou jsem si musela trochu pohrávat.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za November 3rd 2012, 18:11

    Shi

    Jeho myšlení už nesměřovalo směrem k minulosti, za to byl rád. Obrazy z minulosti se mu zajisté zase brzy ukážou, tím si je jist, ale doufal, že to zvládne. Pár krát se stalo, že to nešlo vydržet. Odtáhl se od toho, o co se opíral a položil na to dlaň své ruky. Přejel po tom a pak se zadíval mimo, jakoby ho něco napadlo. Jenže v tu dobu ho nic nenapadalo. Jen se na ni podíval a pokývl. Tak rychle. Pověděl, protože i kdyby to byla jen hodina, uběhlo mu to opravdu rychle, až moc rychle. Byl zvyklí na minuty, co se mu zdáli jako hodiny, nebo podobně, jenže tohle bral jako příjemnou změnu. Všiml si nově příchozího. Ta osoba se představila, když se je tehdy k sobě zavolali. Keiko...myslím. Pověděl ti jen tak pro sebe v myšlenkách. Zamířila přímo k Tatsuki, takže oni dva byli stále v povzdálí. Podíval se zpátky na Sayu. Co myslíš, kdy budeme muset opustit toto místo a jít...ty víš kam. Pověděl a díval se dále na ni. Celou dobu nad tím nepřemýšlel, jenže teď se mu to nějak vecpalo mezi myšlenky, proto se zeptal.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za November 3rd 2012, 18:27

    Saya Uchiha

    Hleděla jsem na Keiko a na ostatní a musela se sama pro sebe pousmát.Bývaly doby kdy bych seděla někde v koutě a nevšímala si jich.Ale od té doby co jsem si všechny ty lidi připustila k tělu jsem cítila příjemnou změnu. ,,Ano,čas letí když se člověk dobře baví" pousmála jsem se na Shiho a protáhla si svoje ruce.Tohle sezení mě příjemně unavovalo.Když promluvil znovu musela jsem se trochu zamyslet. Byl fakt že čas se neúprosně blížil ale ani jeden z nás netušil kdy ten čas přijde. ,,Nemám ani tušení.Tatsuki se nezmínila o čase" odpověděla jsem mu upřímně a zadívala se na vodu. ,,Každopádně až to přijde,nebude čas na nic" dodala jsem trochu potišeji aby to neslyšela nee-chan a ani její dosavadní společnost která nás zdárně ignorovala. Snad jsem byla i ráda že ten novej kluk si mě nevšímá.V mých myšlenkách jsem opět zabloudila do světlé říše a říkala si co asi dělá Toshi.V poslední době jsem na něj myslela častěji než jsem si byla ochotná sama připustit. Musela jsem neustále myslet na onu nehodu co se přihodila při tréninku. Pořád jsem měla před očima ten jeho výraz u kterého jsem netušila co si mám myslet. Z toho se jednou zblázním.Projelo my hlavou.
    avatar
    Raiden
    Hráč
    Hráč

    Počet Příspěvků : 288
    Věk : 23

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Raiden za November 3rd 2012, 20:49

    Date Masamune / Takashi
    >>> Summon Jestřába >>> Neutrální říše > Pláž

    Cesta ze Světlé Říše ubíhala vskutku rychle. Sice byl Jestřábí druh menší než jejích orlí protějšci, ovšem svůj velikostní nedostatek zřejmě doháněli v rychlosti a celkové pohyblivosti. Navíc Takashi se sám nazval jako tím, jehož přednost je rychlost. Co na tom bylo pravdy, nemohl Masamune nijak soudit, tohle byl první summon, kterého svolal a zřejmě také byl na nějakou dobu tím posledním.
    Během letu bylo až nepřirozené ticho. Jediné, co samuraj slyšel byl vítr, který mu svištěl kolem uší. Takashi ho zřejmě ještě jako svého parťáka neuznával, což však bojovník trochu chápal. Vždyť on sám ještě před nějakou dobou neuznával spolupráci, byl samotář a neměl celkově rád kohokoliv dalšího. Takashi na tom byl zřejmě podobně.

    Netrvalo to dlouho a v dálce se objevil pruh pevniny, který Masamune moc dobře znal. Byl to ostrov Nagatashi a jeho cíl. To také krátce sdělil svému dopravci a dál umlkl. Již se blížila pláž, na které se samuraj jednou zastavil. Teď však nad ní bylo nějak podezdřivě plno a to hodlal prozkoumat. Jelikož byli v dost vysoké výšce, nedokázal však rozeznat, kdo všechno se tam dole nacházel. "Tady přistaneme," křikl na summona, který s odfrknutím začal pozvolna klesat. Jeho sestup byl téměř neslyšný, pouze využíval vzdušných proudů, aby nevyklopil svůj náklad.
    V určité výšce již Masamune rozeznal osoby tam dole. Tedy většinu. Když byl asi dva metry a půl nad zemí a stín Takashiho již několikrát zakryl některého člena ze skupiny, rozhodl se Date seskočit dolů a pozdravit své tak zvané přátele. Plynule dopadl před Tatsuki na jedno koleno a pozvedl k ní své oko. "Yo, máte se fajn?" pozdravil je s mírným úsměvem a oddechl si. Bylo to podivné stát zase na pevné zemi.
    Těsně nad něj se pak snesl Takashi a vrazil mu facku křídlem. "Aspoň mě varuj, až budeš příště skákat. Mohlo by se stát, že se rozplácneš o zem a naše pokrevní smlouva tak bude ztracena. Brzy se uvidíme," pronesl summon ke svému budoucímu partnerovi, prohlédl si kriticky ty ostatní a ještě si odfrkl. Zbytečný odpad, nemá mojí důvěru, pronesl si ještě pro sebe než zmizel v obláčku kouře. Zatracený paličák. Bude s ním zřejmě dost práce, abychom dokázali spolupracovat. A co teprve naučit se ho svolávat, blesklo v mysli zase Masamunemu.
    Teď když bylo vše vyřešeno, odložil velký svitek vedle sebe a usedl unaveně do písku, kde ze své hlavy stáhl přilbici. Byl totálně vyčerpán. Souboj si vyžádal mnoho chakry. Jediné, na co se teď zmohl bylo krátké mávnutím všem známým.
    avatar
    Marwin
    Game Master
    Game Master

    Počet Příspěvků : 2496
    Věk : 25

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Marwin za November 9th 2012, 22:15

    Kida Hōzuki

    Stál som takmer nahý uprostred toho davu, ktorý sa tu zbehol za necelú minútku, ale napriek všetkému sa zdalo, že s príchodom nových ľudí som mal novú náladu. Obrátil som hlavu od Tatsuki, aby som sa pozrel na slečnu, ktorej ohromný priateľ vyzerajúci ako môj bratranec z tretieho kolena od pradedkovej strany v menšej verzii takmer prerazil hlavu dievčaťu, ktorej som bol dlžníkom na opačnú stranu pláže, našťastie sa zastavil skôr ako som sa rozhodol rozpustiť od strachu do piesku. Na malý moment som len preglgol a díval sa priamo oproti tomu dievčaťu. Bolo to neskutočné, nemožné, úžasné a famózne... následne som sa jej pozrel aj do tváre, hoci bolo veľmi ťažké ignorovať jej skutočné prednosti. Zovrel som päste a vypleštil oči priamo k nej.. keby som len tušil aké nádhery sa skrývajú za hranicami môjho domova, už dávno by som opustil sardinky v konzerve s teplom svojej postele. Následne som expresne sklonil hlavu a pobozkal Keiko ruku, moje meno je Kida, k vašim službách slečna. Zdalo sa, že som na peniaze o ktorých Tatsuki hovorila úplne zabudol, nakoľko moju pozornosť alebo skôr mozog dostalo zatmenie príchodom rovnako krásnej kunoichi akou bola aj Tatsuki. Moje slová mohli zniesť trošku divne, predsa len som bol takmer nahý a zišiel by sa mi nejaký plášť väčší než ten, ktorý som mal požičaný ale okolo pása. Potom sa tu len ozvala ďalšia rana a veľký vták sa vzniesol k oblohe... Nani ?! To je... ZNAMENÍ! následne som sa pozrel striedavo z jednej slečny na druhú s hviezdičkami v očiach.
    avatar
    Keiko Lysea
    Moderátor
    Moderátor

    Počet Příspěvků : 1058
    Věk : 21

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Keiko Lysea za November 9th 2012, 22:55

    Keiko Lysea

    Nešlo nepostřehnout, do jakých míst mého těla se tento mladík právě upřeně díval, sic mi to nebylo zrovna dvakrát příjemné, tak nějak jsem si za ta léta zvykla na fakt, že lidé si první všimnou mého popředí než čehokoliv jiného, proto jsem to už tak nebrala a jen nad tím protočila oči, jakmile mi však dotyčný políbil ruku, začala jsem se mírně červenat, přičemž hned na to zareagovala naštvaná Ame, kterou tento čin ještě více rozhořčil. Nešahej na mě! křikla podrážděně na Kidu a prudce mu vytrhla zpod tváře mou dlaň, kterou okamžitě začala utírat do našeho tmavěmodrého pláště, který se schovával pod temně černým, jenž jsem dostala od Laviho, nehodlala jsem ho sundat, jelikož to bylo to jediné, co mi ho dokázalo v nejbližší době připomenout vedle sebe. Těší mě, Kido-kun. Roztomile jsem se zaculila, načež jsem následně dostala pořádně seřváno od své drahé polovičky, kterou mé chování začínalo čím dál více vytáčet do nepříčetnosti, ještě chvilku jsem si šedýma očima prohlížela toho kluka a najednou jsem rukou zajela kamsi do zadní části pláště, kde něco hledala. Shimata, já vlastně nemám nic u sebe. Omlouvám se, ale nemůžu ti půjčit žádné peníze na ehm... řekněme civilnější oblečení. Ještě jednou zkus někomu nabídnout svou pomoc kromě toho dotyčného a urvu ti zaživa ruce! Ame-nee, vyřídíme si to potom... Ame měla očividně velmi špatnou náladu, jenž tato situace moc nelepšila, můj Doki celou dobu nehybně stál na svém místě a jen se do větru občas sem tam o pár milimetrů zakolísal ze strany na stranu, což jsem však očividně postřehnout nejspíš pouze já samotná.

    Najednou se mi v hlavě ozval můj vlastní hlas, který mi připomínal, že je na čase vzít nohy na ramena dřív než by kdokoliv z přítomných mohl zjistit, proč má Ame tak špatnou náladu nebo než by ona něco v záchvatu vzteku mohla omylem vypustit ze svých, až příliš ukecaných úst. No, musím si teď ještě něco zařídit, uvidíme se nejspíš až na cestě do chrámu, tak se opatruj, Tsu-chan. šeptla jsem jejím směrem, kývla hlavou na pozdrav Kidovi a ostatním, co trávili svůj volný čas na pláži, přiložila si Maitetsuki k ústům a posléze byl vidět už jen obrys mého Doki, který za doprovodu příjemně znějící melodie mizel v dálce společně se mnou v jeho obrovské dlani, do které mě opět celou schoval, abych si mohla v klidu popovídat se svou druhou polovičkou o jedné věci, jenž můj mozek trápila již nějakou tu dobu...

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za January 7th 2013, 19:47

    Saya Uchiha

    Nakonec, když veškerá diskuze skončila a byla tak nějak na bodu mrazu, jsem se posadila do písku a jen hleděla na tu spoustu vody. Po očku jsem však sledovala toho nového kluka. Asi to byl jen můj pocit, ale já mu prostě nevěřila. Ačkoliv jsem chápala, jak se asi musela cítit nee-chan, když v mé blízkosti byl někdo jako Toshi. Tohle ale bylo k zbláznění, i když jsem věděla, že nee-chan nepatří k těm, co by byly nejslabší, a tak ani moc ochraňovat nepotřebovala. Ale jak šel čas, s hrůzou jsem zjistila, že proti ní jsem slabá asi tak jako gennin vůči jouninovi.
    Navíc mi k tomu nejspíše dopomohlo, to co jsem zažila v minulých týdnech.
    Připadala jsem si až neschopně. Dokonce už i Date měl svého summona. Ale já? Ani jsem se nevydala tím směrem a proč? Byla to dobrá otázka. Jednoduše proto, že jsem stále věřila, že summon, kterého jsem chtěla já, by mě zabil na místě. A potvrzovalo se mi to čím dál víc, co jsem se koukala kolem sebe. Heeeeh, jednou zešílím. Připadám si jako neschopnej idiot. Fakt. Nejdřív Akatsuki, pak Kensei..a teď jsou všichni lepší než já. CO se to se mnou proboha děje? Hučelo moje podvědomím no já si nijak nedovedla odpovědět.
    Další věc, která mi otravovala neustále mysl byl fakt, že naše cesta se blížila a my jsme se tu jen tak povalovali. Prakticky jsem byla pro, ale když jsem byla takhle mimo ostatní a tiše, všechno se mi to všelijak rozleželo v hlavě. Přestávala jsem si být jistá naprosto vším, což bylo zvláštní. Vždy jsem si dovedla určit své priority a to, co je pro mě nejlepší. Ale teď jsem to nedovedla. Možná jen, že toho na mě bylo moc, ale i tak mě to děsilo. Utěšovat se, že to bude lepší, by mě snad ani nenapadlo, a tak jsem si jen velice tiše povzdychla a zavřela oči. Na malou chvíli. Zaslechla jsem hlas nee-chan, což mi trochu vylepšilo náladu. Alespoň jsem se netvářila jako mrtvola, co neví jak dál.
    Dobrá otázka. Pomyslela jsem si a koukla se na ostatní.
    ,,Ráda bych ti poradila, no sama nevím." odpověděla jsem dost nahlas, aby mě slyšela, načež jsem se položila do písku a jen poslouchala, kdo co vymyslí. Nechtěla jsem se moc dívat tím směrem, kde byl ten kluk, protože čím více jsem ho měla na očích nebo jsem ho byť jen slyšela, bolela mě hlava tak, že jsem tušila že brzy exploduje. Tenhle styl ignorace mi doslova vyhovoval.
    avatar
    Raiden
    Hráč
    Hráč

    Počet Příspěvků : 288
    Věk : 23

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Raiden za January 12th 2013, 11:49

    Date Masamune

    Masamune se mírně usmál na Tatsuki, která se zdála býti jeho nástupem polekaná. Možná, že neměl skákat, ale normálně přistát. Ale tak, nějaký cool nástup v podobě rozplácnutí se o zem si tedy schová na jindy, teď když odešla Keiko-chan a její Doki, hned bylo na pláži trochu více prostoru. Ne, že by něco měl proti Keiko nebo Ame, no možná proti Ame by se něco našlo, ale ta skupinka jejích summonů se mu nějak nezdála. Loutky chodící podle toho jak někdo pískal. Nemělo to osobitý styl, vše záleželo jen na Shinobim, který jim vládl. Nu, co se dalo dělat, nebyli to jeho summoni, nemusel se o to zajímat.
    Pohledem nyní přelétl od jednotlivých pozůstalých osob na pláži. Trochu se zastavil u toho, který nesl jméno Kida, nebo tak něco. Možná to byl Kido, Kidač, no prostě něco takového. Moc mu nerozuměl když se představoval. A možná bylo dobře, že se o něj nezajímal, jelikož kdyby zjistil co tu na pláži předváděl, nejspíše by ho rozkrájel na kousky. Díky bohu, že přiletěl později, tedy spíše, že se tolik zdržel.
    "Jo, a musí se nechat, že mě to stálo dost síly, abych to vůbec přežil," přiznal Tatsuki a pak pokračoval: "Co jste tu zatím podnikali vy?" No, možná se neměl zase tolik zajímat, vždyť to bylo jedno. Co bylo, bylo, teď bylo načase se zaměřit na to co bude. A tím byl chrám. Tatsuki-chan chtěla sice nějakou oslavu, což možná nebyl zase tak špatný nápad. Mohlo by to rozbít nějaké ledy, více utužit skupinu, co by měla riskovat život pro "záchranu světa" v chrámu. "Co takhle si zajít někam do baru, či něčeho podobného? Dlouho jsem neměl dobré saké," pronesl svůj návrh a čekal na nějaké reakce.

    Anonymní
    Anonymní

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Anonymní za January 31st 2013, 22:22

    Saya Uchiha

    Stála jsem tam celou dobu a nikdo nic dlouho neříkal. Jen jsem si trochu povzdychla. Koutkem oka jsem stále sledovala Tatsuki. Ani nevím proč, asi jen proto, že jsem se chtěla ujistit. že je v naprostém pořádku. Pak Nee-chan zavelela, abychom se přesunuli, a tak jsem se mlčky rozešla a nic neříkala. Nechtěla jsem jim moc skákat do řeči. Trochu jsem si připadala jako kdybych byla páté kolo u vozu, ale snad to byl jenom můj přihlouplý pocit. Od toho kluka jménem Kido jsem si raději držela odstup, protože jsem myslela, že mi z něj tak akorát bouchne hlava. Nedovedla jsem si vysvětlit, proč moje hlava takhle reaguje, no měla jsem malou teorii. Byla jsem zbyklá mít kolem sebe určitý typ lidí. Nee-chan, Toshi, Date. Ale tenhle kluk byl jiný. Absolutně se lišil od ostatních, které jsem tak dlouho znala. A to byl možná ten důvod. Na jídlo jsem se poměrně i těšila, protože můj žaludek se mi začal pomalu ozývat a žádal, aby byl naplněn. Vlastně od doby, co jsme nebyli v Temné, jsem si svůj přísun potravy nijak nehlídala a můj žaludek z toho začínal být pořádně nervózní. V tuhle chvíli bych byla nejraději někde úplně jinde, ale copak to šlo? Přeci jen nás čekala docela důležitá cesta a já slíbila Nee-chan, že půjdu s ní.

    Sponsored content

    Základní Re: Písečná Pláž

    Příspěvek pro Sponsored content